Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
V pátek po kontrolním vyšetření paní doktorkou, která mi se souhlasem udělala Hamiltonův hmat se slovy, že je jen malý a že se uvidíme ještě příští týden, jsem odjela domů úplně v pohodě, jen přes den mě trochu pobolívalo břicho a ještě večer jsme jeli s manželem na nákup. V noci už se to začalo zhoršovat, asi po každé hodině mě začaly budit menstruační bolesti v podbřišku, v 6 hodin ráno už se to zpravidelnilo na co 3minuty kontrakce, odešla mi hlenová zátka, ale furt jsem si říkala, že je ještě čas, od kontrakcí nepomohla ani sprcha.
Nasnídali jsme se tedy a v 7:30 vyjeli směr Bulovka. Po přijetí v porodnici mě zkontrolovali a zjistili, že mi odtekla plodová voda. Vyšetřili mě a přijmuli na „hekárnu“. Manžela poslali domů, že to může trvat 12 až 24hodin než začnu rodit, takže je zbytečné, aby tam semnou celou tu dobu byl. Kontrakce zesilovaly a já se začala konečně otevírat na 6cm. V 15:00hodin už jsem volala manželovi, že už může přijet.
V 16:00hodin jsme šli na porodní box. Mysleli jsme si, že to do 2hodin budu mít za sebou, ale to jsme se spletli. Než jsem se otevřela na 10cm, tak to trvalo celé 4 hodiny, musela jsem dostat i antibiotika, jelikož jsem neporodila do 12 hodin od odtoku plodové vody.
Celou tu dobu byl manžel u mě, nemít ho tam, tak nevím jak bych to zvládla. Ty poslední kontrakce v tyto poslední hodiny byly opravdu taková síla! Myslela jsem si, že už to opravdu nevydržím a prasknu.
Chtělo se mi hrozně spát, bohužel člověk si mezi těmi kontrakcemi ani neodpočine. Říkala jsem si, jak po mě můžou chtít ještě nějaký výkon, když jsem úplně vyčerpaná, ale chtěli!
Před půl osmou to přišlo, bohužel mě nechali jíst a pít celý den, takže jsem celý porod prozvracela a díky tomu jsem nezvládala porod ani pořádně prodýchávat. Byl to hrozný tlak a strašná bolest, která, jak se říká, za to všechno stála a v 19:59 se nám konečně narodila ta naše prdelka jménem Nikola!
PS: Nevím, jak někdo může říct, že na tu bolest člověk zapomene :-), to snad není ani možný na tohle zapomenout :-).
V porodnici to není žádná pohádka. V 5 hodin ráno budíček, v 7 hodin vizita, v 9 hodin kontrola, uklízečky, snídaně, oběd, večeře, zase vizita, já už nevím co všechno a mezi tím se vás snaží rozkojit, každé 2 hodiny kontrola vážení a kojení, takže se vůbec nevyspíte, miminko musíte furt budit na kojení, na různé vyšetření a v noci se nevyspíte, protože než začnete kojit, tak má miminko po 3 dnech takový hlad, že už nespí ani v noci a sestřičky vám dají maximálně glukózu, aby je na chvíli utišily.
Naše míry, když jsme odcházely obě z porodnice, byly: Nikolka měla váhu 3160g a měřila 49cm, když se narodila a z porodnice nás pouštěli s váhou 2960g. Já nabrala v těhotenství 13kg a po 7dnech po porodu mi zůstalo zatím 4,5kg.
Po návratu domů jsem byla hrozně nevrlá a vyčerpaná, hned jsem usnula, mluvila z cesty a říkala si, co tady dělám. Hned druhý den to bylo mnohem lepší, doma je doma. V pátek jsme byli na kontrole u pediatra, za 2 dny nám přibrala krásných 150g, změřili ji na 51cm (takže nám v porodnici ubrali) a zatím s ní není nejmenší problém.
Dnes, po 5 dnech doma už je to úplně jiný. S Nikolkou se začínáme krásně poznávat a sehrávat. Kojím co 2 hodiny a v noci nám spí krásných 6 hodin v kuse, takže si celkem odpočinu a snad i taťka se vyspí do práce. Myslím, že to zatím zvládáme s elegancí. 🙂
Vaše Maminka Kristýna
-352x198.jpg)
