Filípkův první týden v porodnici i doma :-)

LUCINČINO TĚHOTENSTVÍ Ačkoliv by se někomu mohlo zdát, že porod trvající 22 hodin se negativně projeví na mojí psychice, velice by se zmýlil. Vzhledem k faktu, že jsem se na Filípka už strašně těšila, bych asi byla schopná a ochotná přežít ledacos, jen aby tu už byl s námi 🙂

První dny v porodnici byly vesměs jen o sprchování a kojení 🙂 První den po porodu mi sestřička kvůli lepšímu hojení doporučila se sprchovat desetkrát za den, což znamená, že člověk nedělá skoro nic jiného 🙂 a když to stihne, tak se zkouší kojit…

Mléko se mi začalo tvořit až třetí den po porodu, takže druhý den byl trošku smutný v tom smyslu, že malý měl hlad, strašně se snažil něco „vydudat“, ale bohužel neúspěšně, byl hladový a tak častěji plakal 🙁

Se sestřičkami jsme se odpoledne domluvily, že mu dáme příkrm a ten rozdíl byl okamžitě viditelný – ze sesterny mi přinesli nejspokojenější miminko 🙂 Naštěstí další den se u mě laktace rozjela naplno, malý se okamžitě chytl a přisál a problém byl tudíž vyřešen! 🙂

Čtvrtý den nás propustili z porodnice a manžel si pro nás mohl konečně přijet 🙂 Z porodnice jsme jeli rovnou k dětské doktorce, která Filípka zaregistrovala a rovnou zkontrolovala. Dostali jsme tipy na různá cvičení, která máme provádět jako prevenci, abychom později nemuseli podstupovat například sádrování nožiček… Cvičení jsou jednoduchá a mohou se provádět při každém přebalování, takže doufám, že naše píle brzy přinese kýžené ovoce 🙂

Cestou domů z porodnice a od doktorky jsme se zastavili na návštěvě u babičky a dědy v Kolíně, kam po chvilce dorazili také mí rodiče se sestřičkou. Všichni si Filípka pochovali, vyfotili a užili 🙂

My jsme se pak vydali domů do Pardubic, kde na nás už čekali manželovi rodiče, aby si mohli Filípka také pochovat…