Moje cesta za miminkem (7) – Zabydlujeme se

Ráno volám dětské doktorce, abych nás objednala na první kontrolu. Sestřička je moc sympatická, dává mi na sebe i mobil, kdybych o víkendu něco potřebovala nebo si nevěděla rady. To bylo vážně milý. Snad to ale nebudu potřebovat.

Půjdeme na kontrolu až v pondělí, třeba Terezka trošku přibere a já už budu lépe chodit. Ordinaci máme kousíček, tak to snad ujdu. Stále si ještě nemůžu sednout, dost to šití bolí. Musím hodně polehávat a chladit ve sprše, pak je to vždy na chvilku lepší.

Dneska nás navštívili moji rodiče. Sice je to jejich už čtvrté vnouče, ale jsou z Terezky pěkně naměkko :-). Jéje, jak jsem ráda, že už jsme z porodnice doma!

První víkend a už je nám týden
Sobota byla dnem našeho prvního domácího koupání. Bylo ještě asi trošku neobratné, ale Terezka je voňavá a čisťoučká.

Voda se jí asi líbila, neplakala, spíš byla překvapená a koukala. A táta taky. Pomáhal, podával plínky, osušku a rozplýval se nad Terezčiným droboučkým tělíčkem a jak se kroutí a protahuje. Vedle jeho dvou metrů je Terezka opravdu pidi drobeček :-).

Lihem ošetřujeme pupíček, než odpadne. Také musíme vytírat kapičkami jedno očičko, má v něm již od porodu jakoby ospalky.

Můj táta mi přivezl zavinovačku, kterou nám ušila mamka. Je povedená a Terezka je v ní zachumlaná, pěkně v teplíčku.

Tradiční kolíbka
Zítra naši přivezou kolíbku, kterou vyráběl můj děda před lety a vystřídalo se v ní už asi 11 miminek v rodině a blízkých přátel. Každé miminko se zapisuje na dno kolíbky, ať je přehled, kdo v ní všechno rostl. Přivezli ji právě od našich známých, kde v ní dosud ležela jejich malá Běta. Je jí už půl roku, tak to akorát vyšlo, kolíbka pojede na plné obrátky dál.

Terezka měla super skóre
Také jsem se konečně dostala k tomu, abych si přečetla porodní zprávu, kterou jsme při odchodu z porodnice dostaly. O všem tam píší, že proběhlo v pořádku, zaujalo mě číslo Agpar skóre, o kterém jsem četla už před porodem. Je to o tom, jak se hned po vylíhnutí děťátko adaptuje. Terezka dostala hodnocení 9, 10, 10, tedy skoro plný počet bodů z desetistupňového hodnocení, které se provádí v první, páté a desáté minutě po narození.

Minulá neděle naštěstí už minula
Tak je nám dneska přesně týden! Vzpomínám na to, jak mi minulou neděli bylo krušno. No, jsem ráda, že už je to za mnou. Zatím si nedovedu představit, že bych to jednou chtěla absolvovat znovu. Na to je to ještě asi moc čerstvé.

Naši odpoledne konečně přivezli kolíbku. Mamka ji ještě nějak čistila a opravovala malůvky, které na ní jsou. Je moc pěkná. Je to teď už vlastně rodinná památka a já vždycky, když se na ní podívám, říkám si, jak byl můj děda šikovný. Dáme ji do obýváku, budu ji mít pěkně při ruce, i z kuchyně.

Zlaté miminko
Terezka je stále moc hodná. Když už pláče, tak naštěstí jen chvilku a po pár minutách chlácholení je zase klidná. Už jsem na to párkrát využila dudlík. Ale nijak zvlášť to nepomáhá, po chvilce ho vždycky vyplivne.

Moc nespí, hodně mezi kojením kouká, rozhlíží se. Ráda pozoruje obličeje. Vždycky se tak navzájem prohlížíme a povídáme si. Je zkrátka moc roztomilá.

V dědově kolíbce se jí moc líbí. Když se občas začne ozývat, stačí párkrát pohoupat a je zase spokojená.

Odpoledne se ještě stavila kamarádka s přítelem, přivezli mi kremrole se šlehačkou. Mňam, to byla dobrota :-). Sice jsem u jejich jedení klečela, ale to mi na chuti neubralo. Už aby ty stehy vypadaly…