Dnes je tomu přesně měsíc, co máme na světě naši vymodlenou holčičku Nikolku. Čekali jsme na ni s manželem skoro tři roky, než se na nás konečně usmálo štěstí a my se stali těmi nejhrdějšími rodiči jedné krásné tmavovlasé a modrooké slečny. Malá hezky prospívá, byla na měsíční prohlídce, kde jí paní doktorka zvážila a zkontrolovala, jak se jí daří. Nikolka má 4100g a přibývá krásně, reaguje na hlasy a otáčí se za nimi, pase ukázkově koníčky a šibalsky se usmívá jak na mě i tátu dokonce i na sestřičku jeden namířený úsměv proběhl a ta byla úplně mimo. : -)
Dny ubíhají strašně rychle, přijde mi, že se ani neotočím a už je další víkend. Kamarádky co už mají děti mi říkaly, jak to neskutečně letí, takže na tom opravdu něco bude a včerejší rozmluva s mužem, kdy mi s vážnou tváří říkal, abychom začali pomalu šetřit na ten Harvard, nebo nás to zruinuje, mě o tom doslova usvědčila. : -) Každopádně jsem zvědavá jakým směrem se bude ubírat, jestli bude umělkyně po mě, nebo chytrolínka po tátovi. Sice mám střední keramickou průmyslovku obor modelář, ale nakonec jsem se tomu pro nedostupnost volných pracovních míst nevěnovala a dělala manažerku v obchodě. Musela jsem se k tomu propracovat, ale ta námaha za to stála, tu práci mám ráda. Akorát netuším, co bude, až budu končit mateřskou dovolenou, sama dobře vím z praxe, že maminky s malými dětmi špatně shánějí práci, protože spousta zaměstnavatelů dá přednost mladé a bezdětné slečně, která nemusí řešit, když jí onemocní dítě, nebo ho nemá kdo vyzvednout ze školky. Opravdu nevím, zda se vrátím, časově a fyzicky je to velice namáhavá práce a stres se dá zvládnout, když víte, jak na to.
Stala se ze mě máma na plný úvazek, jak jsem psala minule, člověk si ani neuvědomí, co to je, když spí v kuse třeba osm hodin. To je pro mě momentálně absolutně nedostupný luxus s odkladem na neurčito. Včera jsem měla docela šok, když mi Nikolka usnula po kojení v půl šesté a vzbudila se až o půlnoci. Spinkala jako andílek, ale myslím, že dospávala to její dvoudenní spaní- nespaní kvůli kolice, která ji trápila i ve spánku, můžu říct, že je to opravdu očistec, protože nevíte jak miminku pomoci. Mazali jsme pupíkovou mastičku, cvičili jsme, nahřívali bříško, ve vodě se nahřívala a prokopávala nožičky, dávala jsem na bříško, masírovala, prostě nic nezabíralo. Z mého klidného neplačícího miminka se stalo uplakané a neklidné mrňátko, které se kroutilo jak žížalka a rudlo před každým chystajícím se prdíkem, co ji tak strašně tlačil. Naštěstí hodně pomohla Manduca a malou jsem v ní nosila a usnula mi tam klidně i na tři hodiny a další pomocnicí se stala rektální rourka, použila jsem ji dvakrát a ta úleva, co nastala… Příčinou dvoudenního šílenství byla probiotika, které jsem dostala jako doporučení, že malé udělají dobře, takže jsme to zkusili a děkuji už vážně nechci, evidentně jí to funguje i bez laktobacílků a je klid a funguje vše, jak má.
Musím se smát a napsat Vám jak píšu tento článek, malá má ráno strašnou povídací a něco mi žvatlá a směje se na mě, pak dostane hlad a nakojím ji, ale spát se jí nechce a ráda by mou společnost a tak mi to taky náležitě pofňukáváním dává najevo, tak jsem zkusila poprvé jí pustit uspávače ve formě zvukového záznamu fénu. No a jak to dopadlo? Niky je úplně tuhá a spinká jak andílek. 😀 Medaili tomu kdo to vymyslel!
Tak zase za týden se budeme těšit Lucka s Niky!
-352x198.jpg)
