Kýbl radosti

V neděli jsme se vrátili z Moravy od mých rodičů, kde jsme byli asi 10 dní. Bylo to super. Navštívili jsme dvě poutě. Myslím, že příští rok budeme muset rozbít prasátko, jestli zase vyrazíme, jak se mu líbí se vozit. Jenom dojem z cukrové vaty nebyl valný. Jak se mu to nalepilo na prst, tak se ošíval a nevěděl, co s tím a byl celý nešťastný. Já jsem si odpočinula od vaření.

Když jsem chodila do práce, tak mi ani nepřišlo, že si dám každý týden špagety a vepřové medailonky s opečenými bramborami, ale jak musím vařit, tak mi přijde, že je to furt dokola! Takže, jestli máte v hlavě nějaké dobré a rychlé sezónní recepty, sem s nimi! 🙂

Hlavně bylo strašně fajn, že se Martínek už zapojoval do všeho se svými sestřenicemi, které mají 6,5 let a 2 roky. Vždycky byl úplně nadšený, když je viděl. Taky má moc rád pejsky. S každým by si chtěl povídat a pořád si s nimi hrát. Je to krásné, že v sobě má tolik lásky k němým tvářím. I když nevím, jestli je to láska k pejskům nebo k vodě z jejich misek. Ať bylo teplo nebo byla zima, Martínek si to vždycky napochodoval směrem ke kýblu s vodou, ze kterého hafani pijí, a začal čabrat vodu.

Když jsem na něho houkla, že to dělat nebude, tak až uvážil za vhodné, otočil se, zvednul obočí, našpulil pusu, vyprsil se, pohrozil se zvednutým ukazováčkem a celé tohle divadlo doprovázel ještě zvukovým doprovodem ve stylu: „Tuf, tuf, tuf.“(Jinak má hezky po anglicku prodýchnutou výslovnost písmena T. Tak mám radost, že se snad začíná pozitivně projevovat čtení anglických pohádek. :-))

Pak udělal dva kroky dopředu (směrem od kýblu) a pravotočivým obloukem byl zase u kýblu. V poslední době se mi taky zdá, že Martínek každý den objeví něco nového; zjistí, že může dělat něco, co ještě nedělal. Tak třeba. Umí udělat vítr: našpulí úplně celou pusu, začne se soustředit a pak ze sebe vydá všechen dech během dvou vteřin. Je to k popukání! Ví, jak dělá čáp. Umí předvést lva. Ukáže, jak je veliký a jak mě má rád. Krásně rozdává pusinky a už umí i něžně člověka pohladit – do teď to bylo spíš fackování a tahání za vlasy. Taky se umí vyčurat, když mu řeknu, tak za pár měsíců začneme trénovat naostro.

V posledních dnech pak objevil, že se dá couvat, jak po dvou, tak po čtyřech. A dneska začal dělat „ššššššš“. Tak uvidíme, jestli to bude zvuk vláčku nebo ticha. Je s ním prostě velká sranda. No a naše miminečko jsme byli zkouknout dneska. Snad se mu daří dobře. Taky víme, kdo to bude, ale nepovíme. Každopádně si moc přeju, aby bylo po manželovi krásné a chytré!

Tereza právě prožívá 17. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?