Kalendář

Leden
2. Karin
3. Radmila, Jenovefa
4. Diana
5. Dalimil, Dylan
7. Vilma
8. Čestmír
9. Vladan
10. Břetislav
11. Bohdanka, Malvína
12. Pravoslav
13. Edyta, Gudrún
14. Radovan, Radúz
15. Alice
16. Ctirad, Ctislav
17. Drahoslav
18. Vladislav
19. Doubravka
20. Ilona
21. Běla, Gwendolin
22. Slavomír, Mnislav
23. Zdenek, Raimund, Chrudoš
24. Milena, Amanda
25. Miloš, Milota
26. Zora, Aurora, Danica
27. Ingrid
28. Manfred
29. Zdislava
30. Robin
31. Spytihněv

Karin – je původně švédská zdrobnělina řeckého jména Kateřina.
Radmila – Slovanské jméno znamenající „dobrovolně je milá“. Další podoba je Radomil a Radomila.
Zdeněk – Zdrobnělina slovanského jména Zdeslav značící „dělající (slavu)“. Další podoby jsou Zdeslava, Zdenka a Zdislava
Spytihněv – Slovanské jméno znamenající „jehož hněv je marný“.
Manfred – Germánské jméno znamenající „mírumilovný muž“.
Robin – Zdrobnělina germánského jména Robert značící „skvělé pověsti“. Ženská podoba je Robyn.
Edyta – Jméno je odvozeno ze staroanglických slov ead „bohatý“, „šťastný“ a gyð „boj“. Anglosaská podoba jest Edyth.
Dylan – odvozeno z velšského slova llanw znamenající „průtok“, „příliv“ a přidala se předpona dy.
Břetislav – Slovanské jméno znamenající „slavný bojovým rykem“
Gudrún – Germánské jméno znamenající „tajná boží tradice“
Alice, Alis, Alison – zkrácenina jména Adalheidis
Amanda – Latinské jméno znamenající „milovaná“. Starší podoba jest Amata.
Mnislav – Slovanské jméno znamenajcí „mně slavný“.
Slavomír – Slovanské jméno znamenající „dobývající slávu skrze mír, uvádí pořádek“
Chrudoš – České jméno znamenající „oslabovati“
Gwendolen – keltské jméno znamenající „bílý kruh“. Je odvozeno z velšského gwen „bílý“, „spravedlivý“, „žehnající“ a dolen „smyčka“, „kruh“, řetěz“.

Jenovefa – Keltsko-germánské jméno znamenající „bílý fantom či „bílá čarodějka“ či „matka rodu“. Svatá Geneviéve je patronka Paříže. Další podobou je Jenifer, Gwenhwyfar a Genovefa.

Wilma – Germánská ženská zdrobnělina jména Wilhelm znamenající „rytíř velké touhy“. Další podoby jsou Willa a Wilhelmina a mužská podoba je Viliam.

Ilona – Možná pochází z hebrejského slova a jména Ilana „strom“. Či pochází z řeckého jména Heléne (Heléne –> Jelena -> Jelona -> Ilona)

Malvina – je vytvořeno z gaelského slova mala mhinn „hladké čelo“. Bylo zpopularizováno skotským básníkem James Macphersonem.

Raimund – Pochází z germánského jména Raginmund. Je stvořen ze slov Ragin (staroněmecky) a Regin (gótsky) znamená „radu“. Ve staré horské němčině mund znamenalo „ruka“, ale teď „ochranu“ – tedy vykládá se jako „Moudrý ochránce“. Tato etymologie naznačuje, že toto jméno vzniklo v raném středověku.

Ingrid – Pochází ze staroseverského jména, vzniklé složením slov Ingwio (bůh plodnosti) a frid „krásná“, jméno tedy můžeme přeložit jako „Ingwova kráska“, „zasvěcená Ingwovi“, „pod ochranou Ingwa“. Podle vikingské legendy to bylo jméno jedné z Valkýr – nadpozemských bytostí, které odvážely duše padlých válečníků do Valhally.

Bůh Ing, Inguz (runa) – jiné jméno boha Freye
Byl nejdřív spatřen mezi východními Dány, odplouval přes vlny se svým vozem vzadu, tak ho válečníci pojmenovali.
Je to bůh hojnosti a současně je též nejvýznamnějším ze všech Vanů. Vánové jsou zemědělci a povýtce mírumilovnými bohy a bohyněmi. Badatelé je vykládají jako pozůstatek dávných zemědělských kultů, v nichž zemědělských bůh každoročně v čase žní umíral, aby se znovu narodil po zimním slunovratu. Frey každoročně jezdí po konci zimy po polích, aby jim tak vrátil jejich plodivou sílu. Souhvězdí Velké medvědice, které hraje významnou roli v astrologických výpočtech Západoevropanů, znají Seveřané jako Freyův vůz. Runa Ing je symbolem tvůrčího návratu a úrodnosti. Tato runa je psaná či malovaná na hradby, objevovala se nade dveřmi obytných domů a též na vratech kostelů a svatyní a měla zajišťovat bezpečí jejich obyvatel i návštěvníků.
Inguz je symbolem plodivé energie, naznačuje nové zrození a podporuje jakýkoli začátek nové práce, dokonce slibuje jistotu odměny a klid. Poukazuje na skrytou, neprojevenou plodivou energii, kterou nalezneme, obrátíme-li pohled do své duše. Může tedy též značit i nápad.

Význam: vnitřní oheň, penis
Moc: mužská plodnost
Barva: oranžová, žlutá
Rostlina: jabloň, černohlávek obecný
Zvíře: Kanec, kukačka
Drahokam: jantar
Léčení: choroby a poruchy mužských pohlavních orgánů
Nástroj, zbráň: přilba
Trollí runa: mužský chtíč
Polarita: mužská
Element: vzduch, oheň

Aurora
Římská bohyně ranního úsvitu. Je ztožňována s řeckou bohyní Éós a slovanskou bohyní Zorjou.
Dcera Titána Hyperiona a jeho manželky Theie. Je krásná jako jitřní úsvit a též milovala všechno krásné, zejména krásné muže. Když se jí někdo zalíbil, prostě ho unesla. Jejím prvním manželem byl Titán Astraios. Měli spolu množství potomků, mezi nimi téměř všechny hvězdy a větry. Pak se zamilovala do Kleita, athénského hrdiny Kefala a slavného lovce Oriona. Též Tithóna a žila s ním nakonci světa, kde se stal králem Etiopů. Milovala ho tak, že mu vyprosila nesmrtelnost od nejvyššího boha Dia. Poněvadž mu však zapomněla vyprosit i věčné mládí, před očima ji zestárl a nakonec se scvrkl na crvčka (či poněkud poetickou cikádu). Měla s ním dva syny Emathióna a Memnona. Emeathión zemřel bez velké slávy, ale Memnóm vyrostl v jednoho z nekrásnějších mužů. Za trojské války přišel na pomoc svojmu strýci Priamovi. Po smrti Priamova syna Hektora se stal vrchním velitelem trojských vojsk, brzy však padl v souboji s achajským hrdinou Achilleem. Éós přenesela jeho mrtvolu do Etiopie, ale nikdy se s jeho smrti nesmířila. Slzy, které nad ním prolévá, se každé ráno objevují na zemi jako rosa.
Řekové si představovali Éós jako krásnou ženu v šafránovém rouše. Zobrazovali ji s velkými křídly a pzravidla na voze taženém bílými koňmi či růžovými okřídlenými koňmi.
S ní souvisí i bohyně Ēostre, která dala název pro Velikonoce stejně jako Hémera (Velký den). Z hlediska srovnávací

Zora
Případně Zvezda je slovanská bohyně krásy. Je to jedna z nejoblíbenějších bohyní spojována s úsvitem a ranném. Byla uctívána jako „nebeská nevěsta“ – za úsvitu jako „nejjasnější panna, čistá, vznešená a čestná“. Byla také známá jako vodní kněžka, která chrání válečníky. Ztotožňována s římskou bohyní Venuší a řeckou bohyní Afrodité či bohyní ranních červánků Éós. Zarja je ruské slovo pro záři, „východ slunce“ či „ranní hvězdu“. Půspbí i jako trojjediná bohyně.
Jako Ranní hvězda, Zorja Utrennjaja (nebo Zvezda Danica) každé ráno otevírá nebeskou bránu, aby mohl projet sluneční vůz. Je zobrazována jako odvážná bojovnice ve zlaté zbroji. Je patronkou koní a je spojována s planetou Venuší. Planeta Venuše má mezi lidmi ještě označení Jitřenka nebo Večernice. Chrání proti smrti v boji a válce, prosebník ji invokoval modlitbou: „Chraň mne, ó panno, svým závojem před nepřítelem, před svárem a šípy…“ V některých pověstech je Zarja – ranní hvězda ženou boha Mjesace (nebo Mjesjats, Jarilo), boha Měsíce, v jiných je zobrazována jako ochránkyně Slunce a Mjesac je nepříbuzný bohyni Měsíce. Zarja je spojována s manželstvím a ochranou.
Večerní hvězda je Zorja Večernjaja (či Zvezda Večernaja, Zwezda Wieczoniaia, Zwezda Wieczernica, Zarja). Každý večer po návratu Slunce domů za ním zavírá nebeskou bránu.
Půlnoční hvězda je Zorja Polunočnaja (nebo Zwezda Polnoca). Každou noc Slunce umírá v půlnoci Zořinou zbraní, aby ráno bylo znovu reinkarnováno do života. Byla bohyní smrti, znovuzrození, kouzel, mystiky a moudrosti.
Zora tak představuje archetypální mýtus trojjediné bohyně. Ranní, večerní a půlnoční Zora představuje pannu, matku a babiznu. Některé legendy mohou zobrazovat Zoru jen jako ranní a večerní Auroru.

Diana
Římská bohyně lovů a lesů, ochránkyní žen a rodiček a zajišťovala též pokračování rodu, zejména královského. Jejím posvátným stromem byl dub. Obvykle je vyobrazována s lukem a v doprovodu psů a či lesních zvířat. Toto jméno znamená „božská“, „nebeská“.
Trojitá bohyně plodnosti (zrození, lásky a smrti). Tajuplná žena, která se zjevuje postupně a někdy vůbec. Symbolizuje ji proto nestálý Měsíc, jehož fáze (dorůstání, úplněk, ubývání) oodpovídají třem podobám bohyně: dívka, žena, stařena. Z bohyně vyzařuje všechna síla a krása přírodního světa. V kulturách se kult Velké matky uplatňuje ve formě matriarchátu.
V řecké mytologii je to dcera Jupitera a Létó. Narodila se současně s bratrem Apollonem na ostrově Delos a spolu s vodní nymfou Egeriou a s bohyní lesů Viribus se zapřisáhla, že zůstane pannou.
Její svátek se slaví 13. srpna (na srpnové Idé). Král Servius Tullius jí chrám v římském Aventinu. Poněvadž byl původem otrok, slavil se tento den jako „den otroků“ (servorum dies) a otroci měli v tento den v chrámu právo azylu. Hlavní svatyní je posvátný háj cyprišů u Aricia, kde sídlil Dianin velekněz Rex Nemornesis.

