> Blogy > Denisa > Moje cesta za miminkem (16): Jsem šťastná za každý úsměv
Moje cesta za miminkem (16): Jsem šťastná za každý úsměv
Ten čas tak letíííí. Pořád tak nějak vnitřně žiju v tom, že jsem rodila tak před čtyřmi pěti měsíci a ono už je Terezce dávno měsíců sedm. Každý den je zdánlivě stejný a přesto pokaždé jiný. Každý den přináší nové a nové věci, poznání a zážitky.
Asi jako každá maminka jsem šťastná za každý úsměv svého děťátka a musím říct, že dítě, na rozdíl od dospělých, využije každou příležitost k úsměvu. Takže se většinou celým dnem prochechtáme do večera, než jde Terezka spinkat.
A protože Terez chodí spát až k desáté hodině večerní, máme ty veselé dny poměrně dlouhé. Musím se ale přiznat, že jsem se docela těšila na změnu času, že pak bude to naše dítko chodit spát o hodinku dřív.
Náušničky jsme zvládly
Minule jsem vám psala, jak se chystám na výměnu nastřelených náušniček za vlastní. Tak to máme za sebou. Dost jsem se bála a několik dní se na to psychicky připravovala, protože jsem čekala, že to bude boj se zapínáním. Počkala jsem si na dobu kojení a když se Terezka napila a začala usínat, opatrně jsem jí je navlékla. Zapnout šly krásně, zvládla jsem to jednou rukou, Terezka si toho ani nevšimla. A já se tolik bála.
Kino doporučuji
Terezka už chodí do kina! Zatím tedy byla jen jednou, s mamkou, ale docela si to užila. Koukala po dětech, dala si od mamky mléčnou svačinku, chvilku koukla na film a pak si dala dvacet. A mamka se cítila skvěle.
Je super, že vznikají kina, ve kterých dělají programy pro mamky s mrňaty, určitě to doporučuji všem maminkám. Je to příjemná hodinka a půl, kde maminky s malými miminky v kině obsadí horní řady sedadel, kde je větší klid, a ty s většími si sednou do první řady, kde mají děti připravené hračky, se kterými se mohou během filmu vyřádit.
Během promítání je v sále trošku světla, takže si děti mohou spokojeně hrát nebo brouzdat mezi řadami. Takže, milé maminky, máte-li takové kino poblíž, určitě si udělejte pěkné dopoledne. Věřím, že se vám tam bude líbit jako mně. A upřímně, bylo mi celkem jedno, co hráli.
Absolutní pohoda
A když už jsem u té relaxace pro maminky, musím vám povědět, jak jsem si užila svoji vůbec první masáž. K svátku jsem dostala poukázku na masáže lávovými kameny a konečně jsem se dostala k tomu ji využít.
Zatímco Terezka korzovala venku s tátou na procházce, prožila jsem hodinku absolutní relaxace. Mám ráda teplo a teplé kameny a masírování byly balzám na tělo i na duši. Dokonce jsem tam paní masérce na chvilku usnula. No relax. Šla jsem domů jak znovuzrozená a určitě jsem tam nebyla naposledy.
Terezka je pěkný jedlík
Měla bych taky napsat, co nového Terezka, že? Bylo jí sedm měsíců a je už pěkně živá. Sama sice ještě nesedí, ale nejraději je na všech čtyřech, na kolínkách a pruží dopředu a dozadu. Je to legrační. Vždycky rozhýbe můj starý kočárek, moji 30 let starou Libertu, ve kterém jezdí po domě, já ji mám stále na očích a ona tam má dost místa dělat rotyku.
Přebalit ji začíná být docela náročné, udržet ji na zádech vyžaduje vždy několik hraček, které jí neustále přistávají na bříšku a zaměstnávají její pozornost. Nebude dlouho trvat a za chvíli si klekne, už teď na mě z kočárku kouká tak, že se drží boční hrany ručičkami a její oči rejdí po všem, co máma dělá. A taky po všem, co máma jí. Je z ní pěkný jedlík. Zatím přikrmujeme obědem, ovocnou svačinkou a párkrát už navečer kaší.
Terezka jí vše lžičkou a když už jí to přestává bavit, začneme hrát „hru“ Letí lžička do pupíčka, uděláme ham! Kaše krásně zaparkuje v pusince. K obědu hraje prim bramborová kaše s brokolicí nebo květákem. Přidávám různě i další zeleninku, krůtí maso, jednou už Terezka ochutnala v kaši žloutek.
Občas jí dávám i kupované příkrmy, ale domácí jídlo jí nějak víc šmakuje.
Jestli máte nějaké rychlé recepty pro miminko, budu ráda za jakékoli další odzkoušené dobroty. Děkuju a přeju vám pěkné podzimní dny!
Vaše Denisa