Jedna velká rodina
PAVLÍNINO TĚHOTENSTVÍ Už je to tady. Tento víkend jsme se vzali.
Nejprve to bylo téma, nad kterým jsme se dost neshodovali. Manžel měl pocit, že to není důležité, že nebudeme utrácet teď, když čekáme rodinu a budeme muset pořídit spoustu věcí jako třeba kočárek, postýlku, zřejmě větší rodinné auto atd. Mužský reálný pohled. Já naopak svatbu vyžadovala kvůli tomu, že je symbolem rodiny, chtěla jsem, abychom se jmenovali všichni tři stejně a ne jinak otec a jinak matka. Naštěstí jeho rodiče pohlíželi na věc stejnou optikou jako já, takže do synáčka trochu hučeli. Manžel se nakonec odhodlal požádat mě o ruku a nastal kolotoč příprav na svatbu, což bylo dost náročné, neboť jsme si převážnou většinu zařizovali svépomocí.
To máte, zajistit obřadní místo, zajistit místo pro hostinu, zařídit květinovou výzdobu, dorty, veškeré jídlo na hostinu, ubytování pro hosty, zábavu na svatbě, fotografy, zdobení a seřazení vozů do svatební kolony… :O) když přihlédnu k tomu, že to vše je třeba promýšlet a zařizovat pro 80 lidí, tak to není zrovna jednoduché. K tomu ještě chodím do práce, kde mám zrovna velký úkol k dopracování, ještě než odejdu na mateřskou dovolenou.
Musím přiznat, že jsem ani nestíhala vnímat těhotenství jako takové, užívat si ten jedinečný pocit, relaxovat a odpočívat. Avšak miminko určitě nezanedbávám. Vyčlenili jsme si při tom všem čas na gravid jógu, čerstvě i na předporodní kurz, pravidelně bříško ráno a večer mažu proti striím a přitom na miminko mluvím, večer před spaním si také povídáme. Nemáme ale čas poslouchat hudbu a odpočívat. Spíše jsme měli takovou posilku, stále jsme se někam ve spěchu přesouvali, nosili různé věci, někdy i těžké :o( Ale Klárka vše nádherně zvládala. Na svatbě i hodně tančila a myslím, že se jí to líbilo stejně moc jako mamince a tatínkovi.
