Odpočet začal

KLUB TĚHULEK! LINDA Dovolená byla super, ale už jsme se všichni těšili na komfort, který máme všichni doma. Hned vedle našeho Maxe, který první tři hodiny doslova radostí prolítal doma z místnosti do místnosti, jsme nejvíc nadšené byly já a naše malá. Otlaky mých těžkých těhotenských boků byly už fakt nepříjemné a myslím, že ani naší holčičce se to nelíbilo.

Když jsem totiž ležela na boku, pravidelně dělala rozpěrku do obou stěn břicha. Tahle její gymnastika mě kupodivu moc nenadchla! Na druhou stranu musím říct, že i přes masivní pomoc manžela a kamarádky na Šumavě, jsem byla překvapená, že jsem z toho výletění nebyla vyřízená tak, jak bych původně čekala. I když určitě v tom hrály roli i dospávací dopolední “chrupíky” s Maxem, kterých jsme se všichni ochotně účastnili.

Jinak zaznamenávám, že za poslední týden miminko přestává vyloženě kopat, spíše se už jen vrtí. A je to možná o něco méně komfortní, protože když se do toho malá pustí, jde o úplné vlnobití. Stále mi ale přijde, že je víc taková něžnější. Zároveň už nastalo “dělání želvy”. To je náš takový pojem pro tvrdnutí bříška při větší námaze, který jsme si vymysleli v těhotenství s Maxem. S ním jsem to měla poměrně často už tak od 6. měsíce. Teď se to pomalu začíná dostavovat i teď. Dostavují se také už i takové věci jako složitější vstávání nebo přetáčení v posteli atd. Asi nic neobvyklého. Nicméně znovu opakuji, i když mi předchozí těhotenství přišlo v pohodě, teď cítím, že mě hlavně Max drží v kondici a pohyblivosti, za což jsem moc ráda.

Mám za sebou další prohlídku u lékaře, která proběhla v pořádku. Dostaly jsme s mladou pochvalu za ukázkové srdeční ozvy. Interval kontrol se pomalu krátí a za chvíli se ani nenaději a budu chodit do porodnice. Jinak jsem už začala poctivě používat tvarovače bradavek, abych napomohla kojení. Trochu jsem se bála, že to bude nepříjemné, ale nakonec o tom ani nevím. Jen si musím dát pozor, abych s tím nešla nikam ven, protože ty plastovo-silikonové mušle jsou i pod podprsenkou a oblečením hrozně vidět 🙂 S masážemi jsem zatím velmi opatrná, ale poctivě se všude alespoň mažu. Nevím jestli to je tím, ale strie se mi dosud vyhýbají. Ani předtím jsem jich neměla moc, ale také se dostavily skoro až na konci těhotenství. Tak uvidíme, i když tohle mě nijak zvlášť netrápí. Stále si trochu dělám hlavu s váhou. V tuto chvíli mám nahoře 12 kilo. Teoreticky nic nenormálního, přibírala jsem zatím všechno poměrně rovnoměrně. Ale neměla jsem radost z přebírání šatníku, kdy jsem musela vzít na milost pár kousků z mého “tučného” období. O to víc, když se mi ulevilo, protože oblečení se stalo náhle mnohem pohodlnější.

S manželem jsme akorát diskutovali nad tím jak oba tohle druhé těhotenství vnímáme. Hodně nám utíká a sledujeme ho jakoby z rychlosti, z vlaku. Shodli jsme se na tom, že očekávání dalšího dítěte stále vnímáme víc v klidu a víc se těšíme. Strach z neznámého dělá asi opravdu hodně, když čekáte dítě poprvé. Tento nabytý klid přetrvává i v úvahách (nebo když se nás někdo na to zeptá) nad tím, jak to bude, až se malá narodí. Já se na to dívám stále hrozně optimisticky. Velmi se těším a snažím si vůbec nepřipouštět, že to bude najednou strašný záhul (i když někde uvnitř vím, že minimálně sem tam určitě bude). Jsem strašně zvědavá jaká bude realita. Však za nějakých pár týdnů uvidím.

Mějte krásný týden, Linda.

Linda právě prožívá 33. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?