> Blogy > Denisa > Moje cesta za miminkem (12) – Akční přebalování
Moje cesta za miminkem (12) – Akční přebalování
Dnes, v úterý, jdeme k paní doktorce na čtrnáctidenní kontrolu. Pro nás vlastně šestnáctidenní. Terezka je v ordinaci moc hodná, ze sedačky ji vytahuji ještě spící. Sepsala jsem si pár dotazů, abych se poradila se sestřičkou nebo paní doktorkou o tom, co mi není jasné.
Jak jste prožívala první týdny s mimčem vy? A co porodní poranění, už byla touto dobou zahojená? Bavte se v našem fóru.
Mám velkou radost, protože Terezka pěkně přibírá. Aspoň že tak, hurá! No, holt vždycky pije, dokud má chuť. Už má víc, než když se narodila. Dnes jsme na váze 2 990g. Od narození vyrostla o 3,5 cm.
Vyletěla holubička…
Probraly jsme rýmu a že je opravdu těžké občas dostat holoubka z nosu ven, odsávačka nepomůže vždy.
Také jsme dostali kapičky na to naše uslzené očičko. Minule jsme si přinesli v kapičkách vitamín K, který teď bude dostávat jednou týdně kapičku, dnes odcházíme s kapičkami Vigantol, které bude dostávat až do jednoho roku, každý den jednu kapičku. Je nezbytný pro zdravé zuby, kosti, rovnováhu a správnou funkci nervů a svalů. Máme toho už docela dost, snad nebudeme zapomínat.
Ještě nejsem úplně fit
Moje stehy se pořád nějak nehojí. Bojím se, jestli se to nezanítí. Beru si předposlední čípek Indometacinu proti bolesti a mám opravdu příjemný den. Dokonce si i pěkně chvíli posedím.
Jak jste prožívala první týdny s mimčem vy? A co porodní poranění, už byla touto dobou zahojená? Bavte se v našem fóru.
Slastné rodinné zázemí
Dnes nás navštívila moje sestra Benjamina. Přivezla ovocné knedlíky. Mamka se předtím stavila s koprovkou. To je servis. Pěkně jsme si poklábosily, sestra má dva syny, 10 a 16 let, tak jsme zavzpomínaly na její porody a hlavně, jak se vzpamatovávala po porodu. Taky jí to trvalo. To mě trochu uklidnilo.
Máme digitální váhu
Také už mám tu slíbenou digitální váhu. Bude to sice trošku krkolomné vážení, Terezka v takovém menším pekáčku, ale snad to budeme zvládat a hlavně budeme vědět, jak na tom jsme. …
Šikulka
Když se na Terezku dívám, vidím jak den ode dne je vnímavější, víc nás pozoruje, víc reaguje na naše mluvení. Pokroky jsou vidět, i když ji vidím prakticky pořád. Už se nemůžu dočkat, až se na mě vědomě usměje.
Slastný čerstvý vzduch
Konečně začíná jaro. Březnové teploty konečně vystoupily k 10°C, těším se ven. Odpoledne jsme vytáhli kočárek a Terezka se slunila na dvorku. Přítel pobíhal po zahradě a začínal po zimě pomalu zahradničit, já se spíš jen kochala sluníčkem a teplem. Terezce se v kočárku na čerstvém vzduchu očividně také líbilo.
Přebalování? To je někdy pěkně akční
Terezku přebaluji před každým kojením, jen málokdy mezi tím. To jen když se rozpláče a vyloučíme všechny ostatní důvody.
Dneska mi teda ukázala, jak může bobek létat. Když už jsem prdelku krásně utřela ubrousky a ošetřila krémem, doslova proti mně vystřelil tekutý bobeček. No pěkné nadělení to bylo 🙂 Při přebalování se mi často stane, že máme umazané i dupačky nebo plíny, které má kvůli kyčlím. Hlavně když třeba leží na boku, tak pak se obsah plínky dostane nepozorovaně ven a já abych pořád prala.
Zjistila jsem, že je to hodně i typem plínek. Máme doma tři druhy jednorázových plenek, některé jsme dostali jako dárek. Sice jsou všechny na stejném principu, ale rozdíl v nich vidím velký. Jde o to, zda dokáží udržet i velké nadělení. Trochu se mi tady osvědčuje, že čím dražší, tím kvalitnější plínky. Ale možná to chce ještě větší cvik v oblékání plenky.