Únor
1. Hynek, Brigid
2. Nela
3. Svátek boha Velese
4. Jarmila, Gilbert
5. Dobromila
6. Vanda, Kassandra, Danuše
7. Veronika
8. Milada, Mlada
9. Ronald, Apolena
10. Mojmír
11. Božena
12. Slavěna
13. Věnceslava
14. Valentina, Zdravka
15. Jiřina
16. Ljuba
17. Miloslava, Gracie
18. Gisel
19. Den svatého Patrika
20. Oldřich
21. Lenka
22. Etel
23. Svatopluk
25. Lilian, Nevena
26. Dorota
27. Alexandr
28. Lumír
29. Horymír

Hynek – Česká zdrobnělina germánského jména Heinrich znamenající „domov“. Další podoba je Jindřich, Henrich a Henry.
Veronika – Pochází z řeckého Fereniké znamenající „nosící vítězství“. Další varianta jest Vereniké. Makedonská varianta je Bereniké.

Vanda – Germánské jméno znamenající „členka kmene Vandalů“
Danuše – V irskej mytologii je to hypotetická bohyně – matka národa jménem Tuatha Dé Danann (Lid bohyně Danu).
Etel – pochází ze staroanglického slova aethel „vznešenost“.

Jiřina – Řecké podstatné jméno Georgós „zemědělec“, „hospodář“ pochází ze slovesa georgeo „farmařit“, „pěstovat“. Jiří -> Jerzy -> Jorgen [Jergen] -> Jorge -> Georg -> Geôrgios. Další podoby jsou Jorga, Georgia, Georgína.

Gilbert – Pochází z germánských jmen Gisilbert či Gisalberaht. První slovo je ze slova gisil „šíp“ či gisal „závazek“, „rukojmí“ a druhé ber(a)ht „jasný“. Takže se vykládá jako „hřídel šípu“. Anglická ženská varianta jest Gisille.

Ronald – Pochází ze staroseverského Rögnvaldr. Toto jméno je složeno ze slov regin „rada“ a valdr „vládce“. V některých připadech jde o anglicizovanou formu gaelského Raghnall
Věnceslava – Pochází ze slovanského jména Veceslav „více slavný“. Další podoby jsou Vácslav, Venceslav, Vendula.
Věnka znamená „věnec“. Mužská podoba jest Věnek.

Gracie – Latinské slovo pro „půvab“.
Ljuba – Slovanské slovo pro „lásku“
Oldřich – Pochází ze starohornoněmeckého jména Uodalrich „odkaz předků“. Je odvozeno ze slov uodal „dědičný statek, „odkaz“ a rich „bohatý“.
Lilian – Z latinského slova lilium „lilie“. Další podoba jest Lily a Lilie.

Svatopluk – Pochází ze slovanského slova svet „silný“ – tedy význam je „silný díky pluku“. Skandinávská verze jest Svante a Svantepolk.
Dorota – Pochází z řeckého jména Dorotheos „dar boží“. Další podoby jsou Dorothea a přesmyčka Theodora.
Alexandr – Řecké jméno Aléxandros „obránce lidí / mužů“. Jméno je složenina slov alexein „bránit“ a andros stvořené z podstatného jména aner „muž“. Další podoby jsou Alexej, Sandra, Aleš a Alexis.

Apolena – „zasvěcená Apollonovi“.
Apollón je znám též jako vůdce Múz (μουσηγέτης múségetés). Mezi jeho atributy patří labuť, vlci, delfíni, luk se šípy, vavřínový věnec, citera či lyra. Dalším z apollónských symbolů je trojnožka, symbol prorocké síly. K Apollónově poctě se pořádaly každé čtyři roky pýthijské hry v Delfách. Apollón byl jejich patronem a věšteckým bohem. Další podoby Apollonie a Apolonie.

Kassandra – Pochází z řeckého jména, které je utvořené ze slov „kekasmai“ „vynikat“, „zářit“ a „aner“ „muž“, „člověk“. Vy řeckém mýtu Kassandra byla Trojská princezna, dcera Priamova a Hekuby. Její dar jí daroval bůh Apollon, ale jejím kletbám bohužel nikdo nevěřil.

Patrik – Z latinského jména Patricius, které označovalo jednak vznešeného muže, jednak se váže ke slovu „patria“ (vlast). Vykládá se i jako „urozený“. Svatý Patrik (irsky Naomh Pádraig, angl. Saint Patrick) byl starověký křesťanský duchovní, mnich a misionář pocházející z římské Británie a působící v druhé polovině 5. století v Irsku.

Brigid
Význam jejího jména je „vznešená“. Ochraňuje zejména těhotné ženy a pomáhá při porodech, je odbornící na věštění, proroctví, léčitelství, vědu a poesii, dozírá na vaření piva, její kult je úzce spjat s posvátnými studněmi. Bohyně uzdravování, hojnosti a plodnosti, ohně (domácího krbu) a je ochranou bohyní věštců.

Na její počest se slaví svátek Imbolc (1. – 2. února), který soubisí s laktací ovcí.

Náleží k národu Tuatha Dé Danann. Jejím otcem je bůh Dagda. Brigidiným manželem je Bres, nespravedlivý král Tuathů, který se po svojím sesazení přidal na stranu nepřátelských Fomóirů. Měla s ním syna Ruadana, který se stejně jako jeho otec přidal k Fomóirům a padl v bitvě, ve které se Fomóirové střetli s Tuathy. Brigid ho potom šla oplakávat na bojiště, a položila tak základy tradičního irského žalozpěvu caoine.

Thig an nathair as an toll
Là donn Brìde,
Ged robh trì troighean dhen t-sneachd
Air leac an làir.

Překlad: „Had bude pocházet dírou na hnědý den Bríde, ačkoliv by měli být tři stopy sněhu na rovném povrchu země“.

V Irsku je nazývaná „plamenem Irska“, „Ohnivým šípem“ (Breo-Saighit).

Veles
Slovanský bůh skotu, související s bohatstvím, ale především vládcem podsvětí, které se představuje jako louka, kde pasou duše lidí. Zároveň bůh magie, vědění, básnictví a věštectví; jako strážce předělu mezi světem živých a mrtvých též bohem divočiny, lovu, zvířat a přeměňování se vně. Je ručitelem smluv, trestající jejich nedodržení.

Jeho nejbližší podobností je baltský bůh podsvětí Velnias, vzdálenější pak védský Varuna, severský Odin, galský Esus a řecký Hermés. Během christianizace zaujal jeho místo především světci jako Blažej, Mikoláš, Jiří a Sáva, jindy se zas ztotožněn s čertem či Ďáblem.

Jeho jméno se zpravidla vykládá z rekonstruované praindoevropského jazyka. Ačkoliv forma jazykového kořene, a jeho sémantika se mírně liší, v základu jsou tyto etymologie shodné. Ruský lingvista Roman Jakobson jej odvodil od indoevropského kořene *wel-, který vyložil jako „vidění, průzračnost, prozření“. Z téhož kořene odvodil i jméno Varuny, Velniase, galského Vellaunose, germánské Veledy, védského Valy, severského Ulla, Viliho a Véa. Především dva jmenovaní byli Velesovi nejspíše velice blízcí i typologicky. Odvodvjoďují se od kořene *wel, „pastviště, luh, louka“, který souvisí s představou podsvětí jako louky, kde se pasou duše lidí a skotu.

Březen
1. Bedřich
2. Jasna, Den sváté Anežky
3. Vladivoj
4. Stella
5. Kazimír
6. Miroslav, Růže, Den svaté Růže z Viterba
8. Merlin
9. Františka
10. Viktorie
11. Anděla
12. Gregor
14. Matilda
15. Idun
16. Herbert, Alodie
17. Vlastimil
18. Eduard
20. Světlana
21. Radek, Vesna, Svátek bohyně Ostary, Červené svátky Slovanů
22. Leontina, Lea
23. Ivona
24. Zbyšek
25. Marian, Iris
26. Haštal
27. Dita
28. Soňa
29. Tatiana, Slavomil
30. Ernest
31. Kwido

Bedřich – Toto germánské jméno je odvozeno ze slov frid „mír“ a ric „vládce“. Další podoby jsou Fredrik i Fridrich, zdrobněle Fritz. Další podoby jsou Fredrik a Fridrich.
Jasna – Z jihoslovanského slova jasno „čistá“, „rázná“. Mužská podoba jest Jasan či Jasen.

Anežka – Řecké jméno (agnes) značí „čistá“. Další podoby jsou Inés. Svatá Anežka je patronka Čech, Českých Velenic; řádu křižovníků s červenou hvězdou; plynárenských pracovníků

Stella – latinské a italské slovo pro hvězdu. Česká podoba jest Hvězdoslava
Kazimír – Slovanské jméno složené z prvků Kazi- („ničení, převrácení, zkáza“) od slova kazić „ničit, kazit“ a mir „klid, mír“. Značí tedy „ničící klid“. Staré polské Kazi mir!

Miroslav – Slovanské jméno skládající se z slov miro- „mír, klid“, staropolsky „klid, bezpečí“ a slav „sláva“. Mohlo se znamenat „slav- ící svět“ alebo „dobývající slávu ustanovováním pořádku“.

Růže – Slovanský překlad latinského jména rosa „růže“. Další latinskou variantou je Rosa, Rosarie a Rosalie.
Svatá Růže z Viterba je patronka katolických ďoučat. Jejími atributy jsou koš s chlebem a růže v ruce.
Bůh ji mimořádně obdařil mystickými milostmi již v dětství. Na přání Panny Marie oblékla šat františkánské terciářky a pak zahájila své poslání namířené proti heretickému císaři Bedřichovi II. V ulicích i na náměstích vyzývala k duchovní i mravní obnově a přitom konala zázraky. V 16 letech ji vyhnali z města jako nebezpečný živel, ohrožující veřejný pořádek. S rodiči se uchýlila do Sorina a po smrti Bedřicha II. se vrátila domů. Chtěla do kláštera, ale nebyla přijata a za 2 roky zemřela.

