Mamika, tati, fuk, fuk, hop, hop

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Když jsem byla těhotná s Martínkem, tak jsem drandila po obchodech, po cukrárnách, restauracích a s kamarádkami jsme furt něco vymýšlely. To jsem si taky vždycky přes poledne zdřímla. A to je to jediné, co mi u druhého těhotenství zůstalo.

To nekonečné čekání na příchod mimina na svět mi ale efektivně zkracuje Martínek a zábava spojená s jeho rozvojem slovní zásoby. Za pár dní bude mít rok a osm měsíců a neuvěřitelně rychle se v mluvení zlepšuje. A to mě teď taaaak strašně moc baví. I když jsem víc vymluvená za pár hodin s ním než za celý den učení angličtiny, ale když se z jeho úst vyloudí „mamiko“, tak tají i ty nejtužší antarktické ledy.

Martínek tento týden začal s trojslabičnými slovy. První trojslabičné slovo bylo „kaštani“, pak přidal „mamika“, „babika“, „tatika“ a „masíko“. Přiřazování koncovek v jeho podání je veliká sranda. Často mezi sebou s manželem používáme slova zakončená na -ík: bazík, džusík, čajík, hafík… Náš drahý Martínek to samozřejmě slyší, ale -ík si začal přidávat úplně všude a prodlužuje -ík na -íki, aby měl slova trojslabičná, takže teď už nedělá hačí, ale hačíki, nechce pití, ale pitíki, nechce džus, ale džusíki, na hraní nemá jen bus, ale busíki… někdy je opravdu náročné rozšifrovat, co že to vlastně chce… ale díky Bohu se při komunikaci zatím ještě nevzteká, takže se vždycky nějak domluvíme.

V neděli při výpravě do kostela jsem měla v plánu vyjít dřív, aby se Martínek prošel a v kostele byl trochu více zvladatelnější, no plán nevyšel, protože začalo pršet, Martínek se vrhl na objevování zahrady a plácnul sebou do bláta. Následovala 15 minutová očista a převlíkání, do kostela jsme museli autem, ale od té doby říká bláto. 🙂 A takhle Martínek začíná říkat nová slova. Chce to prostě vždycky nějaký nezapomenutelný zážitek.

Taky jako správný syn svého technicky zdatného tatínka začíná ovládat i nástroj, který je tatínkovým denním chlebem, kalkulačku: už umí říct nula a plus a ví, kde na kalkulačce jsou.

Co se týče našeho mimina, tak všechny dostupné metody vypuzení jsem už vyzkoušela… teda kromě toho maliníkového nápoje s alkoholem. Na to nemám povahu ani odvahu. Je pravda, že břicho kleslo a že mimino už neuvěřitelně tlačí na pánevní dno, ale to může být stejně tak výsledek mého snažení uspíšit porod jako fakt, že je to macek… a hlavně se spadlým břichem můžu chodit klidně ještě 3 týdny!!!

Dnes jsem opět byla v porodnici. Paní lékařka mi potvrdila moje největší obavy: „Stav od minulého týdne nezměněn.“ Prostě se zuby nehty drží u mámy v břiše! Mám takový pocit, že to bude chlap! 🙂

Tereza právě prožívá 39. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?