Mateřský instinkt

Tento článek je určen všem maminkám, kterým se právě narodilo miminko nebo ho ještě čekají. Slouží jako úvod k sérii dalších článků na téma péče o novorozence a kojence a správné zacházení s ním.

Cit?

„Naslouchej svému srdci!“ slýchávají často novopečené maminky, když si neví rady v péči o jejich dítě. Je to však vždy ta nejlepší rada? Zacházení s mateřskou intuicí není žádná legrace…

Rozum?

Rodiče jsou často doslova zasypáváni velkým množstvím informací a rad, jak správně pečovat o dítě. Není výjimkou, že jsou to často rady rozporuplné a protichůdné.

Jedinečnost

Narození dítěte je pro celou rodinu velkou událostí. Po devíti měsících čekání a představování si své nenarozené dítě, nyní drží rodiče v rukou skutečného člověka. Každé dítě je jedinečné. Roste jiným tempem, má různě rychlý metabolismus, jinou potřebu spánku, osobnostní projevy i temperament. Nepochybné však je, že pro všechny platí obecné vzorce chování a zákonitosti vývoje lidského jedince. Každé dítě prochází geneticky danými vzorci psychomotorického, sociálního a citového vývoje.

„Na dobrém začátku závisí všecko.“ – J.A.Komenský

Od prvních minut po narození má novorozenec řadu sociálních, psychických a citových potřeb. Pro budování vztahu mezi dítětem a rodiči jsou důležité některé okolnosti. Jaké podmínky mělo miminko během nitroděložního života, jaké byly okolnosti porodu, jakou má dítě povahu i jaké jsou vztahy mezi rodiči.
V období několika týdnů po porodu se rodiče sžívají se svým miminkem, učí se empatii, učí se rozpoznávat jeho potřeby, jeho osobnost jako neopakovatelnou lidskou bytost.

Co novorozenec nejvíce potřebuje?

Každé novorozeně doslova touží po láskyplné náruči rodiče. (nejlépe kůže na kůži) Přirozeně ji lze uspokojit mazlením se s dítětem při koupání, převlékání i chování nahého dítěte v náruči.

Co nejvíce narušuje stabilitu vztahu matky a dítěte?

Vztah mezi matkou a dítětem je velice křehký. Při nesprávné interpretaci projevů dítěte, (ze strany rodiny, ale i odborníků), dojde k vnitřní nejistotě maminky (rodičů). Ta se pak obává o zdravý vývoj dítěte. I když jsou tyto obavy neopodstatnělé, přesto maminku zneklidňují a stresují. Stres matky se přenáší na dítě, to je více neklidné, křičí a bludný kruh se uzavírá.

Co dělat, když miminko pláče?

Každý člověk je tvor společenský. Novorozenec se křikem často domáhá pozornosti rodiče. Nechce být sám, chce cítit bezpečí v náruči rodiče, slyšet jeho hlas, cítit lidské teplo, vidět jeho tvář. Často se stává, že jako první při neklidu a pláči dítěte maminku napadne, že má dítě hlad. K uklidnění dítěte by však měla maminka nejprve nabídnout dítěti něžnou náruč. Nikoliv hned reagovat přiložením dítěte k prsu, i když bylo právě nakojené. Projevem hladu také nebývá vždy sání prstíků ani hledací reflex (při dotyku na tváři se novorozenec otočí na stranu podnětu a „hledá“). V případě nejistoty je dobré se poradit s ošetřujícím dětským lékařem. Rozebrat společně denní režim, rodinnou situaci i obavy maminky.

V příštím článku se budu věnovat významu a technice nošení a chování dítěte v náruči. Péče o dítě není jednoduchá. Není však lepší pocit, než když poprvé chováte v náruči své miminko. Když se radujete z jeho úspěchů, jeho radostí. Jste pro něj tou nejdůležitější osobu a on pro vás.

Psáno pro www.bejbykurz.cz