Iva a chutě

KLUB TĚHULEK! IVA Dovolená byla krátká, ale krásná. Už jsme ji opravdu potřebovali a náležitě si ji užili. Vyšlo nám i počasí, nezapršelo ani jednou. Klid, pohoda, prostě relax.

Sedla jsem si i na kolo, na radu mých chlapů – manžela a taťky, na městské, bez štangle. Jen jsem jezdila 6 km po rovince na manželovy zápasy ve čtyřhře tenisu. Museli jsme přece tatínka povzbuzovat. A jeden den mi při tom slůně pořád bušilo do pupíku. Jestli mělo pořád hlavičku nahoře, jako při ultrazvuku, tak mu určitě tleskalo. Jak byl větší klid, tak jsem i víc cítila jeho pohyby. Dokonce je už zaznamenal i David.

Chutě

Teď jsem zase v pracovním procesu, po dovolené je toho zase víc, ale pořád čerpám energii z volna. Pro tento těhotenský týden – 22. jsem se dozvěděla, že mám zvýšenou chuť k jídlu, což tedy můžu potvrdit. Zbodnu, na co přijdu. Plácám sladké, slané a kyselé dohromady. Nebo následují hned po sobě. Že by se už dostavily těhotenské chutě? Doteď jsem žádné zvláštní neměla. Spíš jsem nemohla co dřív. Ani mi nebývalo moc dobře, ale naštěstí to nikdy neskončilo zvracením.

V prvním trimestru jsem nemohla uvěřit, že mi nechutná čokoláda, bez které jsem nikdy nevydržela ani den. Vždycky jsem musela mít něco čokoládového, pokud jsem měla jiné sladké, stejně jsem si na to dala čokoládu. A najednou nic. Měla jsem tedy strašnou chuť na zmrzlinu a kupodivu na ovocnou, která, jak tušíte, mě nikdy neuspokojila. Čokoládová je přeci nejlepší. Nejradši jsem do sebe ládovala jogurty, k večeři pravidelně krupicovou kaši. A další extrém byly hranolky nebo chipsy. Po těch jsem se mohla utlouct. Nevím, jestli to bylo tím slaným nebo smaženým. Nebo obojím dohromady? A úplně jsem přestala jíst maso. Prostě jsem ho do sebe nedostala, i když jsem se snažila.

S masem jsem měla problém od malička. Sice mám krevní skupinu, která by se měla živit hlavně masem, ale nikdy zvlášť mi nechutnalo. Spíš jsem si dala přílohu a k tomu zeleninu. Poslední roky se to spravilo, dokonce jsem se nemohla nabažit hovězího, z kterého mi bylo dřív vždycky špatně. A protože od malička mám málo železa a teď je to pochopitelně ještě horší a to správné železo je hlavně v mase, opravdu jsem se snažila kvůli Slůněti do sebe nějaké dostat. Ale marně. Při vaření jsem se na něj i těšila, ale jak jsem ho dala do pusy…

Ve druhém trimestru se cítím den ode dne líp. Najednou jsem začala zase jíst čokoládu a posledních 14 dní do sebe dostanu i kousek masa. Občas s přemáháním, ale už si na něm i pochutnám. A začaly mi chutnat nakládané okurky. Dokážu sníst i skleničku na posezení. Jak to máte s chutěmi vy?

Sice nechci vědět pohlaví miminka, ale i přesto hledám různé babské rady, jak to poznat. I koukám na ostatní známé těhulky a podle těchto rad si tipuju. A jeden tip se týká právě jídla. Pokud těhulka zajde raději do cukrárny, což je můj případ, než aby si dala maso, kyselé nebo ostré, bude to holčička.

Další tip je podle buclatého obličeje. Pokud žena hodně přibere v obličeji, bude to taky holčička. Já zatím přibrala jen 4 kila, ale když jsem se zpětně podívala na minulou fotku, už se v obličeji zakulacuju. Že by můj typ ohledně embrya byl správný? Jen mi to kazí ty okurky. Nebo budu ta výjimka, co potvrzuje pravidlo? 🙂

Mějte se sluníčkově
Iva