Jak naučit dítě být bez plen
PAVLÍNINO TĚHOTENSTVÍ Mám krásnou malou holčičku. Hodnou, šikovnou a poslušnou. Když si uvědomím, co vše umí a její vrstevníci zatím ne, tak mě štěstí a pýcha na ni naplňuje dvojnásobně. Tak například, je jí rok a sedm měsíců a už si říká sama, že chce na záchod, a to na malou i na velkou. Plenu dostává již jen na noc a kolikrát si ji ani nepočůrá. Do města a ven chodíme už jen s kalhotkami. Ani jsme nemusely používat takové ty přechodové plenky, plenkokalhotky nebo jak se to nazývá. Zkrátka jsme začali zavčasu.
Klárku jsme posazovali již od desátého měsíce na nočník, aby si zvykla na něm vůbec sedět. Spousta dětí nechce na nočníku být a dělají scény. Je velice důležité dávat dítě s pravidelností na nočník. Musí si na něj nejprve zvyknout. Ani nevadí, když dítě ze začátku nevykoná svou potřebu, ale je úspěch už jen to, že na něm vydrží sedět. Pokud ze začátku dítko nechce na nočníku být, je dobré zajistit mu dostatek podnětů. Například hračky, knížky, tužku a papír na malování, bublifuk. Zkrátka něco, čím se upoutá pozornost na něco a dítě sedí v klidu na nočníku. Nesmí se zapomínat chválit, neustále chválit. Jak pěkně sedí na nočníku, i když nic neudělá. Když vykoná i potřebu, tak ukázat ten výtvor a opět pochválit.
Projevená radost dítě motivuje. Chce být opět chváleno a zároveň chce udělat radost rodiči. Dítě si časem začne samo říkat, že chce ČÍ, případně EE (nebo nějaké jiné Vámi zvolené názvy :-D). Až toto začne praktikovat, nemusí si říct úplně pokaždé, lze začít zkoušet nedat plenu. Je jasné, že ze začátku bude dost počůraného oblečení, třeba i několikrát za den, ale s tím se počítá. Ideální pro trénink je léto, kdy může být dítko jen v triku a kalhotkách, ale je jasné, že ne vždy tato etapa na léto připadne. Nicméně, až se dítě počůrá, dejte mu najevo, že je to něco špatného. Například si zacpěte nos a řekněte, jak smrdí, dělejte u toho grimasy. Nebo řekněte, že se zlobíte, že to je fuj, že to velké holky a kluci jakou jsou oni, nedělají. Nebo vysvětlete, že takto to dopadne, když si neřekne, že bude mokré a že to studí.
Po převléknutí důrazně a několikrát upozorněte, že již nemá plenu, že má kalhotky a že musí říct mamince, že chce ČÍ. Naladit na to, že už je fakt velký šikovný děťátko, protože už nosí kalhotky jako mamka (případně taťka). I v této fázi platí, posazovat pravidelně na nočník i v případě, že si zrovna neřekne. Posazovat zhruba každou hodinu až hodinu a půl. Déle nedoporučuji, to je většinou už pozdě. Může to znít otrocky, ale jedná se o pár dní či týdnů a máte po několikaměsíčních starostech s neustálým přebalováním. Když si dítě samo řekne a následně vykoná potřebu, tak hodně chválit, radovat se. Snad každé dítě miluje utírat se do toaletního papíru nebo alespoň možnost moci si ho utrhnout. Toto dávejte jakožto motivaci či odměnu po sezení/vykonání potřeby na nočníku.
Od tohoto článku očekávám spoustu negativních emocí. Setkávám se spíše s děťátky, které nosí pleny až do třech let, ne-li déle. Ne, že bych chtěla, aby se rodiče urazili, ale myslím si, že je to pouze jejich lenost, proč tomu tak je. Tajemství úspěchu je zkrátka v pravidelném a vytrvalém posazování na nočník. Úspěchy se dostaví. Čím déle se s tímto procesem začne, tím to bude složitější, neboť starší děti už mají svou hlavu, své nálady a období vzdoru. Tou největší odměnou za vytrvalé posazování na nočník je pocit úspěchu, vítězství, že jsme to dokázali. Pýcha, jak máme šikovné děťátko. Oceníme i čas, který máme navíc oproti pravidelnému přebalování a tahání plen všude. A také, co si budeme nalhávat, radost z ušetřených peněz, jinak vynaložených na pleny.
Já osobně mám radost také kvůli tomu, že až se narodí Alenka, budou Klárce necelé dva roky, avšak nebudu muset přebalovat ji a ještě k tomu miminko. Plenkohraní budu provozovat jen s miminkem.