Viktorie – římská bohyně vítězství a triumfu.
Merlin – Pochází z welšského Myrddin (znamenající „mořská pevnost“). Bylo užito Geoffreym z Monmouthu ve 12. století do artušovských příběhů. Zapsané v latině, pravděpodobně vybrané z podoby Merlinus.
Roderik – Jméno složené z germánských slov hrod „sláva“ a ric „síla“. Znamená tedy „bojující o moc“. Jméno bylo často používané Visigóty
Zbyšek – Česká zdrobnělina starého slovanského jména Zbyslav vykládající „pozbýt slávu“.
Leontina – Řecké jméno znamenající „lev“. Další podoby je Leonie, Leon či Leoš.
Lea – Jméno ve španělštině značí „číst“. Hebrejské Le’ah znamená „gazela“, „divoká kráva“
Anděla – Pochází z řeckého slova angelos „posel boží“. Latinská varianta jest Angelika.
Marian – Zdrobnělina z latinského slova marianus „muž“ (mas). Další podoby jsou Marius.
Haštal – Pochází z latinského slova castus „čistý“.

Františka – Italské jméno Francesco „Francouzek“ vzniklo jako přezdívka Janu Bernardonemu – Františkovi z Assisi, který se nauřil francouzsky od svojí francouzské matky. Zdrobnělina Franka znamená „člen kmene Franků“.
Mathilda – Z gótského původu odpovídající ze starhornoněmeckých slov mahta „moc“, „síla“ a hildr „boj“. Význam tedy zní „silná bojem“. Další podoby jsou Mechthild.

Herbert – Toto germánské jméno pochází ze starohornoněmeckých slov heri „armáda“, „bojovník“ a beraht „jasný“.
Eduard – Jméno je odvozeno ze staroanglických slov ead „majetný“, „bohatství“ a weard „strážce“ či „ochránce“.

Alodie – Možná pochází z vizigótského jména, které odvozené z germánských slov ala „další“, „cizí“ a od „bohatství“, „hojnost“. Francouzská podoba je Élodie.

Dita – je pravděpodobná zdrobnělina germánských jmen Dietlind a Dietmund.
Ernest – Germánské jméno stvořené ze slova ernst „vytrvalý“, „rozhodný“
Kwido – Ze starohornoněmeckého widu „les“ či „wid „široký“.
Tanja – „dcera“, „tělo“ v Sanskrtu.
Sonja – „zlatá“ v Sanskrtu.
Gregor – Pochází z řeckého slova gregorein „bdělý“, „ostražitý“. Další podobou je Řehoř.
Tatiana – Z latinského rodinného jména starořímského rodu Tatiů. Někdy se odvozuje z řečtiny (tattó) s významem „ustanovat“, „rozdělovat“.

Iris
Řecká bohyně duhy, která naplňuje mraky vodou. Kromě toho byla poslem bohů, zejména však nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry. Nebyla jenom zvěstovatelkou zpráv, ale také důvěrnicí a rádkyní. Na rozdíl od posla bohů Herma příkazy bohů neprováděla, pouze je vyřizovala. Ráda si k nim sama leccos přidávala, zejména pokud šlo o vzkazy bohyním, na které žárlila.
Uvádí se, že mimo jiných činů odvedla zraněnou bohyni Afrodíté z bojů před Trójou a na Héřin rozkaz ustřihla umírající Dídó kadeř a tak vyprostila její duši z těla.
Iris je krásná, čímž silně kontrastovala se vzhledem svých tří sester, jimiž byly Harpyje, ohyzdné ženy s ptačími křídly a zobáky. Je zobrazována jako krásná dívka, s křídly a šaty pestrých barev a svatozáře světlan na ní jdou, vlečení přes oblohu s duhou v její brázdě. Byl a mezi těmi, které oddělily duši od těla po smrti. Poněvadž duše vystoupí přes oči, oživená role byla pojmenována Iris. Je dcerou Thaumasovou (syn Ponta a Gé) a Oceanidy Elektry.
Vdaná za Zefyra, boha větru.

Irisina modlitba:
Já Iris, posel bohů a bohyně duhy a citů, slyšte mojí modlitbu. Jsem dcera dvou duh: jedné jiné, druhé kouzelné. Dělej moje city pravdivé a čisté, dovol mně si poradit se všemi kdou přijdou ke mne. Osviť mne tou škálou, dovol mi plné panování možností. Zajisti, aby všechny moje komunikace byly jasné a efektivní, zatímco se spojím s ostatními v kole času a prostoru. Požehnej mojím cestám tak že budu osvícená. Dej mojemi duchu křídla!

Idun
Manželka boha básníků Bragiho, strážila ve své jasanové truhlici kouzelná jablka, která chránila Ásy před stárnutím. Idunn je proto nazývána ochránkyní zdraví a síly bohů. Její jméno znamená Ta, která omlazuje.

Bůh Loki jednou slíbil obrovi Tjazimu, že Idunn vyláká z Ásgardu. Pod záminkou, že našel krásná jablka a ať vezme ta svoje, aby je porovnala, Loki vzal Idunn do lesa, kde ji Tjazi v podobě orla odnesl do svého sídla v Trymheimu. Bohové bez svých jablek stárli a začali se po Idunn shánět. Pohrozili Lokimu smrtí pokud Idunn nepřivede zpátky. Loki si proto půjčil od Freyji sokolí roucho a vydal se k Tjazimu do Jötunheimu. Proměnil Idunn v ořech a v pařátech ji odnesl zpátky do Ásgardu. Tjazi však Lokiho v podobě orla pronásledoval, ale byl Ásy nakonec zabit.

Její jméno znamená „činná“ či „obnovující“. Podobný pojem idhiag-roen („obnovený-zelený“), se používá k popisu světa po radnaröku. V básni s počátku 10. století (Haustlöng) přirovnává Idun hra slov k vodě bublající přes kameny a k lánu obilí a nazývá jí spoluhráčkou bohů. Můžeme jí vnímat jako bohyni jara, zachráněnou ze sevření zimy, oživující zemi. Přináší život ze smrti a obnovuje svět. Proto jí mnoho Pohanů vnímá jako patronku znovuoživení severské tradice.
Vidíme Idun jako útlou ženou se světlými vlasy. Jejími barvami je nějspíše zlatá, světle zelená a narůžovělá (jako u jablek). V jejím sadu najdeme stromy ve všech fázích růstu, od květu k plodu i neplodící. Při oběti pro Idun naplníme roh jablečným moštem a rozdáváme nakrájená jablka.

Vesna
či vesnas byly mýtické ženské postavy spojené s mládeží v časném jarné slovanské mytologii a to zejména v Chorvatsku, Srbiji či Sloveniji. Spolu s ní společník Vesnik.
Spojuje se s rituály prováděné ve venkovských oblastech v průběhu jara. V 19. století, ruští rolníci oslavovali návrat jara 1. března tím, že chodili na pole, nesoucí hliněnou postavu skřivana a bývá vyzdobené květinami. Slovo „Vesna“ je stále poetické slovo pro „jaro“ v slovinském a ruském jazyku. Ve slovinské mytologii, krásné ženy jsou zvané „vesnas“ žily v paláci na vrcholku hory, kde diskutovaly o osudu kultur a lidí.
Jejími atributy jsou jaro, život, radost, mladost, smích. Podobné božstva jsou Mokoš, Živa, Démétér.

Je archetypem panny, součastí trojice slovanských bohyň ženství. Bohyně života, mládí a nespoutané lásky, jejím stromem je bříza a patří ji všechny jarní květy, sněženkami počínaje a žlutými hlavami pampelišek konče.
Vypadá jako nádherné mladé děvče s rozpuštěními vlasy, v lehkých šatech, ověnčená kvetinami. Děvčata ji uctívala tancem a smíchem od domu k domu ve vsi. Jarní rituál Beltain je též pod jejím patronátem, poněvadž na jaře má největší sílu.
Říká se, že když přijde první jarní bouře, je to proto, že se bůh Perun, vládce blesků, zakouká do krásných Vesniných oči a upustí svoje hromovládné kopí.

Duben
1. Hugo
2. Rosalind
3. Richard
4. Ivanka
5. Miroslava
6. Vendula, Venuše, Celestina
7. Herman
8. Ema
9. Dušan
10.
11. Ratmír
12. Julian
13. Aleš
14. Vincent
15. Stáza
16. Eirene
17. Rudolf, Randolf
18. Valerie
19. Rostislav
20. Tim
21. Selma
22. Leonidas
23. Den svatého Vojtěcha
24. Svátek Jarovítův (či Jarila)
25. Markus
26. Oto
27. Jaroslav
28. Vlastislav
29. Robert
30. Roderik, Beltain (Svátek Čarodějnic)

Hermann – Germánské jméno znamenající „muž od armády“, „válečník“. Francouzská podoba je Armand.
Hugo – Zdrobnělina germánského jména Hugbert znamenající „mysl“, „duch“. Slovanská podoba je Dušan.
Ema – Pochází z německého slova ermen „všestranná“
Julian – Toto jméno je utvořená z latinského jména Julius znamenající „z římského rodu Juliů“. Někdy se vykládá jako „vlasatý“.

Ivanka – Slovanská podoba hebrejského jména Johanan „bůh je milostiv“

Ratmír – Staré slovanské jméno znamenající „bojuje za mír“.
Aleš – Česká a slovinská zdrobnělina řeckého jména Alexandr znamenající „bránící“.
Vincent – Latinského původu znamenající „vítězící, „přemáhající“
Stáza – Řecké jméno znamenající „pověst“
Celestina – Latinské jméno znamenající „nebeská“

Eirene – Z řeckého slova znamenající „mír“. Řecká bohyně míru a jarní sezóny. Jedna ze tří Horae, božstva sezón a strážců nebeské brány. Její sestry jsou Eunomia (Dobrý řád) a Dike (Spravedlnost).

