Jak plavání vyšlo a jak jsem se zmazala
KLUB TĚHULEK! ZUZANA Největším zážitkem pro nás i pro Adámka za poslední týden (s výjimkou dnešního rána, které bylo důležité, ale o němž budu mluvit až na konci, protože také ke konci celého toho krásného a úspěšného týdne přišlo), bylo společné plavání v bazénu.
Nevyšel nám totiž kurz plavání pro batolátka s Adámkovými vrstevníky a kamarády, neboť všechny kurzy jsou v době, kdy musím chodit do práce. Bylo mi to velmi líto a tak jsem se všemožně snažila nějak to vymyslet. Nevymyslela.
Ale protože paní Jíchová (nejvíc nejhodnější maminka teď už tří dětí z Kladna, ke které do Abecedy plavání chodíme) se mnou souhlasila, že je velká škoda, když plavání Adámka začalo bavit tak, že sám nosil několikrát týdně plavky do tašky, abychom ten čtvrtek vynechali, a tak nám nabídla doposud mně neznámou možnost – že se jejich vytápěný bazén na 32 °C a krásné zázemí dá pronajmout i na soukromou hodinu – bez tety na cvičení, ale zato si s sebou můžeme vzít nějaké kamarády s dětmi. A tak jsme hned v sobotu nelenili a po možnosti skočili všichni, celá rodina, včetně jedné babičky.
Moc se nám to zalíbilo. Udělali jsme si spoustu fotek, vyřádili se se všemi vodními hračkami a Adámek si zamiloval skluzavku do vody a tím i potápění. I když si sem tam loknul a po hodině v bazénu byl celý modrý (přestože si sem tam hrál na vyhřívané zemi okolo bazénu) a unavený tak, že spal, noo, jako když ho do vody hodí, plavání si opět velmi užil. Zkusíme chodit minimálně jednou za měsíc, snad i častěji.
Co mě ale trápí je, že po návštěvě bazénu trpíme s Adámkem suchou kůží. On s tím měl problém už od narození, protože se narodil jako opožděňátko o dva týdny – tedy měl kůži velmi suchou a celý se mi oloupal. Zpočátku pomáhal infadolan, který jsme pak vysadili a dávali ho jen při největších potížích – ty naštěstí odezněly. Po koupání v bazénu je ale jeho kůže suchá a to ještě více, než ta moje. Já si na to pořídila olejíček, ale Adámkovi olejíčky nedělají dobře. Poslední, co jsme zkoušeli na doporučení, byla Weleda. Jak jsem se dověděla, je důležité zkoušet vždycky značku kompletní – nebo jen nevyzkoušenou s vyzkoušenými, aby bylo znát, na co reakce je. Použili jsme tedy ve stejném období od této značky koupel, tělový olej a krém na zadeček.
Řekla bych, že koupel mu celkem vyhovuje, resp. nepozorovala jsem žádné negativní reakce jeho kůže. Po koupeli jsme vtírali olej. Ale bylo to stejné, jako u jiných typů olejíčků – po nějaké době se mu v záhybech tam, kde se potí častěji, objevují drobné pupínky – jako potničky. Možná je to tím, že je Adam přenošený, možná tím, že má po mně už vrozený atopický ekzém, resp. jeho základy, co se projeví při nesprávné péči, nevím. Ale každopádně olejíčky nejsou pro něho. A se stravou to nesouvisí, to mívá reakce většinou jiné. Po vysazení nevhodného přípravku se zase potničky ztratí. Tak tomu bylo i tentokrát.
Možná je to tím, že olejíček neumím správně vetřít… Ono je pro mě (nejen pro mě, bylo mi naznačeno manžulou) totiž velmi obtížné odhadnout množství olejíčku, které vyteče z lahvičky, když nemá dávkovač. Jsem pak, než namažu miminko, tak zmazaná sama, že mi lahvička ujíždí, všude je opatlaná až se po čase olupuje etiketa, a olejíček je všude. A je ho hodně všude, nejen na miminku.
Ovšem takový problém mám i se svými tělovými oleji a obecně s obaly přípravků, které používám. Nejsem s většinou z nich spokojená.
Chápu, že některé jsou levnější než jiné – že např. sirup se dělá ve skleněné lahvičce, protože je lépe recyklovatelná než umělá, přestože je pak strašlivě těžká. Ale nevím, zda je to důvod i pro to, proč se většina krémů pro děti, vyrábí v jiných než v obalech z PVC. Nerozumím tomu, ale jako spotřebitel musím říci, že mám raději ty z umělých hmot. Dají se totiž snadno vytlačit do menších zbytků, dají se rozstříhnout a před vyhozením do tříděného odpadu téměř beze zbytku spotřebovat a vymýt, jsou lehčí do tašek na kočárek a v zimě z nich krém lze vytlačit i při teplotách pod nulou po celodenním ponechání v kočárku. Možná to je důvod, proč (ač zapáchají) zůstáváme věrní těm s rybími tuky.
