Práce, práce, práce

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Můj uplynulý týden byl pěkně pracovně náročný. Organizace kurzu v Ostravě mi dala dost zabrat. Neustále se něco komplikovalo, jako by už samo o sobě nebylo dost komplikované jen to, že jsem měla něco zařizovat někde, kde to vůbec neznám. Nakonec ale všechno prý klaplo a všechno funguje. To jsem ráda a doufám, že bude rád i šéf a náležitě mě za to ocení. 🙂

Ne, nechci se tu vychvalovat, ale mám radost, že se nám to takto pěkně podařilo a celý náš organizační tým může být na sebe hrdý. Byla to výzva a my jsme ji dokonale zvládli. Ještě v sobotu jsem byla rozhodnutá, že do Ostravy pojedu. Chtěla jsem po dlouhé době zase vidět známé tváře a těšila jsem se právě do toho neznámého. Dokonce jsem si i našla kufr. Zůstal však prázdný, nedotčený. V sobotu odpoledne jsme totiž vyrazili s manželem a kamarády na pivní slavnosti a já, ačkoliv jsem kromě ochutnávky jednoho malého slabého piva do sebe nalila asi 2 litry vody, jsem se cítila naprosto hrozně. Bylo mi strašné teplo, od toho jsem měla nateklé nohy, chvílemi se mi točila hlava a sedět celé odpoledne na tvrdé dřevěné lavici bez opěradla taky nebylo zrovna komfortní.

Večer jsem pak stála doma před zrcadlem a sama sobě domlouvala, ať měsíc před porodem neblázním a na žádný výlet se nechystám. Že nevím, co mě tam čeká a jen samotná cesta bude asi hodně náročná. Tak jsem sama sebe nakonec i poslechla, i když ještě v neděli jsem byla na vážkách. V pondělí ráno jsem se však probudila s rozhodnutím, že opravdu nikam nejedu. Cítím se sice provinile, že jsem v tom své kolegy nechala samotné, ale snažili se mě uklidnit, že zdraví moje a mého malého pokladu v bříšku je rozhodně důležitější a tím pádem přednější. V tom mají 100% pravdu. Čili pondělí a úterý se ještě nesly ve znamení práce a příprav kurzu, ale od včerejška můžu konečně zase odpočívat. No, jak se to vezme.

Před 14 dny se tu přes nás přehnalo krupobití doprovázené silným lijákem, což nezůstalo bez následků. Zahrádka jako taková to vydržela bez úhony, ale předzahrádka se nám najednou začala nějak podezřele zelenat, i přesto že je pokrytá textilií proti plevelům a kamínky. Vysvětlení je zcela prosté. Sousedi asi 2 dny před lijákem naseli trávu. A vzhledem k tomu, že pozemek jde sice nepatrně ale přesto z kopce a že během deště tam všude stálo asi 5 cm vody, naplavila se semínka hezky k nám i s blátem, na kterém pak začala klíčit. A protože se mi to teda vůbec nelíbí, upletla jsem si na sebe bič a během včerejška a dneška jsem všechno vybírala. Doufám, že se mi to podařilo a že to tam za pár dní nebude znovu, protože jsem postupovala poctivě, odhazovala kamínky a z textilie shrnovala trávu i s hlínou.

Abych toho náhodou neměla málo, dostala jsem od tchýně ještě ohromnou mísu jahod, které bylo třeba nějak zpracovat. Jsem však žena činu ;-), a tak jsem se pustila poprvé v životě do výroby džemu. Chuťově je sice moc dobrý, ale moc nezhoustl. V receptu totiž nebyl žádný želírovací cukr ani jiné podobné zahušťovadlo, měl zhoustnout jen vařením. Tak nevím, kde se stala chyba, když jsem postupovala přesně podle návodu… Zkusím ještě vygooglit nějaké rady a uvidíme, jestli se s ním bude dát něco dělat.

Někdo nedokáže pochopit, jak to můžu takovou dobu doma vydržet. Ale jak je vidět, zrovna já nemám moc času na to, abych se nudila. I když do konce týdne si asi naordinuju nějaký odpočinek, jsem z toho neustálého zápřahu už docela unavená a rozlámaná. Ale na druhou stranu musím taky vyžehlit všechnu výbavičku, kterou jsem už stihla vyprat. Mimochodem, velký venkovní sušák na prádlo pokrytý samými malinkatými oblečky vypadal opravdu rozkošně, i sousedky se nad tím rozplývaly. 🙂

Tak tedy práci zdar! (I když já dnes určitě už budu jen odpočívat.:-))

Denisa

Denisa právě prožila 36. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?