Rudolf – Toto germánské jméno znamená „slavný vlk“
Randolf – Germánské jméno značí „štítový vlk“
Valerie – Latinské jméno znamenající „silný“, „zdravý“
Rostislav – Slovanské jméno znamenající „ten, kdo utužuje slávu“. Další podoba jest Rastislav.
Tim – Řecké jméno znamenající „uctívající“
Juraj – Slovanské jméno pocházející ze staroruského slova jurkij „hbitý“, „mrštný“
Otto – Germánské jméno začátek jmen na -aud/od „bohatství“, „majetek“

Jaroslav – Slovanské jméno utvořené ze slov jaryj „bujný“ a slav „sláva“.
Vlastislav – Slovanské jméno znamenající „slavný majetkem, mocí“
Tim – Z řeckého slova timao „uctívající“
Rosalind – Toto germánské jméno pochází ze slov hros „kůň“ a linde „jemný“. Je to též měsíc planety Uran.
Roderik – Germánské jméno znamenající „(ten, kdo je) slavný bohatstvím“
Robert – Germánské jméno pochází ze starohornoněmeckého Hrodebert „skvělé pověstí“ (složený z hruod „sláva“ a berht „jasný“)

Selma – Zkratka staroněmeckého jména Anselma. Je založeno na Ans = Aesir (z germánské mytologie) a –helm, což může znamenat „chráněná Bohy“.
Richard – Jméno je odvozeno ze slov ric „síla“, „vládce“ a hard „odvážný“, „silný“.
Leonid – Z řeckého slova leon „lev“. Leonidas byl Spartský král z 5. století před Kristem.
Vojtěch – Slovanské jméno znamenající „ten, který se těší jako voják“ či „těšící se bojovník“, lebo „ten, kterému válka dělá radost“
Markus – Odvozené z latinského slova Martius, což se volně vykládá jako „bojovný“, „válečník“ , „Martovi zasvěcený“, „Martovi oddaný“, „Martovi náležející“. Další jména stejného původu jsou Martin i Marcel.

Venuše
Římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky a zahrnují funkce sex, plodnost a prosperitu. Později byla ztotožňována s řeckou bohyní Afrodité. Tato postava z římské (zároveň i z řecké) mytologie inspirovala velkou řadu umělců. V současnosti je bohyně Venuše uctívána v rámci římského rekonstrukcionalismu. Matka římského lidu prostřednictvím syna Aenea, který přežil pád Troje a uprchl do Italie. Venuše byla zásadní pro mnoho náboženských slavností, a byl uctíván v římském náboženství v mnoha kultovních titulů. Římáné si přizpůsobovali mýty a ikonografii řeckého protějšku Afrodité v římském umění a latinské literatury. V pozdější klasické tradice Západu, Venuše se stává jedním znejvíce široce odkazoval božstev řecko-římské mytologie jako ztělesnění lásky a sexuality.

Květen
2. Zikmund, Minerva
3. Alexej
4. Květoslav
5. Claudie
6. Radoslav, Radovít
7. Stanislav, Stanimír
8. Zlatan, Zlatko
9. Ctibor
10. Blažena
11. Svatava, Miranda
12.
13. Ofelia
14. Dina
15. Žofia
16. Přemysl
17.
18. Nataša
19. Ivo, Alwin
20. Zbyšek
21. Monika, Hostislav
22. Emilian
23. Vladimír
24. Vanesa
25. Viola
26. Filip
27. Valdemar, Vojslav
28. Wilem
29. Maxmilian, Maxim
30. Ferdinand
31. Camilla

Zikmund – Pochází ze starohornoněmeckých slov sigu „vítězství“ a munt „ochrana“. Znamená tedy „ochrana skrze vítězství“. Může být příbuzný ze staroseverským sigr a mundr – tedy znamená „ochránce vítězství“

Alexej – Řecké jméno „odrazit, bránit“ (alexein). Mužské podoby jsou Alexis a ženská podoba Alexie.

Minerva – římská bohyně vědy, učení se,moudrosti, umění, medicíny, barvířství ale také války, ochránkyně obchodu, výroby a vzdělání. Otcem byl Jupiter a oslavována byla svátkem zvaným Quinquatria (19. – 23. března).

Florian – Latinské jméno Florianus vzniklo z odvozeniny flos a floris „květ“, „kvetoucí. Ženská varianta je Floriana, Flora a Fleur.
Svatý Florian je patron hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. Je obvykle znázorňován v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se budují na ochranu proti požáru.

Claudie – Latinské jméno znamenající „kulhavá“, „chromá“ – „náležející ke starořímskému rodu Claudiů“.
Dina – „den“ v Sanskrtu

Radovít – Slovanské jméno značící „těšící se ze svojho vládce“
Stanislav – Slovanské jméno znamenající „upevňující slávu“
Stanimír – Slovanské jméno znamenající „upevňující mír (svět)“
Svatava – Jméno je odvozeno z praslovanského slova svet „silný“, „svatý“, popřípadě „strážce“.

Miranda – jméno latinského původu znamenající „obdivuhodná“. Miranda, dcera Prospera je postava v shakespearově hře Bouře, později se zamiluje do Ferdinanda. Miranda je nejmenší a nejniternější z pěti hlavních měsícu planety Uran.

Ctibor – Slovanské jméno značící „válčící o čest“, „obránce cti“, „uctívání boje“.
Ofelia – Jméno je odvozeno z ofelos „pomoc“ Jméno pravděpodobně stvořil pro svoji báseň Arcadia spisovatel Jacopo Sannazaro a je to i postava v Hamletovi od Shakespeare’a.

Žofia – Z řeckého slova (sofia) pro „moudrost“
Svatá Žofia je patronka před brzkými jarnními mrazy a pro dobrou úrodu. Vyobrazuje se s palmou, knihou, korytem a mečem.

Přemysl – Buď je to slovanské jméno značící „dobře promýšlející“ či jde o keltské jméno a bude pravděpodobně ukryto v keltském Premī-ācus s variantami Prim-īācus a Primicī-ācus ve všech případech znamenající první, přední. Ostatně toto jméno bylo u jiných národů poměrně hojně rozšířené, stačí si vzpomenout na řeckého Priama, obsahově znamenající v postatě totéž co keltský výraz. Bude tedy velmi pravděpodobné, že český Přemysl nevznikl od slovanského přemýšleti, ale že jeho původ bude patrně v indoev. -první-. Ostatně dodnes je poměrně běžně užíván termín premiér či premiant.

Nataša – ruská zdrobnělina latinského jména Natalija znamenající „den zrození“.

Ivo – Odvozeno z uvos v galštině (bylo nalezeno též ve welštině ywen, irštině eo a staroanglické iw – všechny znamenají tis). Příbuzné jména jsou Ivet(a), Yves, Ivet, Yvette, Ivona, Yvonne, Yvon i Iva.

Alwin – Pochází ze starověkého germánského jména Adalwin či Aelfwin znamenající „ušlechtilý přítel“ či „malý přítel“
Vojslav – Slovanské jméno značící „dobývající slávu ve válkách“

Valdemar – Starogermánské mužské jméno slovanského původu znamenající „proslulý vádce“. Germanizovaná verze slovanského jména Vladimír.

Wilem – Pochází z germánského jména Wilhelm (starogermánsky Wilhelm a staroseversky Vilhjálmr). Anglosaská forma by měla být stejná (anglosaská kronika odkazuje na Wilhelma I. Dobyvatele). Je to sloučenina dvou odlišných prvků wil „touha či vůle“ a helm „ochrana“. Čili se může vykládat jako „rytířská touha ochrany“. Další podoba jest Viliam, Wilhelmina či Wilma.

Vanesa – Toto jméno vytvořil irský spisovatel Jonathan Shift z Esther Vanhomrigh, se kterou se se Swift setkal v roce 1708 a učil jí. Jméno bylo vytvořeno z „Van“ z příjmení Vanhomrigh a přidáním „Esa“, zdrobnělina Esther. V 1726 jméno Vanesa se poprvé objevilo v Cadenus a Vanessa, autobiografické básni Swiftova vztahu s Vanhomrigh.

Ferdinand – je germánské jméno složené z prvků frith „cesta“ a nanth „odvaha“. Mělo by se to tedy vyložit jako statečná cesta“.

Emilién – Pochází z Římského rodinného jména Aemilius, který je vytvořen z latinského aemulus znamenající „soupeř“. Další podoba je Emilie, Emilia, Amilia, Amilie a možná i Amelia.

Maxim – Římské rodinné jméno vytvořené z latinského Maximus „největší“. Svatý Maximus byl mnich a teolog z Konstantinopole v 7. století.

Viola – Latinské jméno znamenající „fialka“.

Filip – Z složeného řeckého jména Filippos, „milovník (přítel) koní“. Ženská podoba jest Filippa.

Červen
1. Laura
2. Jaromil
3. Tara, Kevin
4. Dalibor
5. Dobroslav
6. Norbert
7. Iveta, Slavoj
8. Medard
9. Stanislava, Morgan, Jošt
10. Gita
11. Bruno, Amabel
12. Antonie
13. Den svatého Antonína
14. Roland
15. Svantovít, Isolde
16. Zbyněk
17. Adolf
18. Milan
19. Leoš, Lev, Leonard
20. Květa
21. Alois
21. -23. Alban Hefin a Kupadelné svátky ( http://www.boii.cz/alban-hefin )
23. Zdenka
24. Den svatého Jana Křtitele
25. Ivan, Honza
26. Adrian
27. Ladislav
28. Lubomír
29. Esmé
30. Šárka, Melanie, Vlastimír

Kevin – Jméno Caoimhghín keltského původu stvořené ze slov caomh (starogaelsky cóem) „laskavý“, „pěkný“ a –gin (starogaelsky gein) „zrození“.
Laura – Jméno je zřejmě domáckou variantou jména Laurentia, ženského protějšku k Laurentiovi. Znamená „vavřín“. Jméno také mohlo původně znamenat obyvatele římského města Laurentium. Další podobou je Vavřinec, Laurel, Lauren.
Tara – „hvězda“ v Sanskrtu
Dalibor – Slovanské jméno znamenající „vzdalující boj“. Starší českou podobou jest Dalebor.
Norbert – Germánské jméno pocházející ze slov nord „sever“ a berht „jasný“. Podobné jméno je Norman.
Iveta – Z galského uvos či welšského ywen znamená „tis“. Další podoby jsou Iva, Ivona či Ivo.
Medard – Germánské jméno pochází ze slov macht „moc“ a hardus „tvrdý“.
Jošt – Keltské jméno znamenající „bojovník“
Bruno – Německé jméno znamenající „brunet“
Mabel – Latinské jméno stovřené ze slova amabilis „laskavá“
Morgan – Jméno pochází ze starokeltského Morcant, možná utvořené ze slova Mor (ve smyslu „moře“) a cant („kruh“) – tedy vykládá se jako „mořský šéf“ či „mořské obránce“. Jako jméno ženské se odvozuje z postavy Morgan Le Fay.
Gita – Bhagavad Gítá („Vznešená píseň“) je to posvátná kniha Hinduismu.
Roland – Ze starogermánského Hruodland „sláva země“.
Antonín – Latinské jméno. Antonín z Padovy jehož atributy sou knihy, chlén, dítě a Ježíš je patron za nalezení ztracených věcí, manželství, žen a dětí, chudých, seniorů, cestujících, za šťastný porod, proti neplodnosti, františkánů a mnoho dalších.