A tak z celé sady Weleda jsme asi nejvíc byly spokojeni s krémem proti opruzeninám. Příjemně voní, na rozdíl od těch rybičkových, a na zadeček dělal Adámkovi dobře. Povzdechla bych si opět, že jen ten obal…
A „obal“ je i jedinou nevýhodou úžasného olejíčku na strie, který se jmenuje Elasti-Q. Báječná věc, u které po dlouhé době mám pocit, že to není jen reklamní trik, ale že skutečně strie viditelné zneviditelňuje a nové po něm (příliš) nevznikají. Po prvním těhotenství jsem téměř žádné strie neměla, jen opravdu velmi malé a docela málo. Zato nyní! Staré byly strašně čím dál víc vidět a nové? O téměř rok později mám pocit, že se snad s nimi roztrhl pytel. Děsím se toho, jak jsem je tenkrát objevila vlastně až ex post, když opadlo bříško. Když je vidím teď, jak to bude vypadat potom?!
Původně jsem si myslela, že i u tohoto přípravku jde o mast. Jenže krémy v podobě mastí se mi neosvědčily. Než jsem se namazala, trvalo to věky. To tímto olejíčkem jsem zmazaná za chvíli, krásně celé tělo, nemám pocit, že tak ubývá, za chvíli je vsáknutý a nádherně voní! ALE… ach jo, proč jen to musím říci, ale ten obal – lahvička z PVC bez dávkovače. Olej je označen slovem exklusive – no co je na tomto obalu exkluzivní, to tedy nevím.
Lahvičku na olejíček, ptám se? No zkrátka, nevím, zda si některý z výrobců kdy zkusil matlat celé tělo olejíčkem. Málokdy si mažete jen tak malou část, že vám stačí kydnout si do dlaně jednu dávku, rozetřít, pak lahvičku zavřít a jít. A tak, když opakovaně zamatlanou dlaní a prsty vezmete do ruky lahvičku, podaří se vám vylít více, než jste zamýšleli, je to všude, kape to, utíráte to rychle ponožkou, protože by si ráno vaše dítko mohlo v pyžámku rozbít tlamču, stejně tak manžula, až půjde v noci čůrat… na obalu se vám po pár takovýchto použitích etiketa začne nejdříve vlnit, pak olupovat, mnohdy z ní i barva leze a máte ji všude, vypadá to zcela neesteticky a případná návštěva vaší koupelny si musí myslet, že to tam máte věky a tudíž i to, že to nefunguje (neb za tu oloupanou etiketu se začnou chytat a lepit vlasy, sem tam prach a jiné…), je to jako olezlé a vůbec nevzhledné, také navždy zapatlané a vy přemýšlíte, kam to schováte, aby to bylo co nejméně vidět… takže jaképak exklusive?
Jsem zastánce dávkovačů – nebo doplňovacích balení, pokud je to první řešení příliš drahé. Osobně si raději doliju, ale vyhnu se oblemcání lahvičky a okolí. (Jasně, i s dávkovačem se to může stát, ale ruku na srdce – mnohem méně často).
Jenže jsem zatím nenašla takový výrobek, který by to tak měl nebo splňoval všechna nej. A tak dítku mažu i krémy, u kterých nadávám a skřípu zuby, abych nepoužívala vůči tetě hlídačce a manžulovi nenáviděnou větu mých rodičů o nutnosti mačkání zubní pasty od konce, nebo skousnu děsný zápach dítka z plenky, aniž by to bylo hovénko, a trpím a trpím a čekám, kdy to ty výrobce trkne… doufám, že alespoň mé děti se už dočkají.
A poslední z myšlenek bude patřit naší očekávané holčičce a dnešnímu krásnému ránu a dnu – podle všech vyšetření a výsledků z odběru plodové vody, je vše v pořádku – tedy zdá se vše být v pořádku, abych byla přesná. Ani podrobný ultrazvuk neukázal žádné abnormality – a tak se těšíme, že naše druhé děťátko bude veselou holčičkou, s níž si užijeme zábavu, až ji budeme mazat od hlavičky k patičce, bude-li to potřeba.
Byl to tedy moc krásný týden plný radostí a šťastných závěrů. Zejména i proto, že se ozvala – teď už paní – architektka, která se 23. 12. vdala, čeká miminko, a ve středu se s ní uvidíme, abychom doladili poslední detaily našeho budoucího co nejmenšího rodinného sídla.
Moc se těším!
Zuzana
Zuzana právě prožila 21. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?
