Nespím, nejím, ale ještě nerodím

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Už je to vážně hodně namáhavé. Kdybych věděla, že poslední měsíc mě bude těhotenství takhle týrat, tak snad radši ani těhotná nejsem. Poslední dobou nemůžu vůbec spát, je mi špatně od žaludku, na toaletu teď chodím každou hodinu pravidelně a probouzím se už kolem 4 hodiny ranní. Pak jsem celý den unavená a večer usínám brzy a nastává ten stejný kolotoč.

Taky mi začaly otékat nohy, naštěstí to není zas takový extrém, ale i tak je to divný pocit. Konečně by mi ale byly dobré lodičky, které mi na jindy strašně úzkých chodidlech skáčou. Sice by mi seděly a neskákaly na noze, ale neušla bych v nich teď ani krok, jelikož kyčle začaly pomalu ale jistě vypovídat službu. V prstech na rukou mi začíná pěkně brnět a ráno je skoro ani necítím a to nemluvím o tom, že vypadají jako válečky. Takže ideální těhotenství vlastně už není tak ideální a já začínám být ta protivná těhotná ženská, kterou všechno bolí, všechno ji štve a nejradši by umřela. Ale jinak nejsem vůbec hypochondr :-D. Pořád se to snažím brát pozitivně, protože mě přece před koncem těhotenství nemůže nic vytočit.

Vánoce byly opravdu luxusní a bylo to obrovské obžerství. Přes svátky jsem se strašně přejídala a možná právě proto mi bylo večer pořád špatně. Vymlouvala jsem se na to, že vlastně letos ještě můžu, příští rok už to nebude taková pohoda. Pro mě byly tyto Vánoce uplně něčím novým. Poprvé jsem totiž trávila Vánoce bez rodičů, jenom s partnerem a naší fenkou, skoro jako rodina. Příští rok už to bude úplná rodina i s mrňouskem a na to se těšíme oba dva nejvíc.

Vánoční svátky jsme oslavili v kruhu rodinném. Každý den jsme věnovali někomu. Rodičům, sourozencům, prarodičům a díky tomu jsem byla nucena ochutnávat nové a nové druhy dobrůtek. Takže pokud naberu do konce těhotenství ještě další kila, můžu si nadávat maximálně tak sobě, protože jsem neudržela své chutě na uzdě. Jenže právě díky přejídání jsem si zadělala na pěkné noční problémy. Zvracení a bolesti břicha se dostavily a já jsem jen doufala, abych kvůli tomu nemusela do nemocnice. Naštěstí jsme všechno ustáli a rodit jsme tedy ještě nezačali.

Poslední dva dny se mi všechno obrátilo o 180° a já mám problém do sebe nacpat celý oběd. A tak teď budu ujídat po malých kouscích, abych to vyvážila a aby se to do břicha vůbec vlezlo.

Teď nás čeká ještě jedno ktg a vyšetření u gynekologa a po Silvestru bych už měla podle všeho navštívit porodnici a domluvit termín porodu. Pokud se mi totiž nerozběhne porod samostatně přirozenou cestou, tak jsme domluvení na plánovaném císařském. Pan doktor mě totiž nechce skrz moji výšku trápit vyvoláváním přirozeného porodu, takže se uvidí, jestli se během týdne nezačne něco dít.

Na poslední kontrole jsme zjistili, že je zatím všechno v pořádku, ještě se neotvíráme, akorát nás pozlobil trošku vyšší tlak. Ale to bylo nejspíš z vyběhnutých schodů do 4 patra. Teď nás čeká Silvestr, který budeme trávit raději doma, případně s těhotnou švagrovou a nealkoholickým šampaňským. Přeci jenom, co kdyby náhodou, nikdy totiž není nic jisté a stoprocentní.

Touto cestou tedy přeji všem do nového roku jenom to nejlepší, ať jste všichni hlavně zdraví a šťastní. Já si jdu teď hodit nohy nahoru a užívat si ještě pohody.

Vendy je v 38. týdnu těhotenství. Chcete vědět, co se děje s jejím tělem?