Nemáme žádný hrad, rozměry našeho bydlení napovídaly, že malování proběhne rychle. No, není tomu tak. I přes nasazení jednotky Rychlá rota se to začíná protahovat. Snažím se být nápomocná, co to jde, ale jsem jak zpomalený film. Po každé menší námaze mě začnou nehezky pobolívat záda, a po celém dni to dopadá tak, že se nemůžu ani hnout. Stále užívám magnezium na tvrdnutí břicha, které se v těchto dnech ozývá pochopitelně častěji. Takže když odpočívám a práci koriguju v sedě ze židle, jsem tak trošku jako pan Lorenc. No co, „ten takhle postavil už tři vily“…
I tento blog ťukám do mobilu. K počítači se nedostanu, stejně tak se nedostanu do kuchyně připravit něco k snědku, kotel guláše, který jsem předem vařila pro pracanty, zmizel během jednoho dne. 🙂
Jedinou záchranou je teď pro nás mamka vzdálená asi hodinu cesty od Brna. Jsou u ní naše kočičky na prázdninách. Před pár dny jsme se tam stavili. Kolem půlnoci jsme šli spát, ale asi po hodině mě probudila lehce vystresovaná mamka slovy: „Amálka se zavřela v pokoji a já se k ní nemůžu dostat“ – podotýkám, že Amálka je kočka. Fakt že jo, kočka naříkala za dveřmi a s těma nešlo pohnout. Podařilo se jí bloknout dveře shozením deštníku, který spadl tak šikovně, že se nedalo otevřít. Proběhla chvilka napětí, vše dobře dopadlo, a všichni opět spinkali ve svých postýlkách a pelíšcích. Až na mě.
Už jsem neusla, a koukala na telku, kde Horst Fuchs drtil okurky v odšťavňovači. Spaní mi teď moc nejde. Čím víc se blížím k termínu porodu, je má fantazie a obavy barvitější. Taky mám z toho spaní na bocích a neustálého rotování v posteli lehké spaní. Bolesti zad a jedna porouchaná plotýnka umí udělat „veselo“ – skončila jsem u lékaře na obstřicích, no pomohlo mi to jen na pár hodin. Jinak se cítím dobře, jsem jen víc unavená a mám nízký tlak. Za dva týdny mě čeká velký ultrazvuk, těším se až to naše děvčátko zase uvidím.
Pomalu se nám i plní skříně s výbavičkou pro malou. Plínky, oblečky, kosmetika… Už se vážně těším, až to tady bude vše hotové, na svém místě, a taky že budeme mít KONEČNĚ postel.
Tak. Mějte se krásně, já jdu opět přemístit věci ze sektoru A do sektoru B, aby do sektoru A mohly přijít věci ze sektoru C.
Malování zdar, v těhotenství zvláště!
Mia