Moje cesta za miminkem (10) – V noci se nedokážu probrat

Snad si na to noční vstávání zvyknu, zatím mi to dělá docela potíže se dvakrát v noci vzbudit – a k tomu i Terezku. Je asi spací po mně. Pozdě večer nebo brzo ráno mi vstávání nevadí, ale uprostřed noci spím hodně tvrdě a nemůžu si na buzení zvyknout.

Jinak celkem pohoda
K obědu jsem dělala hovězí polévku a filé s bramborami. První kompletní jídlo od návratu z porodnice. Terezka celý den koukala a občas kňukla, tak jsem od vaření odbíhala (spíš teda odbelhávala) pohoupat kolíbku a občas pochovat. Celé odpoledne jsme pak odpočívali. Pustili jsme si film a relaxovali. Měli jsme ho nakouskovaný, Terezka byla celou dobu mrzutá, tak jsme na střídačku chovali a dělali na ni obličeje, abychom ji zabavili.

V koupání jsme už profíci
Koupání vždycky vychází tak kolem deváté hodiny večer, před krmením. Začínáme být profíci, jde nám to už pěkně od ruky. Teploměr do vaničky nemáme, naučila jsem se už v porodnici vyzkoušet teplotu předloktím. Přestože jsem teploměr měla několikrát v obchodě v ruce, jsem ráda, že jsem ho nakonec nekupovala, nepotřebujeme ho.

Je nám 14 dní
Je neděle a jsou nám dva týdny! A jako dárek nám odpadl zbytek pupeční šňůry, takže už má Terezka pěkný pupíček.

Skoro celý den nespala. Pořád kouká, občas se z kolíbky ozve malé kvíknutí. Tím, že se stále nemůžu moc pohybovat, žiju prakticky mezi kuchyní a obývacím pokojem, kde máme kolíbku.

Bolení trvá
Stále kojím vleže, sedět je pro mě stále hodně náročné. Dívala jsem se na různé internetové diskuze maminek, kdy je přestaly poporodní rány bolet. Je to hodně různé. Někdo byl fit po týdnu, někdo těch týdnů potřeboval několik. Vypadá to, že já budu ten druhý případ :-(. Dost mě to omezuje, chtěla bych už ven, ale stále si netroufnu.

První pláč
Večer Terezka snad poprvé spustila povyk a nebyla k utišení. Od večera asi až do jedné hodiny v noci pištěla, najedená, přebalená, asi byla mrzutá z celodenního koukání nebo jí bolelo bříško.

Když po půlnoci zabrala, docela se mi ulevilo. To bylo poprvé, co jsem byla po celém dni opravdu hodně unavená. Přes den jinak nespím, spíš jen tak chvílemi polehávám. Mrákoty na mě jdou pravidelně kolem deváté večer. A pokud zrovna koukáme na nějaký film, zaručeně do deseti minut usnu.

Denisa