O jednoho víc
PAVLÍNINO TĚHOTENSTVÍ Měli jsme pozvanou na víkend návštěvu. Rozhodli jsme se, že si dáme tatarák. Pojala jsem ovšem podezření, zda nejsem těhotná. Čekala jsem každou chvíli menstruaci, ale nějak se nedostavovala. Koupila jsem si pro jistotu těhotenský test. Do pěti minut bylo jasno – dvě čárky. Na tatarák jsem si nechala zajít chuť. No, chuť tedy byla, ale měla jsem holt smůlu.
První, co se mně honilo hlavou bylo, že je to „škoda“, že si nemůžu dát tatarák, ale samozřejmě jsem měla OBROVITÁNSKOU RADOST z toho, že budeme mít miminko. O miminko jsme se totiž snažili poslední půl rok. Zhruba po čtyřech měsících jsem měla velký splín, na co si děláme v baráčku dva pokojíčky, když ten druhý stejně neobsadíme. Bulela jsem. Ano, po čtyřech měsících se v podstatě nedají dělat závěry. V okolí mám páry, co se snažili o miminko i dva roky. Co jsou proti tomu čtyři měsíce, že? Je proto absurdní, že jsem si při pohledu na dvě čárky pomyslela, že je škoda, že si nedám tatarák :o). Samozřejmě to bylo jen momentální chvilkové přemítnutí.
Hned po víkendu jsme jely s Klárkou ke známé s tím, že budeme sáňkovat. Jaká hrůza se z tohoto výletu vyklubala, jsem popisovala v předchozím článku „První velký úraz“. Co jsem ovšem nezmínila je, že jsem byla bohužel na rentgenu. Ne tedy přímo já, ale byla jsem v místnosti s Klárkou. Po úrazu jí rentgenovali hlavičku a já ji držela, aby se rentgen povedl. Ve chvíli, kdy má 14-ti měsíční holčička měla velkou tržnou ránu nad obočím jsem si vůbec, ale opravdu vůbec neuvědomila, že jsem těhotná. Měla jsem plnou hlavu toho, jak Klárce je, zda ji to hodně bolí, zda bude vše v pořádku, doufala, že nebudou žádné komplikace, trvalé následky – zkrátka plná hlava obav. Naštěstí jsem dostala automaticky koženou zástěru přes břicho, aniž bych něco řekla.
Když jsem si druhý den uvědomila, že jsem vlastně byla na rentgenu v době těhotenství, začala jsem brouzdat po internetu a hledala nějaké informace. Dočetla jsem se, že by to na plod žádný vliv mít nemělo. To mě samozřejmě uklidnilo. Objevila jsem, že lékařský rentgen využívá minimální množství radiace, které je nutné pro vytvoření snímku. Většina vyšetření údajně nepředstavuje pro plod riziko, avšak záleží na pokročilosti těhotenství. Byla-li maminka rentgenována v počátku těhotenství, není to žádná hrůza. Jestliže nebyl rentgen zaměřen přímo na oblast břicha (což byl můj případ), je riziko poškození plodu velmi malé, statisticky asi 1: 10 000.
Opět jsme s manželem začali přemýšlet, jakým způsobem oznámíme naši radostnou novinu. S Klárkou jsme to pojali netradičně a v originálním duchu jsme chtěli oznámit i druhé těhotenství. Objednali jsme proto triko s nápisem „Budu velká ségra“. Klárce jsme triko oblékli, načesali ji a celkově vyfešákovali, ale bez upozornění na její nové triko nikdo nápisu nevěnoval pozornost. Když se rodina zaměřila na přečtení nápisu, bylo vše jasné a dostávali jsme gratulace.
