Mimi LIVE! Vítek (3)

Všem čtenářům přejeme krásný sluníčkový den,

dny s Vítkem utíkají jako voda, takže tu máme první oslavu jeho svátku, lepší stav palečků a spoustu dalších novinek.

Co se týká podebraných palečků, říkal na poslední kontrole pan doktor, že už jsme za polovinou. Jeden paleček už je vyléčen a druhý je v závěsu za ním. Co je ale nejdůležitější, Vítka paleček nebolí při dotyku a nebrání mu v jeho hrách s nožkama (když lehával na bříšku a o paleček se opřel, byl trochu nevrlý).  Na kontroly teď chodíme jednou v týdnu a doma mažeme a přelepujeme palec třikrát denně.

V týdnu jsme také absolvovali kontrolu u fyzioterapeutky. Předepsané „cvikohrátky“ provozujeme několikrát denně, takže jsme vyrazili s čistým svědomím. Ploška na hlavičce se kulatí a Vítek se úplně v klidu otáčí na všechny strany. O to větší radost jsem měla, když mi fyzioterapeutka pověděla, že by byl Vítek krásný příklad do učebnice. Předvedl totiž krásné pasení, převracení na bok, s tím, že už zbývá pouze zjistit, kam strčit ruku a už budeme na břiše a hlavně dostal pochvalu za to, jak krásně si ručkama dosáhne na kolýnka a chvilkama i na lýtka. Ne, že bych se chtěla chlubit, ale prý už dlouho neviděla tak šikovného chlapečka, jako je ten náš. Měla jsem obrovskou radost. Vítek zřejmě vyvrací fámy o tom, že jsou kluci lenivější, protože má za celý den tolik pohybu, že se ani nedivím, že skoro pravidelně hned po uložení do postýlky usíná.

O víkendu se Vítek také zúčastnil první velké oslavy narozenin babičky Ivanky a sestřenice Aničky v Dobřanech. Obě děvčata mají narozeniny hned 1. června a já jsem za nimi 3. Už několik let po sobě, se vždy sejdeme i s mými rodiči na zahradě a máme oslavu. Jen letos nám moc počasí nepřálo. Na oslavě dostal i Vítek dárkovou taštičku. Byl totiž Den Dětí a 15. slaví Vítek svátek.

Jeden den jsme také dostali „na hlídání“ dědečka. Můj taťka dostal mimořádné volno a hned ráno mi volal, že kdybych chtěla, může vozit. Měli jsme ten den sice plán, ale dědu jsme do party samozřejmě vzali hned. Po kontrole palečků jsme ho vyzvedli a jeli se podívat na mé kolegy do práce. Taťka pracuje ve stejném oboru, takže moje kolegy zná. Od kolegyněk jsme dostali kafčo a měli možnost chvíli promluvit, co je nového. Všichni se samozřejmě ptali hlavně na Vítka a využili příležitost Vítka pochovat, nebo alespoň pohladit. Byla jsem si také v kanceláři vyřídit papíry na přestup z mateřské dovolené na rodičovskou. No co, se dá dělat, utíká to jako voda.

Po papírování jsme se rozloučili a vyrazili s dědou do víru města. Protože měl volno jen děda, a babička Jaruška musela pracovat, rozhodli jsme se ji jít alespoň navštívit. Měla radost. A pak jsem dědu zatáhla do jednoho obchůdku, aby mi poradil s dárkem pro mamku. Ta má totiž pro změnu narozeniny koncem června. Dárek jsme vybrali a hned koupili a za odměnu vyrazili na jednu zahrádku se trochu osvěžit. Celý den děda tlačil kočár a moc si to pochvaloval.

Tak vidíte, každý den se u nás něco děje. Jsou ale i dny, kdy jsme jen tak doma (uklízet a vařit se taky musí) a vyrážíme na výpravy kolem naší vsi. Ať už doma nebo kdekoliv, s Vítkem jsou dny plné radosti a úsměvů. On je prostě zlatíčko, a když se usměje, jsou všechny starosti pryč.

Všem přejeme také krásné dny a brzy zase u dalších písmenek,
Vítek a Gábina