Náš malý budíček

Miluje kabely, takže když se díváme ne televizi, zaleze pod skříňku a najednou je televize černá. Sárinka povytahá od televize přes DVD až po internet vše, co může. A druhá věc, co miluje, jsou boty. Jakmile může a má nějakou na dosah, tak se do ní zakousne a dokáže si s ní vyhrát hodně dlouho. Takže když se dostane do blízkosti botníku, je k neodtržení.

Stále se nás drží nemoci

Bohužel stále se nás drží nemoc. Opět už více jak 14 dnů. Byla jsem na preventivní konrole v osmém měsíci se Sárinkou. Měří krásných 70 cm a váží 7,7 kg. Lola v jejím věku měla přes 8 kg. Paní doktorka byla spokojená. Jen jí ještě nenechala očkovat druhou dávku hexavakcíny , vzhledem k tomu, že je stále zahleněná a ne úplně fit. Říkala, že by to nemělo mít vliv, ale že očkování přeci jen imunitu oslabí, tak abychom něco neriskovali.

Lola už byla bez rýmy, ale bohužel bez ní byla dva dny. Už se mi chtělo opravdu znova úplně brečet. To není možné, že jsou měsíc co měsíc nemocné a Lola teď vydržela dva dny. Má do toho nyní velmi náročné období, a tak nějak se to na nás sype. Je hodně plačtivá a tak, jak se jí zatím vyhnula všechna „období“ separace, vzdoru apod., tak prožívá období „já se bojím“.

Strach ze všeho

Dostává až panické strachy ze všeho. Z projíždějícího auta, ze včel a much, z lidí, z hlasitých zvuků, sekaček apod. Začne naprosto neuklidnitelně plakat, křičet strachy a musím jí jen nosit. Občas už to moje nervy nevydrží a zakřičím nebo se chovám tak, že mě to později mrzí, ale když se do toho vzbudí Sísa a já nemůžu ani odběhnout… Je to záhul.

Nějak teď po večerech tedy přemýšlím a dumám nad tím, co udělat, abych jí od toho pomohla. Jak se chovat, aby se tolik nebála, a jak se chovat především v té situaci, kdy ona se bojí a má hysterický záchvat strachu. Sama nevím, jak se k tomu postavit. Do toho si všímáme, že hodně napodobuje Sárinku. Plazí se jako ona, jí jako ona (nechává se teď daleko častěji krmit). Neřekla bych, že je to žárlení, stále si stojím za tím, že nežárlí a mají úžasný vztah, jen asi potřebuje více pozornosti, a aby se nad ní taky člověk rozplýval, jako to děláme u Sárinky, když se jí zrovna povede něco nového. Dávám si na tom teď záležet, abych se k nim chovala stejně, a když pohladím jednu, pohladím hned druhou. Tak uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.

Čarodějnice

Máme za sebou Sárinčino první pálení čarodějnic. Obec vždycky pořádá akci, kde jsou soutěže pro děti, velký oheň, živá kapela a společný program. Je to moc fajn. Laurinka tancovala a soutěžila, donesla si spousty výher a moc si to užila. Sárinka to převážně strávila v nosítku, ale i tak se jí tam líbilo. Nejraději by  pod všemi prolézala a řádila s nimi, ale přeci jen to ještě nebylo úplně možné.

Biologický budík

Zjistila jsem, že Sárinka má v sobě budíček. Zatím to není tak velký spáč jako Lola (do devíti). Padne sedmá a Sárinka má oči navrch hlavy a všechny budí. Je to samozřejmě veliká sranda, protože v tu chvíli mě začne šikanovat, mlátit, štípat a lézt mi po hlavě. Je to pro ni obrovská sranda. Občas se jí v týdnu povede, že vstane až v osm, ale nic pravidelného. Takže velmi doufám, že se jí ten čas vstávání ještě posune, aby se maminka mohla co nejvíce vyspat.

No a co se mého trápení s kojením týká, tak vše je zase dobré a jako dřív. Opravdu to bylo způsobené asi tou silnou rýmou a nemocí. Nemohla pořádně dýchat, a tudíž se ani kojit. Vše se mi krásně zahojilo a naštěstí pokračujeme krásně dál. Tak jsem moc šťastná a ta naše princeznička taky.

Krásný den všem.

Bára a Sisi