Plodný týden

Ve čtvrtek jsme měli velký rodinný sraz se sestřenkou z Prahy. Nejezdí k rodičům tak často, většinou se vidíme tak dvakrát do roka. Má půlročního synka Ottíka, tak jsem toho využila a pořád po něm pokukovala, představovala si, jaké to bude v prosinci, až … Maruško, nemůžu se dočkat.

I Blanka – moje sestřenice mi dávala rady k porodu. A byly stejné jako od Majky – pít lněné semínko, jíst pohanku, na zácpu nápoj ze sušených švestek, masírovat hráz, atd.

Tuto návštěvu jsem si užila i nakupováním miminkovského oblečení. Neubránila jsem se skoro ničemu. Když ono je to tak všechno hezké, malé a roztomilé. A Blanka mě překvapila krabicí, kde pro nás měla nachystané další oblečení po své, teď už tříleté, Aničce. Už si v tom tu naši princeznu představuju. A tobě, Blanšetko, moc děkuju.

Druhá sestřenice Ivana se zabrala do pletení a upletla Marušce nádhernou soupravičku, jak vidíte na fotce. Ibi, i Tobě moc děkuju.

To má Maruška hodné tety, že. Jste jedničky.

Víkend

O víkendu se nám ochladilo a v neděli dokonce pršelo. Léto skončilo nějak náhle a teď to vypadá jako by tu byl už podzim. Snad se počasí ještě na pár dní umoudří a přijde babí léto. Na druhou stranu se mi déšť líbí kvůli houbám. Mám (nebo Maruška?) na ně velkou chuť. Takové smažené bedle, smaženice nebo houbová omáčka. Mňam.

Díky tomuto víkendovému počasí jsme si s Davčou sedli, dali hlavy dohromady a naplámovali, jak bude vypadat přebalovací pult. Teď ještě aby si tatínek našel čas na jeho výrobu. Ale aspoň takhle se s výbavičkou posouváme dál.

Předporodní kurz

Nastávajících čtrnáct dní máme pauzu od předporodního kurzu, Majka si užívá dovolenou. Zvykla jsem si, že každou středu jdu do příjemného prostředí, kde si dvě hodiny povídáme o tom, co nás trápí, čeká, zajímá. Ale v září si to vynahradíme, hned první setkání po pauze budou s námi i nastávající tatínci. Jsem zvědavá, jestli se tam bude Davidovi líbit stejně jako mě a jestli ještě nezmění názor na svou přítomnost u porodu .

Iva