Kontrola u očního probíhala tak, že Barušce nejdříve ukázali pár obrázků a věcí a následně ji rozkapali očička. Pak jsme si šly sednout do čekárny a po 2,5 hodinách jsme konečně přišly na řadu. Samozřejmě Baruška už z toho čekání byla celá unavená a 20 minut předtím, než si nás zavolali do ordinace, usnula. Takže na vyšetření nechtěla moc spolupracovat, protože byla jako „vyoraná myšička“! Každopádně ji zjistili, že má po mně genetickou myopii, což je krátkozrakost a nejvíce se to projevuje mírným šilháním jednoho očička.
Z tohoto důvodu Barborka obdržela předpis na speciální brýle, které by měly problém se šilháním odstranit a následně snad i zmírnit počínající krátkozrakost. Bylo mi řečeno, že se to podchytilo naštěstí brzy, ale že se jedná o kombinaci následků předčasného narození a genetiky… hned jsem se zastavila ve specializované optice, kde tyto brýle pro nejmenší mají, vyzkoušely jsme je a rovnou objednaly. Dodací lhůta měla být 12 pracovních dní, ale již za necelý týden mi z optiky volali, že brýle jsou hotové a je možné si je vyzvednout. Upozornili mě na to, že si bude Baruška brýle nejspíše chtít sundávat, ale je to jen minimálně – prostě se opět projevilo, že Barušku nic nerozhodí a je to velká pohodářka za všech situací.
Následující týden nás čekala kontrola na neonatologii – jednalo se o kontrolu v „korigovaném“ jednom roku. Nejdříve nechali Barušku volně si hrát a mě mezitím vyzpovídali, co Baruška umí/neumí, jak reaguje na různé lidi, jídlo i situace. Pak ji sestřička zvážila a změřila – aktuálně měla 8,9 kg a 72 cm, což je prý moc hezký výsledek. Následně jsme se přemístily na oddělení fyzioterapie, kde paní doktorka zkoušela Barušku z různých motorických činností a vše zapisovala do tabulky. Po zhodnocení tabulky řekla, že Barborka je v pořádku, jen bychom si s ní mohli více číst a ukazovat v knížkách, u čehož ale vydrží jen malou chviličku. Poslední konzultace byla v oddělení výživy, kde se doktoři vyptávali na informace o jídlech, které má Barborka ráda či naopak a zda má nějaké alergie? Na konci Barušku čekal odběr krve kvůli zjištění aktuálního krevního obrazu – výsledky nám následně přišly domů poštou – bylo také vše v pořádku. Další kontrola nás čeká za rok…
Pár dní poté jsem zjistila, že se Barušce klube další zoubek. Takže už má dva a oba dole! Také zjistila, že s brýlemi toho vidí mnohem více než dříve a já se nestačím divit, jak často máme doma „uklizeno“. Je to pěkná kramářka, ale jak jsem se dnes dozvěděla, taky jsem prý taková byla, když jsem byla malá, takže se není čemu divit!
U Filípka máme novinku – naučil se sám jezdit na koloběžce, aspoň ho člověk ráno nemusí nosit na ramenou, ale stačí, když ho tlačíte na koloběžce! Každopádně je to mnohem pohodlnější a rychlejší!
Mějte se moc hezky a příště nás čeká společné focení.
Lucka, Petr, Filípek a Barborka
