Jet či nejet, toť otázka!

Takže mé vzpomínky na koupání v moři jsou už jen velmi matné, staré víc jak dva roky, kdy jsem navštívila na jaře Kubu. Nevím, jestli za ty zamlžené vzpomínky může ta doba, nebo je v tom ještě množství kubánského rumu, kterého jsme během čtrnácti dnů zkonzumovali děsivé množství. Nicméně ať už je to jakkoliv, byla jsem přesvědčená, že letos se prostě k moři podívám a pořádně si ho užiju!

Čas hrozně letí. Nejrůznější povinnosti i jiné aktivity nás zaměstnaly natolik, že jsme na plánování letní dovolené tak trochu pozapomněli. Nakonec se ale, jak už to tak bývá, našla jedna lákavá varianta dovolené tak nějak sama. Zkrátka vyplynula ze situace. Má sestra Terezka se totiž potřebuje nějak dopravit do Sienny v Itálii, neb jí tam začátkem srpna začíná studium v rámci Erasmu. A tak jsme si s přítelem říkali, že by nebylo od věci spojit „příjemné s užitečným“. Tedy: odvézt ji na místo a zároveň si tam užít týdenní dovolenou. Toskánsko je dle mého názoru nádherná lokalita, kde si člověk může užít atmosféry nádherných měst, moře a ještě k tomu báječné italské kuchyně! Takže místo máme vybráno. Dopravní prostředek taky. Auto.

Ono se stejně lítat od 28. týdne těhotenství nedoporučuje a navíc je auto vhodnější i z důvodu, že chceme navštívit více míst. Horší je to s ubytováním. To totiž zajištěné nemáme a ani to nevypadá, že by se na tom během těch několika pár dní, co zbývají do odjezdu, mělo něco změnit. Takže jedeme, jak se říká „na blint“. Bereme s sebou stan a jsme připraveni i na variantu spaní v autě. Já bych si samozřejmě děsně ráda užila bydlení v pohodlí hotelů a penzionů, jenže nevíme, kde přesně který den budeme a tak si nemůžeme ubytování zajistit dopředu a teď v sezóně nejde ani spoléhat na to, že na místě pak něco najdeme, a když už ano, že to nebude stát majlant. Upřímně, trochu se toho dobrodružství „kde složíme hlavu“ děsím. Zvláště ve stavu, ve kterém se nacházím. Ale vem to čert, však ono to nakonec vždycky nějak dopadne!

Když jsem se tedy už definitivně rozhodla, že tuhle naši dobrodružnou dovolenou absolvuji, málem mi v tom mé pokročilé těhotenství stejně zabránilo. Seděla jsem v čekárně u své gynekoložky. V čekárně je televize a tam pořád dokola běží program určen speciálně ženám. No, co vám budu povídat, čekáte-li víc než patnáct minut, začne Vám to většinou lézt na nervy. Reklama na těhotenské vitamíny střídá krátký a ne příliš fundovaný spot o inkontinenci, po něm následuje „rychlé vaření s Nowacem“, kde je vrcholem kuchařského umění osmažení rybích prstů, samozřejmě značky Nowaco. Nicméně tentokrát se mi čekání a tupé sledování televize vyplatilo. Řeč byla totiž o cestování v pokročilém stádiu těhotenství. Na úvod jsem se dozvěděla, že těhotné ženy jsou vlivem hormonů snad ty nejhorší řidiči vůbec, to mě teda dost popudilo. Ale pak mluvili o riziku předčasného porodu v zahraničí. Pokud si pro své cesty vyberete nějakou například západoevropskou destinaci, nejde o kvalitu zdravotní péče, o tu se příliš bát nemusíte. Problémem je ale cena této péče a její hrazení pojišťovnou.

Nikdy jsem o tom nepřemýšlela ani o tom neslyšela, ale případný předčasný porod a následná péče o nedonošeného novorozence může stát i přes milion korun a většina pojišťoven matky v pokročilém stádiu těhotenství právě z důvodu tohoto rizika již nepojistí. Respektive se Vaše cestovní pojištění nebude vztahovat na hrazení případné porodní a poporodní péče.

Po vyslechnutí této informace jsem začala po návratu domů pátrat. A skutečně. Pro 31. týden těhotenství, ve kterém se budu nacházet po dobu naší dovolené, jsem našla jedinou pojišťovnu, jejíž pojištění do zahraničí se vztahuje i na předčasný porod a péči s tím spojenou. Jedná se o Evropskou pojišťovnu, v jejíchž pojistných podmínkách se píše: „Uhradíme Vám či za Vás rovněž léčení či operaci vztahující se k těhotenství a porodu do 2 měsíců před předpokládaným datem porodu a léčení či operaci předčasně narozeného dítěte do 2 měsíců před předpokládaným datem narození.“ Do limitu se tedy vejdu: Vracíme se 4.srpna a „dva měsíce před předpokládaným datem porodu“ odpovídá 6.srpnu.

Nevím, jak se na to díváte vy, ale právě pro případ, že byste to měli podobně jako já, dělím se s Vámi o tuhle zkušenost. Protože já, ač jsem ochotna risknout kde co, bych zrovna tohle neriskovala a v případě, že bych nebyla pojistitelná, celou zahraniční dovolenou bych raději odpískala. Ono přeci jen splácet k hypotéce ještě dalších několik stovek tisíc za dobrodružný porod v Itálii, by pro nás mohlo být dosti komplikovanou a nepříjemnou záležitostí.

No, ale vše dobře dopadlo a my tedy v sobotu vyrážíme! Příště napíšu, jak jsme se měli a jak jsme to všechno zvládli! Do té doby se mějte krásně a užívejte léta!