Adolf – Pochází z germánských článků adal „ušlechtilost“ a wolf „vlk“.
Leon – Z řeckého slova pro „lev“. Latinské Leo má ten samý význam. Česká podoba je Leoš.
Leonard – Pochází ze starohornoněmeckého Leonhard „statečný jako lev“, může znamenat i „lví sílu“. Je to též i irské příjmení, z gaelského Ó Leannain („potomek od..) a předpona Leannan („milenec“)
Alois – z Germánského jména Chlodovech znamenající „slavný bojem“. Pravděpodobně vzniklo ze starofrancouzského spojení á Lois, což znamená Ludvíkův syn nebo přívrženec. Stejné jméno je Ludvík. Ženská podoba jest Aloisie i Louisa.

Zdenka – Ženská podoba staroslovanského jména Zdeslav znamenající „dělající“, „tvořící“. Další ženskou podobou jest Zdeslava či Zdislava.
Svatá Zdislava je patronka rodin, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa.

Jan – Pochází z hebrejského jména Johanan znamenající „dar boží“. Další podoby jsou Johan, Jannick a Honza.
Svatý Jan Křtitel – Je vyobrazen z atributy beránka, kříže, sekery, kožešiny, řeky, křestu s nápisem Ecce agnus Dei. Je patron tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinářů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů, zedníků, kameníků, pastýřů, sedláků, muzikantů, tanečníků a zpěváků.

Adrian – Latinské jméno znamenající „pocházející z Hadrie“
Esmé – Francouzské jméno znamenající „vážená“.
Melanie – Z řeckého slova melania „tmavá“, „černá“
Vlastimír – Staroslovanské jméno a značí „mír vlasti (majetku, vládě)“

Svantovít

slovanský boh ctěným polabskými Slovany, především na Rujáně kmenem Ránů. Díky politickému vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů (deus deorum), dary mu přinášely kmeny od Vagrie po Pomořansko, dokonce i dánský král Sven III., ač byl křesťan, mu obětoval skvostnou číši.
Kejo mohutná modla měla čtyři hlavy, každá hleděla jiným směrem. V právé ruce držela roh hojnosti, levé byla opřena v bok. Je klasickým místním bohem majícím atributy jak válečné, tak hospodářské. Jeho posvátný bělouš byl vždy ráno zpocený a uprášený, neboť na něm jezdil do boje v noci. Kůň byl používán k věštbám, pokud překročil zkřížená kopí pravou nohou, znamenalo to vítězštví v boji, jinak výprava odložena. Veliké Svantovítovy slavnosti se konaly vždy po žních, kdy se na ně sjeli Slované z nejširšího okolí. Roh hojnosti byl naplněn vínem či medovinou, podle toho, kolik nápoje během roku ubylo, se předpovídala příští úroda. K podobnému účelu sloužil i medový koláč. Za něj se Svantovítův žrec schovával a tázal se přítomných, zda-li je vidět. Pokud odpověděli, že ne, žrec odpověděl, kéž byste mně i příští rok neviděli. Tento rituál měl zajistit dobrou úrodu i pro příští rok.
Jméno * Svętovitъ je možné vyložit jako „mocný, silný pán“. Čytři hlavy hledící na všechny světové strany bývají někdy pokládány za sluneční atribut.
Ve Skandinávii vzniklo ze Svantovíta jméno Svante a Svantepolk.

Červenec
1. Jaroslava, Maia
2. Patricie
3. Radomír
4. Prokop
5. Den věrozvěstů Cyrila a Methoděje
6. Upálení mistra Jana Husa
7. Liana, Hostivít
8. Nora, Edgar, Kilian
9. Chloe, Leticia, Drahuše
10. Amalie, Libuše, Ludoslav, Alma
11. Olga
12. Bořek
13. Markyta
14. Karolina
15. Jindřich, Egon
16. Luboš
17. Martina
18. Drahomíra, Drahomila
19. Čeněk, Chrabroš
20. Ilja
21. Vítězslav
22.
23. Libor
24. Kristin
25. Den svatého Krištofa
26. Den svaté Anny
27. Věroslava, Heidi
28. Viktor
29. Beatris
30. Bořivoj, Ronwen
31. Ignis

Krištof
Z řeckého slova christoforos „nositel Krista“.
Patron poutníků, řidičů, cestujících, horských cest a horníků, leteckých záchranářů. V Česku je volacím znakem vrtulníků letecké záchranné služby kombinace jména Kryštof a čísla. Tento volací znak je používán také v některých dalších evropských zemích – na Slovensku, v Německu, v Rakousku. Je též přímluvcem od nenadálé smrti.

Čeněk – Česká zdrobnělina latinského jména Vincenzo [vyslov „vinčenzo“) znamenající „vítězící“.
Viktor – Latinské jména znamenající „vítězství“

Bořek – Zdrobnělina slovanského jména Bořivoj značící „bojovník“.

Heidi – Zdrobnělina germánského jména Adalheid „šlechetná bytost“. Další podobou je Heidrún „zázračná bytost“.

Chloe – Řecké jméno značí „mladý výhonek“. Bylo to jedno z dalších jmen bohyně Demétér.

Alma – Latinské jméno znamenající „živitelka“

Prokop – Řecké jméno znamenající „prospívající“, „zdárný“, „průkopník“, „cestu razící“
Svatý Prokop je patron Čech, horníků a rolníků

Kristin – Vykládá se jako „křesťanka“. Odovozené z řeckého slova christos „pomazaný“. Další podoba je Kerstin a Kristen.
Svatá Kristina z Tuscie je patronka Bolseny a Palerma, též mlynářů, lodníků, námořníků a lučištníků

Maia – byla nejstarští z Plejád, matka Herma v řecko-římské mytologii. Nepříbuzné jméno Maia znamená „palmový strom“ v Maorském jazyku. Nazývá se tak jedna římská pohanská bohyně jara a plodnosti.

Leticia – jméno je odvozené z latinského pozdravu laetitia „radost“, „veselost“, „rozkoš“. Laetitia je jméno římské bohyně veselí. Její jméno je odvozeno z kořene slova laeta, což znamená „šťastný“.

Kilian – keltské jméno znamenající „spojený s kostelem“ či „světlovlasý“.

Edgar – pochází ze staroanglických slov ead „blažený, šťastný“ a gar „kopí“ – tedy znamená „šťastný kopiník“.

Cyril – Pochází z řeckého jména Kyrillos „pánův“, „mistrovský“.

Martina – Ženská podoba jména Martin. Pochází z latinského jména Martinus, který utvořen ze jména římského boha Marta (Mars). Znamená tedy „bojovný“, „Martovi zasvěcená“.
Mars je římský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem.
Syn nejvyššího boha Jova a jeho manželky, bohyně Juno. Martovou manželkou je bohyně Bellona.
Nejvýznamnější římský bůh. Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatela Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta je na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se nazýval první měsíc v roce (dnes jeto třetí měsíc) Martius. Odtud též pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.

Olga – Pochází ze staroseverského helgi odvozený ze slova heilagr znamenající „svatý“, „blažený“. V 10. století svatá Olga byla manželka Igora I., velkého knížete Kijevské Rusi, kde nalezl svojí smrt. Potom vládla za syna jako regentka do jeho osmnácti let. Další podoba je Helge.

Egon – Odvozeno z germánského prvku eg znamenající „ostří meče“. Původně krátká podoba germánských jmen egin či egil.

Ilja – ruská, slovenská, holandská a italská přesmyčka hebrejského jména Elijah znamenající „můj pán je bůh“. Další podobou je Eliáš a Elija.

Vítězslav – Jméno slovanského původu, znamená „slavný sídlem“ (vítati znamenalo bydlit, sídlit). Starší podobou je Vitoslav.

Patricie – Pochází z latinského jména Patricius, které je vytvořené ze slova patrician „vznešený“.

Methoděj – Pochází z řeckého slova methodos „badatel“.

Markéta – Pochází z řeckého slova margarites a sanskrtského maňdžárí „perla“. Další podobou jsou Margit i Margaret.

Karolina – Základem je germánské jméno karlaz a staroněmecké karal „muž“. Z tohoto jména vzniknulo české král, polské król, jihoslovanské kralj i maďarské király. Stejné jméno je Šarlota, Charlotte, Karla.

Beatris – Jméno je odvozeno z latinského Beatrix, ženská forma Viator „cestovatel“. Viatrix bylo též běžně dávané mezi prvními křesťany, ačkoliv hláskování změnili ve spojení s latinským Beatus „blažený“.

Ignis – Jméno pochází buď z latinského či etruského ignire „ohnivý“.

Rhonwen – Keltské jméno znamenající „bílé kopí“

Amalie – Pochází z germánského slova amal „práce“, evokuje se „pracovitou“ či „plodnou“. Stejné jméno je patrně Amelie.

Jindřich – Pochází z germánského jména Haimric, který je stvořeno ze slov haim „domov“ a ric „síla“, vládce“. Stejné jméno je Hynek, Henk, Henrich.

Anna – Hebrejského jméno znamená „půvab“, „milostiplná“.
Svatá Anna je patronka matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, čeledínů. Další podoba je Hana či Hannah.

Srpen
1. Oskar, Fiona, Meda, Ludomír, Lugh; Lugnasad
2. Gustav, Elfryd, Freja
3. Miluše
4. Dominik
5. Kristian, Oswald
6. Oldřiška
7. Lada
8. Soběslav, Virginie
9. Ratibor, Ratislav, Roman
10. Vavřinec
11. Filomena
12. Klára
13. Alena, Belinda
14. Alan, Lorelai
15. Hana, Mirabel
16.
17. Petra
18. Helen
19. Ludvik
20. Bernard
21.
22. Bohuslav
23. Sandra
24. Den svatého Bartoloměje
25. Radim
26. Luděk, Ludiše
27. Otokar
28. Augustin
29. Evelin
30. Vlaďka
31. Pavlína

Helen – Řecké jméno znamenající „pochodeň“. Další podobou je Elen a Eleni.
Bernard – Germánské jméno znamenající „silný jako medvěd“
Augustin – Latinské jméno znamenající „Augustovi náležející“, „ctihodný“
Vavřinec – Česko-slovensko-polský překlad latinského slova Laurus „vavřín“. („pocházející z římského města Laurenta)
Filomena – Z řeckého slova filomené „milovaný“.
Dominik – Z latinského domino „Pán“.
Roman – Latinské jméno značící „Říman“
Hana – Toto jméno k nám přišlo z hebrejského Hannah „půvabná“, „milostiplná“. Varianta Hana znamená „blažená“ po arabsky a japonsky „květina“.
Mirabel – Latinské jméno znamenající „zázračná“
Petr – Řecký překlad (petros) z aramejského képhá „skála“
Alan – Ze staroirského aleanah „dítě“ a alainn „krásný“. Ženské podoby jsou Alaina, Alena i Alanis.
Lorelai – Německé jméno znamenající „zpívající skála“

Sandra – Z řeckého andros „muž“, „člověk“.
Otokar – Staré germánské jméno značící „bohatství hlídající“.
Pavlína – Z latinského paulus „skromný“, „nepatrný“. Další podobou je Pavla.
Meda – u severoamerických indiánů jméno znamená „věštkyně“.
Oskar – keltské jméno znamenající „přítel jelena“ v gaelštině. Staroanglická či severská forma Osgar znamená „boží kopí.
Fiona – keltské jméno znamenající „bílá“, „světlovlasá“ v gaelštině. Zdrobnělina jména Fionnuala, což znamená „bílé rameno“.
Evelin – pochází z keltského jména Eibhlín, která je odvozena ze staroirského óiph, což znamená „zářící“, „krásná“. Další význam je lesní ořech.
Gustav – starošvédského původu, možný význam je „opora Gótů“, též dvozený ze staroseverského prvku Gautr a stafr „opora“.

