Kuka přichází

Fotografie z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz

Stromeček jsem se rozhodla ozdobit na nákupu v supermarketu. V polici ležely vánoční ozdoby s Mickey Mousem a Toby se jich v obchodě dožadoval. Proč ne. Naše nová tradice bude, že každý si na stromeček „přihodí“ své vlastní ozdoby. Sice mi tento rok trvalo zdobení vánočního stromečku dvakrát déle než obvykle, ale bylo to o to kouzelnější, protože jsem měla pomocníka. Ne na zdobení… naopak. Toby poctivě stromeček vánočních ozdob zbavoval. Občas nějakou ozdobou hodil se slovy „Hopáááá“.

Ještě než přijdou Vánoce, čeká nás Mikuláš. Belgický Mikuláš je hodný, nemá čerty, jen Černého Petra a ten je spíš pro pobavení, než k vystrašení. Děti dostávají k Mikuláši hračky. Hodně hraček. A protože je všude „přemikulášováno“, Toby začal Mikuláše nazývat svým vlastním slovem. Kuka. No, uznejte, že Mikuláš nebo Sinterklaas (ve vlámštině) je slovo dlouhé, tak proč si ho nezjednodušit. Nevíme, jak na Kuku přišel, ale každopádně si stojí pevně za svým. Zdá se, že slovo Kuka je druhé oblíbené slovo, hned za autem.

Faktem je, že Toby se snaží mluvit víc a víc, máme už i večerní rituály. Ležíme spolu v posteli, jezdím Tobymu prsty po zádech. On se prohýbá a směje, protože ho mé dotyky lechtají.

A já spouštím: „Mámo, táto, v komoře je myš….“
Toby: „ Mámóóóóó… eště, eště… tátóóóó…. eště…“
Pokračuji: „…v komoře je myš! Pustíme tam kocoura, on tu myšku vyšťourá…“
„Tátoooo… eště, eště…!“
„Mámo, táto, už tam není nic!“
Toby láme rukama a opakuje „Nenííí, neníííí…!“
Teprve po básničce (několikrát se opakující) je čas jít spát….

Jaké jsou vaše rituály? Napište mi.

O víkendu nás poprvé čeká noc bez Tobyho. Ani nevím, jestli se těším. Jsme pozvaní na párty k přátelům, předtím si chceme s Michelem vyrazit na večeři a do města pokoupit nějaké dárky. Máme tedy domluveno, že Tobyho přivezeme v sobotu odpoledne k Michelovým rodičům a vyzvedneme si ho v neděli. Mám z toho smíšené pocity… Budeme mít celý dům jen pro sebe, nemusíme pospíchat domů, můžeme spát, jak dlouho chceme… Ale stejně neskáču nadšením. Vždyť budeme bez Tobyho. Poprvé…

A další novinky? Objednali jsme nové auto. Sedmimístné. Sportovní vůz dle Michelova požadavku byl zamítnut. Také jsme vybrali jméno pro naše březnové miminko. Abych si to ještě tisíckrát nerozmyslela, nechala jsem jako malé překvapení Michelovi k Vánocům poslat chromovou destičku na dům. Jsou na ní vyrytá jména všech obyvatel domácnosti, včetně Tobyho budoucího brášky. Tudíž není cesty zpět.

Ještě přemýšlíme o koupi stupínku na kočárek. Jen nevím, jestli to užijeme. Tobymu budou v tu dobu dva roky. Už teď nerad jezdí v golfkách, mnohem radši chodí. Faktem ale je, že chodit dvě, tři hodiny po městě ještě nevydrží. Na druhou stranu, pokud někam vyrazíme, bude to nejspíš s Michelem a pak budeme mít kočárky prostě dva. Tudíž váhám. Pokud pro mě máte nějakou radu, budu se těšit v diskuzi.

Mějte se krásně!