Hanča ve 22. tt – Velké zvraty v těhotenství a psychice

Minulý týden skoro nic nového nepřinesl. Zato ten 22. týden se stal doslova zlomovým. Proč?

Nikdy by mě nenapadlo, jak budu vděčná za 22. týden v mém těhotenství. Stalo se toho tolik převratného. Ale hezky popořádku.

Máme v rukou výsledky z genetiky

Možná si pamatujete na mé líčení, co se událo během NT screeeningu. Jen ve zkratce: Bylo mi vynadáno, jak jsem si dovolila otěhotnět, když mám Alportův syndrom. Navíc prý čekám kluka a mou genetickou vadu může z 50 % podědit, což by mělo pro něj fatální doživotní následky. Následně mi odebrali krev kvůli vyšetření genetických testů z mé DNA. Výsledky měly být v mém 17. tt a podle toho by se dál postupovalo. Chyby v onom prenatálním centru výsledky v 17. tt nebyly a já dál trnula, zda budu muset na potrat…

Naštěstí jsme se sami iniciativně spojili s primářkou ostravského oddělení, které zkoumalo moji krev. Paní doktorka přislíbila rychlé řešení problému a že nám sama zavolá ihned, jak bude něco vědět.

A tak se i stalo…

Dodnes si pamatuji ten den, kdy mi volal přítel, že má mé výsledky z genetiky od paní doktorky. Tak jak?

NEMÁM Alportův syndrom. Ano, už je to tak. Choroba, kterou mi doktoři definitivně diagnostikovali v mých 17 letech (z biopsie ledvin), je pryč. Vyléčit se přitom nedá! Takže jsem ji nikdy neměla??? Cože? 12 let jsem léčena s něčím, co nakonec nemám?

Ať už je to jakkoliv, pro mě je hlavní ten fakt, že malý nemá co zdědit. Konec je všem spekulacím o potratu. Uff. Vždyť už jsem ve 22. tt, což je skoro „šedá“ hranice pro zachraňování předčasně narozených dětí.

A je tu 2. screening

V tomto týdnu se udála ještě jedna důležitá věc v mém těhotenství – spolu s přítelem jsme se vydali na 2. screening. Už jsem sice věděla, že Alportův syndrom nám nehrozí, ale strach tu byl. Přece jenom se budou kontrolovat vývojové vady všech orgánů a končetin.

I tentokrát jsem nebyla příliš spokojena s brněnským prenatálním centrem. Pan doktor nám toho příliš nesdělil, člověk se musel sám pídit po informacích a sám vyčíst váhový odhad z hromady čísel na obrazovce. Prý máme 480 g a žádná vada není patrná.

Mimochodem, tento screening má být placený pojišťovnou. Má gynekoložka mi ale nechtěla dát žádanku pro ono centrum, takže mě placení hrozilo. Nakonec nad tím ale v centru mávli rukou. Pouze jsem si tam zapomněla svou kartičku zdravotní pojišťovny, a tak jsem si pro ni o pár dní později jela znovu. Jo a 3D fotečku jsem nedostala. Takže stále mám jen tu jedinou z NT screeningu ve 12. tt. Ale tak zdraví je důležitější než plno fotek do fotoalba, no ne?

Radostné zážitky z tohoto týdne jsem musela náležitě oslavit. V podstatě poprvé jsem zhřešila a došla si na něco sladkého do cukrárny, jak je vidět z úvodního obrázku. Mým společníkem byla plyšová Muchlinka, která je první hračkou pro mého prcka.

Objednala jsem si kiwi zmrzlinový pohár a horkou čokoládu. Zřejmě jsem měla velké oči nebo hladový žaludek. Jenže mé tělo si za předchozích 5 měsíců odvyklo na takové dávky cukru, takže jsem měla horko těžko co dělat, abych pochutinky dojedla. Uff, to jsem se ale přecpala!

Konečně si tak těhotenství začínám užívat. Snad už mě nic zlého nepotká a brzy se dočkáme našeho miláčka. Papa za týden!

Hanka má za sebou 22. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?