Freja – severská bohyně plodnosti a úrody, lásky, krásy, války, čarodějnictví a dísa z rodu Vanů. Její jméno znamená „milovaná“. Mezi její rostliny patří prvosenka, šanta, cypřiš, jmelí, mák, růže, sedmikráska, jahodník, myrta, jetel, myrhovník, styrač a santal. Jméno Freji a jejího bratra se promítlo do anglicko-německého názvu Friday a Freitag.

Klára – Z latinského slova clarus, „jasný“, „světlý“.
Svatá Klára je patronka klarisek, Assisi, televize, pradlen, sklenářů, proti horečce a chorobám očí a slepých. Jejími atributy jsou černý hábit, kniha řehole, monstrance, kříž, ciborium, lilie
Elfryd – odvozené ze jména Ælfþryð znamenající „síla skřítka“.
Oswald – anglosaské jméno znamenající „božský vládce“.
Kristian – Pochází z řeckého slova christianos „křesťan“.
Virginie – Odvozeno ze starořímského rodinného jména Vriginius, pochází z latinského slova virgo „panna“, „dívka“.
Lorelai – Jméno je odvozeno ze staroněmeckého slova lureln, v rýnském dialektu „mumlání“ a keltského termínu ley „skála“ – mělo v by to tedy znamenat „šeptající skála“ či „šustící skála“. Lorelei bylo jméno vodního ducha – mořské panny.
Belinda – Zřejmě vytvořeno z italského bella „krásná“. Nebo může být odvozena ze starohornoněmeckého jména Berlince či Betlindis, což možný výklad je jasný had“ či „jasná lípa“
Bartoloměj – Hebrejské jméno znamená „syn Talmajův“ („syn oráče (bohatý na zemi)“. Patron Plzně, koželuhů, řezníků, pekařů, proti nervovým chorobám, třesu, kožním nemocem.

Lugh
Keltský bůh světla, známý především z oblasti Irska, ale též z kontinentální Evropy. S jeho jménem jsou spojeny některé místní názvy, například francouzský Lyon (původně Lugdunum = Lugovo město) či polská Legnica. Jeho jména nesly též některé keltské kmeny, například asturští Lugonové (Španělsko) nebo skotští Lougiové.

Význam jména: lugh (čti lú) znamená „zářící, jasný“ (podle některých mýtů z Lughovy tváře vycházela tak jasné záře, že se na něj jen málokdo mohl dívat, aniž by oslepnul). Podle řeckého spisovatele Plútarcha (asi 50 až 120 n.l.) může být jeho jméno odvozeno od keltského označení pro vránu či havrana (v nářečí keltských Allobrogů „lug“). Plútarchos uvádí, že místo založení Lugduna bylo vybráno právě podle věštěné vran. Podle pověsti tito ptáci unformuji Lugha o všem, co se ve světě děje.
Jeho přízvisko Lamfhada znamená „dlouhoruký“ a vzniklo snad kvůli jeho zručnosti v hodu kopím nebo ve střelbě. Je též nazýván Samildanach – všeuměl, velmi zručný. Je mistrem devatera umění (tesař, zedník, kovář, zlatník, harfeník, básník, druid, ranhojič a válečník).
Jeho welšskou obdobou je Lleu Llaw Gyffes – Lleu „Zářivá zručná ruka“.

Září
1. Linda, Melinda, Den svatého Jiljí
2. Adela
3. Bronislav, Branislav, Branimír
4. Henrieta, Muriel
5. Boris
6. Boleslav, Brianna, Bolemír
7. Regina
8. Marion
9.
10. Irma
11. Denys
12.
13. Lubor
14. Radka
15. Jolana, Jolantha
16. Den svaté Ludmily
17. Naděje, Paloma
18. Ariadné
19. Zita
20. Oleg
21.
22. Darina, svatý Emmeram (Jimram)
23. Bertha
24. Jaromír, svatý Gerard
25. Zlata
26. Damian
27.
28. Den svatého Vácslava – patron české země
29.
30. Den svatého Jeronyma, Mokošina slavnost ( http://rodnavira.cz/o-nas/nase-cinnost/obrady/)

Vácslav – Slovanské jméno (Veceslav) znamenající „více slavný“. Další podobou je Boleslav i Vendula.
Je patron Čech, Moravy, míru a sládků.
Ludmila – Slovanské jméno znamenající „lidu milá“. Patronka Čech; babiček, matek, křesťanských vychovatelů.
Brianna – Možná název je odvozen ze starého keltského slova, které znamená „vysoký“ či „ušlechtilý“. Je to význam i pro „kopec“.
Paloma – Latinské slovo pro holuba.
Regina – Latinské jméno znamenající „královna“

Jiljí – Z řeckého původu (Aegidius) „záštita“, „ochrana“, „štítonoš“ – česká podoba vznikla patrně z 2. pádu latinské varianty – Gilii – gi čteno ji. Další podoby Giles a Gilies. Patron Korutan, Štýrska, Třeboně, myslivců, pastevců a proti falešnému studu při svaté zpovědi, u nás byl uváděn i jako patron kolonistů.

Rosalie – Italské jméno latinského původu (rosa(ria) „růže“, „růženec“. Další podobou je Rosarie a Růže. Další podobou je Rosarie, Rosa i Růže. Svatá Růže je patronka Peru, Limy, Západní Indie, Latinské Ameriky, Indie, Filipíny, zahradníků, květinářů, ochránkyně při porodech, před zraněními a vyrážkou, přímluvce v době rodinných sporů.

Emmeram – Německé jméno (Heimerean), rozšířený prostřednictvím latiny. Vykládá se jako „havran“.
Gerard – Germánské jméno (Gerwald) značí „kopiník“, popř. „ten, kdo vládne oštěpem“. Svatý Gerard je patron těhotných žen, matek, vzýván ženami, které touží po dítěti.

Jeronym – Řecké jméno (Hieronymos) značící „svaté jméno“.
Svatý Jeronym je patron Dalmácie, Lyonu, teologů, učenců, archeologů, žáků, překladatelů, universit, vědeckých spolků, asketů, proti očním nemocem.

Melinda – toto moderní jméno je kombinací „Mel“ s příponou „-inda“. Mel může být odvozena ze jmen jako Melanie „tmavá“,
„černá“ či od jména Melissa „včela“ v řečtině. Též může souviset s řeckým slovem měli „med“ a s Lindou znamenající jemná“ v germánských jazyku.
Muriel – jméno pochází z keltského jazyka a je složeno ze slova „moře“ a „záře“. Gaelskou podobou je Muirgeal.

Henrieta, Harriet – jméno pochází z germánského Haimric (německy Heinrich), která je sloučenina slov prvků haim „domov“ a ric „síla“, „vládce“. Další podobou je Jindřiška.
Adela – pochází z germánského jména Adalheid znamenající „ušlechtilá bytost“. Další podobou je Adalé, Heidi, Alis.

Irma – pochází z germánského slova irmin znamenající „svět“.
Ariadné – řecké jméno pocházející z krétsko-řeckého slova ari „největší“ a odnos „svatá“ – tedy znamená „nejsvětější“. Byla to dcera krála Mínoa a královny Pasifaë, paní Labyrintu. Její sourozenci se jmenovali Faidra, Katreos, Deukalion, Glaukos a Androgeos.
Jolana – maďarské jméno znamenající „dobrá dívka“
Jolantha – řecké jméno znamenající „květ fialky“

Darina – slovansko-keltské jméno. V keltštině znamená „štědrá“, „plodná“. V pověsti Daireann [Darón], krásná mladá žena zamilovaná do Finn mac Coola, muže s mnoha manželkami. Ve slovanských jazycích to znamená „dar“.
Bertha – Pochází z germánského slova beraht „jasný“, „zářící“. Nejznamější germánská bohyně Berchta. Staročeskou podobou jest Perchta.
Damian – Odvozeno z řeckého slova damazo „dobýt“, „překonat“, „zkrotit“, v podobě damao.
Linda – Pochází z německého výrazu lind „jemný“, „mírný“ či Linde „lípa“ anebo z novolatinského slova linda „krásná“.

Aurelie – Pochází z latinského rodinného jména Aurelius, který je odvozen ze slova aureus „zlatá“. Jméno s pravděpodobným významem je Oriana i slovanský překlad je Zlata.

Zita – Zdrobnělina italského jména Felicita „znamenající „štěstí“. Felicitas je římská bohyně štěstí a úspěchu.

Denys – Řecké jméno znamenající „zasvěcený bohu vína Dionysovi“.
Dionysos je bohem vína a nespoutaného veselí. Původně byl i bohem úrody a plodnosti. Syn nejvyššího boha Dia a Semelé, dcery thébského krále.
Dionysova tažení světem byla provázena hlučným veselím, hrála bouřlivá divoká hudba. Provázeli ho nejen Siléni, Satyrové a Bakchantky, ale též Kentauři, nymfy i Múzy. Dionysos dostával stále nová jména – Bakchos – třeštící, Bromios – bouřící, Lénios – ochránce lisu a mnohá další.
Dionysos nebyl jen bohem vína, ale též bohem veškerého růstu v přírodě, rozdával básnické a věstecké nadšení, přinášel i zdraví, nemocným zjevoval ve snu léčebné prostředky. K jeho poctě se konaly mnohé velkolepé bouřlivé slavnosti. Řekové ho ctili jako ochránce ovocných stromů a keřů, uctívali ho jako původce pile, dovednosti a pracovitosti v pěstování plodin. Oceňovali i to, že přinášel radost ze života, osvěžoval ducha i tělo, podněcoval lásku, uvolňoval inspirace a tvůrčí nadšení. To vše ale jen tehdy, byla-li dodržena zásada „ničeho příliš“.
Postupem času však se slavnosti začaly měnit v bouřlivější, účastníci upadali mnohdy do extáze, tažení byla divoká a nespoutaná. Oficiální slavnosti se v Athénách konaly několikrát do roka, nejvýznamnější byly „velké dionýsie“ koncem března. Končily obvykle velkým závěrečným představením se sborem pěvců v kozlích kůžích a zpěvy s doprovodem tance.
nejskrytější stránky; setkání s předky a lidmi dávno mrtvými; poznávání děsivých stránek života, strachů a věcí, které si nepřejeme vidět, boj s nimi nám ale dodává druh síly, kterou jen těžko lze nahradit něčím jiným. Můžeme se poklonit zimě a prosit, abychom ji opět přežili ve zdraví, nebo připít slunci a nedočkavě čekat na jeho návrat za půl roku.

