Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Důvod je prostý. Rekonstrukce bytu finišuje a já už začínám mít stěhovací mánii. 🙂 Na jednu stranu bych už nejradši balila krabice a volala stěhováky, na druhou se ovšem trochu děsím všeho toho balení a následného vybalování v novém bytě. A to nás ještě předtím čeká úklid po rekonstrukci. Ne že by po řemeslnících zůstala nějaká spoušť, to vůbec ne, jsou to profíci na svém místě a uklízejí po sobě průběžně. Ale znáte to. Takový ten prach ze stavby se tak jako tak ještě nějakou chvíli usazuje a je potřeba minimálně dvakrát velmi pečlivě vytřít, než můžete konstatovat, že je tam čisto pro nastěhování. A pak se nastěhujete, postupně vybalujete všechno z krabic a vytíráte znova a znova, protože se vám to pořád nezdá dost čisté. A když jste ještě k tomu těhotná, tak máte potřebu uklízet pořád dokola, vymýšlíte, jak byt co nejlépe připravit na příchod miminka a v jednom kuse byste něco zlepšovala. Hnízdíte prostě se vším všudy a partner nad tím dost možná jen nechápavě kroutí hlavou. Však postýlka a přebalovací pult stačí, ne? 😀
A teď si představte, že já to mám dvojmo. Od zlepšování a přizpůsobování starého bytu mě odrazuje pouze to, že do něj se už miminko nenarodí. Stejně ale chci byt předávat k dalšímu užívání čistý, vymalovaný, vyklizený a s umytými okny. V rámci úspory energie a taky proto, že si už občas připadám jako vorvaň vyvržený na břeh, to ale asi celé přenechám odborníkům. Nejen malování, i ta okna. V novém bytě bude samozřejmě vymalováno a možná, že i ta okna si nechám umýt profi firmou (hlavně zasklená lodžie bude fakt brutus), ale jak se znám, tak do porodu mě to ještě stejně chytne a okna umyju. Pokud bude Filípek stejný lenoch jako před dvěma lety Honzík, pomůže možná mytí oken urychlit porod.
Porod je ostatně další téma, které se mi čím dál víc krade na mysl. Myslela jsem, že napodruhé už to tolik řešit nebudu. Porodnici mám dávno vybranou, už vím, co mě čeká, ale i tak se často přistihnu, že na porod myslím. Vybavují se mi pochopitelně vzpomínky na porod Honzíka a představuju si, jestli a jak moc to teď podruhé bude jiné. Většina kamarádek mi říká, že druhý porod byl rychlejší, pro některé asi intenzivnější (jak z hlediska prožitků, tak z hlediska vnímání bolesti), většinou měly druhé miminko větší než to první… No uvidíme, jestli budou moje zážitky podobné. Pokud bude ale i druhý porod postupovat tak pěkně jako ten první, budu spokojená. Víc vám zatím neprozradím, schovám si to na někdy později. 🙂
Tehdy jsem před porodem navštěvovala těhotenský kurz spojený zároveň se cvičením pro těhotné. Kromě teoretické přípravy na porod, šestinedělí a péči o novorozeně jsme v rámci cvičení měly možnost posilovat svaly pánevního dna, nacvičit si správné typy dýchání pro jednotlivé fáze porodu, naučily jsme se pracovat se svým tělem. Myslím, že mi tato příprava v mnohém porod ulehčila. Nejen po fyzické stránce, i psychicky jsem se cítila připravená na všechno a rozhodnutá nenechat se ničím zaskočit. Rozhodně předporodní kurz doporučuju všem prvorodičkám. Teď už takto komplexní kurz nenavštěvuju, zaplatila jsem si pouze těhotenské cvičení, abych si trochu protáhla tělo a osvěžila paměť. A plánuju ještě cvičit s balonkem, abych se vyhnula eventuálnímu nástřihu úplně. Ne že by byl napoprvé nějak nepříjemný, ani po porodu mě to nijak neomezovalo, ale chci vyzkoušet, jestli dokážu své porodní cesty připravit natolik, aby epiziotomie nebyla vůbec třeba. Máte s balonkem Epi-No nebo Aniball zkušenosti? Podělte se o ně v diskuzi, určitě budou prospěšné pro mnoho dalších těhulek!
Těším se zase za týden!
Jarka
Jarka právě prožila 28. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?