Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Mám velikou kliku, že Štědrý den trávíme u tchyně a její maminky na Mělníku, takže spoustu věcí nemusím řešit. Je to taková oboustranně výhodná domluva. 🙂 Ony mají společnost, zábavu a my zase pomáháme s přípravami. A rozhodně to není za trest, protože já mám moc bezva tchyni, kterou mám opravdu moc ráda.
V pátek a neděli odpoledne jsem svůj čas trávila v nákupních centrech a hledala, čím potěším své blízké. Něco málo jsem objednala i na internetu, ale to se mi letos moc neosvědčilo. Manželova babička mne totiž poprosila o koupi dárku a to mi napoprvé úplně nevyšlo. Takže dárek musím vrátit a znovu hledat, tentokrát už raději naživo v obchodech. 🙂
Kontrola na endokrinologii, kde se léčím se štítnou žlázou, dopadla dobře, takže se uvidíme opět až za 9 týdnů, naštěstí. Každopádně nejdůležitější událostí tohoto týdne byl druhý velký ultrazvuk, který nás čekal v pátek. Na ultrazvuk jsme šli spolu s manželem, a už mezi dveřmi jsem hlásila, že bychom rádi věděli, zda to bude chlapec nebo děvče. 🙂 Vše bylo naštěstí v pořádku, paní doktorka jen konstatovala, že je miminko bez problémů a že má opravdu vše tak, jak má mít a hlavně tam kde má mít. 🙂 A světe div se, ono se nám tentokrát i bez protestů ukázalo a odhalilo své tajemství, takže tramtadadááá, chvilka napětí, je to chlapec! 🙂
Musím být upřímná, v první chvíli jsem z toho zas tak nadšená nebyla. Nějak mi totiž došlo, že budu mít doma 3 chlapy. Takže budou v pěkné přesile. 🙂 Ale naštěstí jsem to během dne rozdýchala a nyní už to fakt neřeším a jsem ráda, že je hlavně vše v pořádku. Přitom jsem si celé dosavadní těhotenství myslela, že mi je jedno, jestli to bude kluk, nebo holka, ale evidentně jsem si uvnitř myslela něco jiného. To je teď už jedno, informaci jsem vstřebala, takže dobrý.
Raději jsem se rovnou vrhla na vybírání jmen, abych se naladila na tu správnou notu. Už mám svého favorita a pro mne je náš syn už nyní Vítek, tedy Vít. K našemu, jak to říci, neotřelému a hlavně neobyčejnému příjmení, se prostě hodí. Teď ještě přesvědčit manžela, ale na tom zapracuji. 🙂 Když udělám ústupek a nechám ho dát našemu pokladu druhé jméno Gorazd, které nebude muset používat, tak by snad mohl ustoupit a přistoupit na Vítka. 🙂 Ptáte se proč tak děsivé jméno (tedy mně alespoň děsivé přijde), jako Gorazd? 🙂 V manželově rodině je to prostě jméno s historií.
Sobota byla obzvláště nabitá. Nejprve oslava manželovy babičky, která slavila rovných 90 let. Byla to moc příjemná akce, kdy se sejde vždy celá rodina, včetně čtyř malých dětí (o zábavu je postaráno). Nejprve proběhl slavnostní oběd v restauraci, pak káva a dortík doma. No a samozřejmě také předání daru. Na ten se složila celá rodina, ale konečné realizace jsme se nakonec chopili my s manželem. Babička od nás všech dostala krásné kožené polohovatelné křeslo na elektrické ovládání, v kterém si můžete nejen skoro lehnout, ale pomůže vám i vstát a to je pro babičku velká pomoc.
Měla jsem trošku obavu, jak na takovou novotu babička zareaguje, ale naštěstí se jí křeslo opravdu moc líbilo, byla příjemně překvapená a hlavně dojatá. Takže úkol splněn. 🙂
Večer nás s mužem čekal kulturní zážitek. V říjnu jsem od něj dostal k narozeninám lístky do první řady na Fantoma opery. Mně se představení opravdu moc líbilo, tedy až na ten kouř, co tam pouštěli, když chtěli udělat mlhu. 🙂 Nicméně manžel to evidentně spíš přetrpěl. Ale i tak jsem byla moc spokojená.
Koukám, že jsem se tento týden zase pěkně rozjela, tak vás už nebudu trápit a rozloučím se s vámi. Mějte se všichni krásně, přeji vám pěkný předvánoční týden a hlavně, krásný a pohodový Štědrý den v kruhu rodiny.