Říjen
1. Igor, Ivar
2. Oliver, Olivie
3. Bohumil
4. Den svatého Francise z Assisi
5. Alžběta, Eliška
6. Oriana
7. Justina
8. Věra
9.
10. Marina
11. Selena
12.
13. Renata
14. Agáta
15. Den svaté Terezy od Ježíše
16. Finn, Havel, Den svaté Hedwig
17.
18. Den svatého Lukáše
19. Edwin
20. Vendelín
21. Voršila
22. Sabina
23. Theodor
24. Nina
25. Beata, Krispin
26. Erik
27. Zoe, Liv
28. Alfred
29. Silvie
30. Hvězdoslava, Den svatého Marcela
31. Štěpánka,, Vlk, Samhain

Silvie – Latinské jméno znamenající „les“. Českou podobou je Lesana i Doubravka. Silvanus je italský a etruský nižší bůh, který žil v lese. Původně byl asi obávaný škůdce, kolem přelomu letopočtu se však stal velmi oblíbeným ochráncem pozemků, lesů a stád, sadů a vinohradů. Podle Hygina to byl právě Silvanus, kdo začal stavět mezníky a chránit meze. Podle téhož autora má každé hospodářství trojího Silvana:
1. domácího (Silvanus domesticus nebo Larum),
2. polního (Silvanus agrestis) a
3. východního (Silvanus orientalis), který střežil meze.
Zobrazoval se podobně jako řecký Pan nebo náš Krakonoš: jako starší venkovan s borovým věncem na hlavě, s nožem a polními plody, se psem a kohoutem. Byl někdy zaměňován s římským bohem Faunem, byl ovšem mnohem oblíbenější.

Alfred – Anglosaské jméno znamenající „elfí rádce“.
Zoe – Řecké jméno znamenající „život“
Liv – Staroseverské jméno (hlíf) znamenající „ochrana“.
Nina – („Pěkné oči“), („Matka“), („mocná, vynikající“), („kamarádka“), („Květina“), („oheň“)
Krispin – Latinské jméno znamenající „kuřeravý“.
Svatý Krišpín je patron měst Soissons, Osnabrück a obuvníků, sedlářů, koželuhů, rukavičkářů, krejčích, tkalců

Beata – Latinské jméno znamenající „blažená“
Sabina – Latinské jméno znamenající „Sabinská“
Edwin – Anglosaské jméno znamenající „bohatý přítel“.
Francis – Italské jméno znamenajcí „Francouzek“. Patron Itálie, zvířat a přírody, ekologie, vlčat, Katolické akce, Filipín
Uršula – Latinské jméno znamenající „malá medvědice“ .Staročeské obdoba jest Voršila. Patronka Kolína nad Rýnem, Pařížské univerzity, mládeže, nemocných dětí, učitelek, vychovatelek, školáků, soukeníků, dobrého manželství a klidné smrti.
Olivie – Latinské jméno značí „olivu“
Marcel – Latinská zdrobnělina z Marcellus „malý bojovník“, které pochází ze zdrobněliny Marcus.

Finn – Z keltského slova Fionn, což znamená „bílý“
Havel – Latinské jméno značí „obyvatele Galie“. Další podoba je Gal.
Alžběta – Pochází z hebrejského jména Eliševa „bůh je moje přísaha“. Další podoby Eliška, Elisabet, Elžběta či středověká podoba Elisabel.
Justina – Pochází z latinského jména Justinus, odvozenina od Justus znamenající „spravedlivá“. Další podoba je Justa.
Oliver – Pochází ze staré horní němčiny, spojuje se staroseverským „Óleifr“ znamenající „pozůstatek předků“. Další podoba je Olaf.
Vendelín – Stará zdrobnělina germánských jmen začínajících Wendel znamenající „Vandal“. Vandalové byli germánský kmen, která pronikl do Španělska a Severní Afriky v 5. století.
Marina – Z latinského slova maris „mořská“.

Igor – ruské jméno přišlo ze severského jména Ingvar znamenající „chráněn Ingem“. První význam i původ může být odvozen z praseverského Ing(w)ia / Yngvi, které je původní jméno boha Freyra. Druhý význam i původ pravděpodobně jeden ze dvou jmen Harjaz „bojovník“ či Warjaz „obránce“. Jméno v důsledku toho znamená „Freyrův bojovník“ či „Freyrův obránce“
Ivar – Pochází ze staroseverského Ívarr. Toto severské jméno má několik etymologických výkladů. První význam Ívarra může obsahovat tvar yr „tis“ a –arr „(z hari „bojovník“), ale mohlo být částečně spojeno s Ingvarem a možným Joarem („kůň“). Druhý případný význam -arr pochází též z geir „kopí“ či var“ „ochránce“. Jméno si osvojila angličtina jako Ivor a gaelština jako Iomhar.

Tereza – Odvozuje se z řeckého theros „léto“, řeckého therizo „sklizeň“ či ze jména řeckého ostrova Therasia (západní ostrov Santorini).
Patronka Španělska, všech karmelitánských společenství, španělských spisovatelů, vzývána v duchovní nouzi, pro pomoc v oblasti modlitby a vnitřního života, při nemocech srdce a hlavy.
Lukáš – Latinská zkrácenina jména Lucanus „z Lucanie“ (Lucania byla krajina v jižní Italii).
Patron Bologne, Padovy a Reutlingenu, lekařů, lekarníků, chirurgů, knihařů, spisovatelů, krajkářek, malířů, sklářských výtvarníků, sochařů a křesťanských umělců všeobecně, právníků, řezníků, zlatníků.
Erik – Pochází ze staroseverského jména Eiríkr (či Eríkr). První slovo je odvozen ei- ze starého praseverského slova aina(z) „jediný“ či „sám“ či z praseverského aiwa(z) „kdy“ či „“věčný“. Druhé slovo –ríkr stvořen z rík(a)z „vládce“ či „kníže“. Či může pocházet ze starogermánského ríkiaz, který znamená „silný“ a „bohatý“. Jméno je obvykle vykládáno „jediný vládce“, „samovládce“, „věčný vládce“ či „vždy silný“ a „vláda“.

Věra – Slovanské jméno značící „víra“. Další podoby jsou Viera i Vjera.
Štěpánka – Pochází z řeckého jména Stefanos „věnec“. Další podoba je Stefanie.
Renata – Pochází z latinského jména Renatus „obrozený“. Stejné jméno je René.
Agáta – Pochází z řeckého slova agathos „laskavá“, „dobrá“.
Hedvig – Pochází z germánského jména Haduwig „vítězící v boji“.
Patronka ostravsko-opavské diecéze, kláštera v Andechs, Slezska a Polska, Berlína, Wroclawi, Trzebnice a Krakowa, exulantů a snoubenci.

Selena – Starořecká bohyně a zosobnění Měsíce. V řecké mytologii dcera Titána Hyperiona a jeho manželky a sestry Theie. Podle Homérských hymnů měla dceru Pandeiu s Diem, která se vyznačovala nebývalou krásou. Jejími sourozenci jsou Hélios, bůh Slunce, a Éós, bohyně ranních červánků. Bývá zobrazována jako krásná paní, před její krásou prý i hvězdy bledly.
Vystupuje na svou nebeskou pouť z vod Ókeanu, její vůz však jede pomalu, protože bývá tažen pouze dvojspřežím, a to nejen koňským, ale také jenom mezky nebo dokonce kravami. Často prý ji doprovázejí Dioskúrové.
Seléné milovala mladého pastýře Endymióna, kterého Zeus odsoudil k věčnému spánku, ale také k nesmírné kráse. Seléné ho každou noc navštěvovala a snažila se ho probudit, ale nikdy se jí to nepodařilo. Také proto prý je její světlo tak smutné. Jiné verze naopak uvádějí, že Endymión její lásku opětoval a měli spolu padesát dcer.
Rovněž se vypráví, že jedenkrát bohyni Seléné zlákal bůh Pan v podobě bílého berana do lesa a za její lásku jí dal rouno, které vyzařuje bělostné světlo.

Listopad
1. Slavnost všech svatých, Felix
3. Hubert
4. Den svatého Karla
5.
6. Liběna, Leonard
7. Saskia
8. Bohumír
9. Bohdan, Darek
10. Eugen
11. Den svatého Martina, Lutobor
12. Benedikt
13. Tibor
14. Sáva, Sába
15. Leopold
16. Otomar, Edmund
17. Mahulena
18. Romy, Odin
19. Dafne
20. Nikita, Niké
21. Albert
22. Den svaté Cecilie
23. Den svatého Klementa
24. Emilie, Amilie
25. Den svaté Kateřiny
26. Artur
27. Xenia
28. Rufus, Tristan, Tórsten
29. Zina
30. Ondřej

Xenia – Řecké jméno znamenající „pohostinství“.
Rufus – Latinské jméno znamenající „zrzavý“, „červený“.

Artur – Význam zůstává neznámý. Mohlo by být odvozené z keltských slov artos „medvěd“ kombinovaný s viros „muž“ či rigos „král“.

Albert – Germánské jméno znamenající „zářivě vznešený“.
Sáva – Řecké jméno (sabas) znamenající „stařec“.

Benedikt – Latinské jméno znamenající „blahoslavený“.

Cecilie – Odvozené z latinského slova caecus „slepý“.
Patronka duchovní hudby, muzikantů (varhaníků), zpěváků, básníků, výrobců hudebních nástrojů, slepců

Nikita – Řecké slovo pro vítězství.

Kateřina – Z řeckého jména Aikaterine. Etymologie jména diskutuje, že by to mohlo být utvořené ze dřívějšího řeckého slova Hekaterine, které je přišl oze slova hekateros „každý ze dvou“. Též by to mohlo být odvozené ze jména bohyně Hekaté.

