Když jsem měla angínu, tak hlídali babička s dědou. Babička vzala Nikolku nakrmit slepičky, ale ony ještě spaly. To bylo něco pro Nikolku. Vrtalo jí to tak hlavou, že se ptala i nebohých kolemjdoucích. Pánové, kteří šli zrovna do práce, museli být také prověřeni. Nikolka se jich hned prý začala ptát: „A prosím vás, nevíte, proč slepičky ještě spěj? Proč nevylezou?“ Pánové na ni prý zmateně hleděli a nechápali, proč na ně vůbec mluví.
Nedávno jsme Nikolku vzali do planetária. Pořád mluví o měsíci a o planetách, tak jsme jí to chtěli ukázat. Vesmír jí fascinuje už přesně rok, kdy viděla na obloze veliký měsíc v úplňku. Nejvíc ji v planetáriu zaujal Jupiter. Později, když jsme koukali z balkonu, ptala se všech kolemjdoucích, jestli už vyšel měsíc a kde je Jupiter. „A panííííí, prosím vás, už vyšel měsíc? A kde je Jupiter? Víte, jak vypadá?“ Už nás tady všichni znají a podezřívám sousedy, že raději chodí jinudy, jen aby je Nikolka nepodrobila výslechu.
Další vlna separační úzkosti
Nikolka je mamánek a vždycky byla. I když se jí líbí s dětmi a ze školky byla nadšená, tak maminka v poslední době musí být poblíž. Možná je to tím, že se blíží školka… nebo nevím. Každopádně brečí, i když já jdu do sprchy a ona si má hrát chvíli s manželem. Když jí čtu pohádku a ona už mi 15 minut leží na ruce nebo na hrudníku, tak začne taky brečet a vyvádět, jak kdybych jí někam zavřela. Doufám, že to přejde. Ale trochu se obávám nástupu do nové školky. Přitom ještě v půlce prázdnin se budila s otázkou: „Mami, kdy už půjdu do školky?“
Každopádně Nikolce strašně chybí děti. Byli jsme s kamarádkou a jejím synkem venku a Nikolka už začala vymýšlet, že teta půjde do práce a my malého budeme hlídat. Nejraději by byla, kdyby k nám domů chodilo na návštěvu každé druhé dítě z pískoviště. Tak snad se jí bude ve školce zase líbit.
Prázdniny jsme si spolu moc užily. Výlety, akce, návštěvy, dovolená atd. Ale když se vrátíte do práce, nikoho nezajímá, že hlídání máte málo a soukromé školky pro sotva tříleté děti stojí majlant. Naštěstí mohu pracovat z domova, ale s ječící dračicí to rozhodně není ideální pracovní prostředí. Trochu klidu na práci by se opravdu hodilo.
Krásný zbytek prázdnin a pohodový vstup do školního roku.
Monča a Nikolka