> Blogy > Mateřství? To mi nikdo neřekl, že: > Mateřství? To mi nikdo neřekl, že: V těhotenství si moc romantických okamžiků neužiji
Mateřství? To mi nikdo neřekl, že: V těhotenství si moc romantických okamžiků neužiji
Když člověk čte, chodí do kina a sleduje televizi, musí zákonitě dojít k závěru, že těhotenství se zásadně oznamuje manželovi u romantické večeře předáním dětských botiček, on dojetím pláče a vrhá se na budoucí matku za účelem sexu, rodiče otevírají vychlazené šampaňské a slzící matka objímá stejně slzící dceru (akt se opakuje u rodičů manžela).
Slza ukápne i ženskému lékaři, když spatří srdéčko, a první pohyby žena zásadně ucítí večer před spaním, s manželem po boku, oděna ve slušivou noční košilku.
Prdlajs!
Otěhotněla jsem částečně neplánovaně a dlouho jsem si myslela, že mám kocovinu, potom jsem ji překvalifikovala na zánět slepého střeva, a když jsem začala koketovat s rakovinou, napadlo mě těhotenství.
Nebyla to rakovina
Věrna zásadě kamarádky Jarušky, že když si člověk koupí těhotenský test, vždycky dostane obratem menses, nosila jsem krabičku s testem tři dny v kabelce. Když nic, použila jsem ho. V návodu psali, že se má pár minut počkat, to já nemusela – byl průkazný a to hned. Když jsem rozdýchala překvapení, odnesla jsem ho ukázat muži. Podíval se, zakroutil hlavou a optal se, na co že to kouká. Osvětlila jsem mu to, načež mě ubezpečil, že to nic neznamená a ať si vyrazím k lékaři. Inu vyrazila jsem.
Tlukoucí srdíčko
Hned mezi dveřmi jsem dostala vynadáno, že mám měsíc propadlou prevenci a následně mi paní doktorka ukázala na monitoru bijící srdíčko. Poslala mě domů s tím, ať se zastavím za čtrnáct dní a budeme to dál řešit. Slzu neukápla. Mám ale pocit, že když jsem pak cestou do práce manželovi volala, že jsme teda fakt těhotní a miminku bije srdíčko, tak slyšitelně zajíkl.
Dcero, ty vole!
Pak jsem volala mamince. Čekala jsem nadšení a moje maminka pronesla jen „Ty vole!“. V zápětí se sice probrala a vypadala, že je i ráda, ale zase nic očekávaného. Tatínka jako první napadlo, že bydlíme v pátém patře bez výtahu a bude docela problém s uskladněním kočárku. Proč se o tomhle netočí filmy?
Motýlí křídla s tuňákem
A tchýně? Ta manžela pro změnu ujistila, že do poloviny čtvrtého měsíce není nic jisté, tak ať se radši moc netěší. A první pohyby? Manžel byl pracovně v zahraničí a já jsem v domácích šatech, pokecaných od omáčky, skládala nádobí do myčky. Naprosto přesně si pamatuju, že jsem zrovna měla v ruce příbor od těstovin s tuňákem. Alespoň že ten pocit byl opravdu jako pohyb motýlích křídel…
Péči potřebuje hlavně otec
A pak samozřejmě oslavy. Je zvláštní, že filmoví otcové jsou zachyceni ve víru oslav a v následujícím střihu už malují dětský pokoj, nakupují poslední drobnosti a vyzvedávají manželku s potomkem v porodnici. A mají dokonale vyžehlené obličeje a košile. Opravdu jsem manžela litovala, sice nikdy nebyl úplně abstinent, ale to, co se strhlo po Toniččině narození, se skoro nedalo přežít. Chodil za námi do nemocnice každý den a já jen s narůstající hrůzou pozorovala, jak den ode dne vypadá unaveněji, nevyspaleji a stále víc jako v posledním tažení.
Tchýně záchranář
Dodnes jsem přesvědčená o tom, že mu život zachránila moje maminka, která i s tatínkem přijela, aby uvařila a pomohla v prvních dnech s miminkem. Když viděla, v jakém je chudák zeť stavu, uvařila výživnou polívčičku a nechala ho odpočívat.
Postřeh na závěr? Vlastně jediné, co plně odpovídalo mým vyčteným a vykoukaným očekáváním bylo to, že miminka voní. Fakt. I počůraná. Ale to s tou romantikou moc nesouvisí…