> Blogy > Jarčátko > Na 300% kluk :-D
Na 300% kluk :-D
KLUB TĚHULEK! JARKA Týden zase uběhl jako voda, ale tentokrát se bez mučení přiznávám, že se na psaní moc netěším. Honzík má od pátku 13. nějaké divoké období, tak doufám, že mě nechá chvilku v klidu psát a nebude vyžadovat moji 100% pozornost jako posledních několik dní.
Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Dnešní úvahy chci věnovat více těhotenství jako takovému. Jednak vám dlužím informace o tom, jak dopadl náš UTZ ve 20. týdnu, a taky došlo zase k několika viditelným změnám na mém bříšku a v tom, jak se cítím. Tak to vezmeme pěkně po pořádku.
UTZ ve 20. týdnu: Moc jsem se na něj těšila, konečně to totiž vyšlo časově tak, že i tatínek Martin mohl jet s námi. Honzík už to u pana doktora a u sestřiček moc dobře zná a se všemi se tam kamarádí. Napřed jsem si tedy jako obvykle odbyla poradnu, změření tlaku a zapsání přírůstku váhy do průkazky, a pak jsme všichni tři vyrazili do prvního patra na sono. K naší smůle ovšem Honzík tentokrát moc dobrou náladu neměl, obrázky miminka ho příliš nenadchly a „zlobil“. Takže chudák tatínek místo kochání se Filípkem uklidňoval a zabavoval Honzíka, aby mohl pan doktor aspoň zkouknout miminko, že je vše v nejlepším pořádku. Taky jsme se pochopitelně chtěli ujistit, jestli pořád platí ten chlapeček. Pan doktor zamířil sondou na patřičná místa a povídá: „Tak tady vidíte, to je jedno stehno, tady je druhý stehno a to mezitím je třetí stehno. Je to chlapák! Na 300% kluk!“ Z vyšetření jsme tedy odcházeli spokojení, že je miminko zdravé (dokonce velikostně odpovídalo o pár dní staršímu těhotenství), a ještě s potvrzením, že je to pořád chlapeček. Jen já jsem byla maličko zklamaná, protože Filípek schovával obličejík do placentového polštářku a nechtěl se nechat vyfotit, takže z tohoto UTZ nemáme žádný obrázek. A taky mě trošku mrzelo, že si to tolik nemohl užít tatínek. I když, oni ti muži asi tyhle momenty tak moc neprožívají.
POVÍDEJTE SI S JARKOU A DALŠÍMI TĚHULKAMI V DISKUZI!
No a jak vypadám já? Slovy mé sestry z minulého víkendu: „Tyjo, jaký že to jsi týden? Teprve 22?! No já měla takovýhle břicho snad až ve třicátým!“ No takže asi tak. Když někam jdu, je vidět napřed bříško, potom dlouho nic a pak teprve jdu já. Ale v duchu babských pověr aspoň platí, že mám bříško do špičky před sebe a jinak se těhotenství na mé postavě zatím nepodepisuje. Takže i podle bříška mi všichni tipují toho chlapečka.
Naštěstí pokud jde o jiné projevy těhotenství, nemůžu si moc stěžovat. Cítím se dobře, neotékám, nemívám křeče v nohou (osvědčilo se mi při ranním protahování na posteli nepropínat špičky, ale naopak protahovat nohu do flexe), nejsem ani nadmíru unavená. Jen vyjít schody do druhého patra s Honzíkem na jedné ruce a kočárkem v druhé je trošku náročnější a poněkud funím. Vím, že časem bude hůř, ale uklidňuje mě myšlenka na to, že v našem budoucím domově je výtah. 🙂
Jednu nepříjemnou věc spojenou s těhotenstvím však musím přece jen zmínit. Moje věrná „kamarádka“ z prvního těhotenství si ke mně k mé veliké radosti opět našla cestu a drží se mě jako klíště – žáha. Pálí mrcha skoro po každém jídle, musím si dávat dobrý pozor na to, co jím, abych ji zbytečně nepodporovala. Takový smažený sýr nebo řízek jsou nyní zapovězené laskominy, stejně tak třeba buchty s tvarohem nebo opečené brambory. Různé pastilky proti pálení žáhy se mi v minulém těhotenství moc neosvědčily, fungovaly obvykle jen po tu dobu, co se rozpouštěly v ústech. Ani teď je nebudu zkoušet a sázím na to, co fungovalo: studené mléko. Zatím mi stačí pár doušků, ale předpokládám, že se s postupujícím těhotenstvím dostanu zase do bodu, kdy za noc padne litr plnotučného mléka. Ještě, že nám kolem domu jezdí pravidelně bučící autíčko od kraviček a budu tedy mít kde doplňovat zásoby. 🙂
Pohodový týden!
Jarka
Jarka právě prožila 23. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?