Nepochopitelné vřeštění kvůli blbostem

Tyhle scény…
Kvůli čemu vaše děti vyvádějí nejvíc?

U nás doma jsme měli takový zajímavý období – nejstarší syn (5,5 roku) šíleně vřískal a brutálně se vztekal kvůli blbinám. Tou záminkou mohlo být cokoliv – jiná forma večeře, než si mladý pán představoval, jiné tričko, než by rád, upozornění, že za chvíli jdeme na procházku, poukázání na to, že si neodnesl talíř od večeře,… Cokoliv.

Byly to zřejmě jediné chvíle, kdy mohl vypustit všechnu frustraci z celého dne. (Beru to jako daň za to, že ve školce musí poslouchat na slovo, lítat se nesmí, křičet se nesmí, bourat stavby z hraček se nesmí, bunkry stavět se nesmí, skákat z prolézaček se nesmí, vyplazovat jazyk na kamarády se nesmí, …)

Snažili jsme se to s mužem láskyplně přijímat, protože to nebylo o nás, ani o té věci, co ho „naštvala“, nebylo to o té situaci. To byly jen záminky. Pravý problém byl v tom celém dni ve školce – učitelky ho chválí, jak je hodný. Ale ta cena za to! Potlačuje svou přirozenou živelnost. … Nemá problém dodržovat tamní pravidla, ale někde se to sebezapírání projevit muselo. A kde jinde, než v bezpečí domova?

Snažili jsme se to dál neeskalovat a v rámci našich hranic ho nechat tu páru upustit, zlost vyvztekat, zoufalství projevit.

A když to naši hranici přesáhlo a měli jsme toho jeho vřískání plný zuby (a hrozilo, že začneme pro změnu vřískat my), jeli jsme podle našich interních pravidel krocení rozlícené saně.

Díky nim ze situace nevycházel nikdo jako poražený a mohli jsme si s ním v klidu o školce popovídat. Zažil tu bezpodmínečnou lásku a večer usínal spokojený a se vším smířený a do školky se těšil.

Ale kruci, proč tohle vůbec bylo třeba řešit?? Nebylo by lepší, kdyby v něm školka frustraci nevyráběla?

Lucie Machutová 💡❤️