Hekaté je řecká bohyně, patronka cest, křižovatek, porodů, mládeže, vládkyně tajemných sil, měsíce, noci a podsvětí. Je ale zároveň i čarodějnice.
U Řeků působí jako ochránkyně jezdců, rybářů, pastýřů a matek, jako podsvětní božstvo se stala bohyní strašidel a kouzel. Tato druhá funkce v 5. stol. př. n. l. daleko převládla a Hekaté pak mohla být ztotožněna s Persefoné, staly se vládkyní mrtvých. Místem jejího působení byly cesty, kde se proháněla za noci v doprovodu černých psů. Hekaté se stala též ochránkyní žen, a bývala proto ztotožňována s Artemidou (neboť podobně jako ona pomáhala při porodu) a s Isidou. Za helénismu byla hlavním božstvem kouzelnic (a magie); nakonec se změnila v mocnou vládkyni démonů. Až do konce starověku byla proslulá její mystéria na Aigíně. Měla také přezdívku Trivia – trojcestná, ochranitelka cest. Oběti ji byly kladeny na rozcestích. Její obraz před každým domem jako apotropaion. Byly jí obětováni psi, černé ovce i med. V Thesalii existoval kult měsíce, přísupný pouze ženám. Zde byla uctívána jako bohyně štěstí.

Tibor – Latinské jméno (Tiberius) znamenající „z Tiberu“ či staroslovanské jméno znamenající „posvátné místo“.
from Latin name Tiberius, which means „from Tiber“, Tiber being a river in Rome.

Martin – Latinské jméno odvozené z martinus „martovský“, „zasvěcený bohovi Martovi“.
Svatý Martin je patron vojáků, jezdců, koní a podkovářů, vinařů, cestujících, chudáků a žebráků, zajatců, abstinentů, domácích zvířat a hus, úrody na polích. Další podobou je Marcel i Marek.

Felix – Pochází z latinského slova felix, felicis „šťastný“.
Eugen – Řecké jméno znamenající „blahorodý“.
Lutobor – Slovanské jméno znamenající „divoký v bitvě“.
Tórsten – Germánské jméno znamenající „Thórovo kladivo“

Hubert – Toto germánské jméno pochází ze slova hug „mysl“, „duch“ a beraht „jasný“. Též se vyskytuje i jako příjmení. Další podobou je Hugbert i Hugo.

Saskia – Často vykládá jako jméno holandského původu, který původně znamenal „saská žena“ (změna ze „Saxia“). Nicméně, u tohoto jména napadá myšlenka, že by to mohlo být slovanského původu znamenající „ochránce lidstva“. Též může být dánského původu, což se vykládá jako „údolí světla“.

Karel – Z germánského slova karlaz, což znamená „svobodný muž“. Ve staroangličtině přežilo jako churl (staroanglicky „ċeorl“). Pod vlivem slávy císaře Karla Velikého se velice rozšířilo a v češtině, polštině, chorvatštině, srbštině a maďarštině zdruhovělo: označuje krále.
Patron biskupství Lugano, univerzity v Salcburku, „Boromejského sdružení“, duchovních správců, seminářů, boromejek a proti moru.

Ondřej – Řecké jméno (andreas) „mužný“, „statný“. Stejné jméno je Andrej i Andrea.

Klement – Latinského jméno (clemens) „vlídný“, „laskavý“, „mírný“.
Patron Sevilly, Krymu; kameníků, kloboučníků, námořníků; vzýván při onemocnění dětí a proti vodním pohromám.

Dafne – Řecké jméno značící „vavřín“. Jejich mytologie zná nymfu, kterou její otec proměnil ve vavřínový keř, aby unikla bohu Apollónovi.

Otomar – Pochází z germánského jména Audamar, který je stvořeno ze slov od „majetný“, „bohatství“ a meri „slavný“. Vykládá se tedy „bohatstvím slavný“.

Edmund – Vykládá se jako „bohatý ochránce“ a pochází ze staroanglického ead „bohatý“, „blažený“ a mund „ochránce“. Jméno nosili dva anglosaští králové Anglie.

Leopold – Pochází ze staro horno německého liut „lidé“. Germáni neměli slovo pro „lva“, takže použili latinské slovo leo. Neměli tušení o existencí lvů, dokud se nestřetli s Římany. Druhá část je germánského původu a znamená statečný, přirovnává se k bold. Jméno se tedy vykládá jako „statečný jako lev“ či „statečný v lidu“..

Odin
Jméno hlavního boha severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové, avšak tento bůh byl známý a uctívaný patrně po celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše Wōđinaz či Wōđanaz. Švédové mu říkali Oden, Anglosasové Wodan a Langobardi Godan. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve Starší a Mladší Eddě. Podle severské mytologie je Ódin synem obra Borra a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) „moudrosti věků“. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, styrač a jilm.

Niké
Řecké bohyně vítězství. Její matkou je Styx (nenávist) a otcem Pallás (boj), sourozenci Biá (násilí), Zelos (moc, úsilí) a Kratos (síla). Spolu pomohli Diovi v boji proti Titánům. Pouze Níké ale byla uctívána, a proto je známější než její sourozenci. Centrem kultu Níké byl chrám v athénské Akropoli.
Ve výtvarném umění byla důsledně zobrazována jako okřídlená postava, čímž v antické mytologii tvoří výjimku v zobrazování božstev. Často je zobrazována jako malá soška v rukou Dia či Atheny. To vyjadřovalo skutečnost, že Níké byla ctěna nejen lidmi, ale i ostatními božstvy.
Níké byla zobrazována s různými atributy, které symbolizují vítězství. Často s hudebními nástroji (Kitharou (Lyrou), Phialou) s Thymaterionem (kadidelnicí) s dary pro vítěze (věnec, květiny, palmová ratolest, šerpa, džbán s vínem (Oinochoe).

Tristan – Pochází z bretonského jména Drust či Drustanus. Je odvozeno od slova „hluk“, které můžete spatřit podstatné jméno trwst (plural trystau) v moderní velštině a sloveso trystio „dusající“.

Prosinec
1. Iva
2. Blanka, Vivien
3. Svatoslav, Svatomír
4. Bára
5. Jitka
6. Den svatého Mikoláše, Nikola
7.
8. Květoslava, Teobald
9. Vratislav
10. Den svaté Julie a Eulalie
11.
12. Simona
13. Lucie, Odeta, Otilie
14. Lydia
15. Radana
16. Elvis
17.
18. Miloslav
19.
20. Dagmar, Dag
21. Natali, Noel, Rodan, svátky Kračun a Alban Arthuan
22. Šimon
23. Vlasta
24. Adam, Eva
26. Den svatého Štěpána
27. Gaia
28. Bohumila
29.
30.
31. Den svatého Silvestra

Silvestr – Z latinského slova silva „les“. Patron zedníků i kameníků.
Štěpán – Z řeckého slova stefanos „věnec vítěze“. Další podoba je Štefan.
Šimon – Hebrejské jméno znamenající „naslouchající“. Ženskou podobou jest Simona.
Blanka – Znamená „bílá“ ve francouzštině (Blanche) a španělštině (Blanca) a je odvozen z pozdějšího latinského slova „blancus“, který pochází z germánských slov označujících barvy – ostatní slova jsou pro „šedou“ (německy „greis“ znamenající „šedovlasý“, francouzsky „gris“) a „hnědou“ (francouzsky „brun“) – což byla myšlenkapůjčování z latiny ke klasifikaci koňů (stará angličtina a španělština „Blanca“ – bílý kůň) (angličtina a francouzština „Blanche; italština „Bianca“; portugalsky „Branca“)

Vivien – Původem latinské jméno o období Římské říše – mužská Vivianus a ženská Viviant, které přežili do dnešní doby. Jméno Vivianus bylo zaznamenáno už v 1. století, je příbuzný s přídavným jménem vivus „živý“.
Jitka – česká zdrobnělina hebrejského jména Jehudit znamenající „z Judeje“ či „židovka“.
Odeta – Francouzská zdrobnělina germánského jména Oda znamenající „bohatství“. Další podobou je Odilie, Otto i Otilie.
Svatoslav – Slovanského původu znamenající „uctívající (slavící) svět“. Další podoba jest Svetoslav.
Svatomír – Slovanského původu znamenající „zářivý mír“. Další podoba jest Svetomir.
Teobald – Germánské jméno znamenající „chrabrý mez lidmi“.
Julie – Patrně z latinského ioulos „vlasatý“
Eulalia – Řecké jméno značí „dobře mluvící“. Patronkami šestinedělek, cestujících, proti neštěstí, proti úplavici.

Lucie – Pochází z latinského slova lux „světlo“. Mužská podoba je Lucian i Lucius.
Svatá Lucie je patronka slepců, nemocných dětí, kajících nevěstek, advokátů, optiků, spisovatelů, nožířů, elektrikáčů, sklenářů, gondoliérů, rolníků, sicilského města Syrakus, při očních nemocech, úplavici, epidemiích, silném krvácení, proti bolestem krku a dalších krčním onemocněních, ve chvílích, kdy si lidé potřebují zjednat jasno v pro ně nepřehledných situacích.
Jejími atributy jsou dlouhý oděv, dvojitý kříž, kniha, palma, svítilna, svíčka, pochodeň, meč.

Lydia – Je řeckého původu znamenající „z Lydie“. Lydia je oblast v Turecku.
Simona – Pochází z hebrejského jména Šim’ôn znamenající „naslouchající“.

Elvis – Jméno tvrdí, že pochází ze staroseverského Alvíss znamenající „vše moudrý“.
Dagmar – Jméno je staroseverského původu znamenající „denní panna“ (Dagmær), dagr „den“, a mær „panna“.
Adam – Pochází z hebrejského podstatného jména adamah znamenající „ze země“.
Ewa – Pochází z hebrejského jména Chavvah, které je odvozeno z hebrejského slova chavah „dýchat“ či z příbuzného slova chayah „žít“, „život“. Další podoby jsou Ewa i Chava.
Natali – Pochází z latinského slova dies natalis „den zrození“. Francouzská podoba je Noel.

Gaia – Pochází z řeckého slova γαια (gaia), souběžná forma ze slova ge znamenající „Země“. V řecké mytologii byla matkou bohyň, které řídila skrz Zemi. Byla družka Urana a matka Titánů a Kyklopů.
Bára – Ve staroseverštině Bára znamená „vlna“. Varianta Bara znamená „nevinnost“ v arabštině a hebrejštině a v japonštině znamená „růže“. Bara je národ Malagasiů v Madagaskaru.