Hlídá celá rodina

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Naštěstí máme po ruce belgickou babičku a dědu. Česká babička by také hlídala moc ráda, ale má to trošku z ruky. Aby nebyla všechna péče jen na Michelových rodičích, přijela k nám do Belgie na dovolenou i moje ségra s rodinou. No, nevím, jestli je to pro ně opravdu dovolená, když jsme jim přidali k jejich dvouměsíční Haničce ještě naše dva kluky. Večer padáme všichni za vlast. Věřím, že ségra si opravdu oddechne, až bude zpátky v Čechách.

Max a Toby si užívají přítomnost sestřenky Hanky. Hlavně Toby ji chce pořád držet v náručí. Protože mu vždycky říkám: „Hezky ji drž.“ Toby ke mně pak chodí s nataženýma rukama a říká mi: „Toby Hanku drž!“ Toby hodně poslouchá, co si mezi sebou se ségrou říkáme… a také pochytil to, že mě Denisa oslovuje „ségra“. Párkrát už se stalo, že na mě také volal „ségra“. 🙂

Maxovi byly minulý týden 4 měsíce, takže pomalu a jistě začínám s prvními příkrmy. Zatím to nevypadá, že by Maxovi něco nějak extra chutnalo. Co mu dám pracně do pusinky, to zase pomalu vyplivne zpátky. Ovoce tedy chutná nejspíš lépe, protože u toho alespoň nehází znechucené ksichtíky.

Abychom s naší českou návštěvou neseděli celé dny doma, vydali jsme se na výlet do zoo. Je to jiná zoo než jakákoliv jiná, kterou jsem navštívila. Vše vypadá tak nějak přirozeně, žádná klec. Toby se nejvíc těšil na žirafy a pandy. Zoo byla veliká, a tak jsme snad nachodili svých 100 jarních kilometrů. Naše malé děti (Hanka a Max) usnuly u vchodu a probudily se po třech hodinách. Naše velké dítě Toby si to náležitě užilo, a když jsme po pár hodinách zakotvili u dětského hřiště, měl ještě energie na rozdávání. Jak jen to ty děti dělají? Zato v autě usnuli všichni tři do pěti minut. Musím se přiznat, že to mám nejradši, když je utaháte tak moc, že se musí vyspat. 🙂 Toby měl plno zážitků a Max se vyspal na čerstvém vzduchu.

POPOVÍDEJTE SI S GÁBINOU V DISKUZI

V neděli jsme pořádali grilovačku, naposledy jsme viděli Ferdu s rodiči, protože se nám příští týden stěhují do Austrálie. Našli jsme si ale i další české kamarády a nakonec to bylo vydařené odpoledne. Všechny děti byly v rozmezí dvou až tří let, takže nejdříve se oťukávaly, poté si nechtěly půjčovat hračky, a když se z nich stali nerozluční kamarádi, byl skoro čas jít domů. Chci, aby tu měli Toby a Max i české kamarády, hlavně kvůli řeči. Nechci být jediná, kdo na ně mluví česky. Chci, aby slyšeli češtinu i od dalších lidí (nejen ode mě a od babičky přes Skype). Nemyslím si, že kluci jednou budou opravdu zdatní v českém pravopise, ale pokud budou umět správně mluvit, bude mi to stačit. Každý přece chce, aby jeho dítě mluvilo jeho vlastním mateřským jazykem.

Jdu zavolat ségře… poptat se, jak doma válčí. Mějte se krásně a příště opět na napsanou!

Gábina, Toby a Max