> Blogy > Elissovna > Malé velké bříško…
Malé velké bříško…
KLUB TĚHULEK! ELIŠKA Hlásím se do služby těhotných pisatelek. : -) V tomto požehnaném stavu se neustále setkávám s různými názory na moje rostoucí panděro. 😉 Dalo by se říct, že všichni řeší, zda je nízko položené, či vysoko. Jak jsem se dozvěděla, nízko položené je předzvěstí blížícího se porodu. Jestli je malé, či veliké, kulaté, či špičaté, kolik se mi už udělalo strií a jestli mi už leze ven pupík, nebo ne…
Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Opět mohu potvrdit, že co člověk, to názor. Každý mě vidí jinak. Často se lidé opakují s názorem, že moje bříško je opravdu veliké, ale na to jsem si už zvykla… a to už od sedmého měsíce, kdy se mě paní prodavačka v nejmenovaném nákupním středisku zeptala, jestli tam nemám náhodou dvě. 😀 Co je pro mě ale důležité, je, že malá Elinečka hezky roste a takovým malým bonusem je, že se mi zatím neudělala ani jedna strie… uvidíme, zda to v tomto stavu vydrží až do velkého finále. Natírám si sice bříško dvakrát denně, ale příroda je příroda a s tou si ani některé kosmetické přípravky prostě neumí poradit.
Troufám si tedy tvrdit, že velikost mého bříška už nějakou dobu neřeším, právě naopak. V poslední době jsem se začala zabývat otázkou, jak se ho po porodu zbavit… a nejen bříška, ale také všech nabraných kil během těhotenství. Většinou bývá pravidlem, že člověk chce především to, co nemůže mít a u mě se to teď potvrzuje. Strašně se těším do posilovny, až se pořádně zapotím (ne že bych se v tomto stavu a za stávajícího počasí dost nepotila 😉 ) až vyzkouším už dlouho plánovanou jógu, či twerk, až si budu moci zajít na moje milované brusle… těším se prostě na všechny činnosti, které teď nemohu dělat. V zimě na lyžování, na nový snowboard, na kterém jsem se poslední zimu už nestačila pořádně naučit. Otázkou ovšem zůstává, zda na tohle všechno budu mít i s naší milou kočičkou čas. 😉
POVÍDEJTE SI S LÍZOU A DALŠÍMI TĚHULKAMI V DISKUZI!
Je vidět, že v posledním stádiu těhotenství, kdy toho člověk už tolik neudělá kvůli své nemotornosti, ale i nedostatku sil, mám plno času na řešení všech možných úvah a kolikrát i pitomin kolem sebe. Plánuji si věci, které se prostě naplánovat nedají. Snažím se mít všechno pod kontrolou, připravené, ale někde vzadu si uvědomuji, že na tohle se prostě připravit nedá. Chtěla bych mít všechno „pintlich“, vždycky jsem to tak měla a této vlastnosti se asi jen tak nezbavím. I když hodně maminek tvrdí, že se s dětmi vše změní, tak uvidíme. 😉
Minulý týden jsme s Honzíkem absolvovali předporodní kurz, který měl tři části. Tatínek se zúčastnil pouze první části, která obsahovala prohlídku sálu, seznámení se standardním postupem a možnostmi nemocnice, které můžeme využít. Novinkou pro nás bylo, že je možnost poskytnutí rajského plynu proti bolesti, které také hodlám využít. Jediným zklamáním pro mě bylo, že mi v nemocnici nepíchnou ouška na náušničky, takže si budu muset počkat až po šestinedělí. Druhý den jsme si (už jen s maminkami) vyslechly vše potřebné ke kojení a poslední část kurzu byla zaměřena na dýchání a různé ulehčující polohy při porodu. Všechny maminky byly sympatické a cestou k autu jsme i stihly probrat a porovnat dost věcí. Od této doby mám pocit, že si daleko více uvědomuji vše, co mě čeká a nemine. Mám větší strach a obavy ze všeho, co přijde.
Zbývá necelý měsíc…
Vaše těhulka Líza
Eliška právě prožila 36. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?