Fazolka

Sklenička od paštiky byla vhodnou domácí laboratorní nádobkou, na pár vteřin namočit, položit na pračku a čekat. Byla jsem natolik přesvědčená, že výsledek bude negativní, že jsem samozřejmě na nějaký testovací proužek na pračce úplně zapomněla. Brouzdala jsem po internetu, a hledala inspiraci na večeři. Co mám taky vařit, pořád dokola… chtělo by to jídleníček, jak měli v Pelíšcích, ale nemáme nástěnku. Když se zeptám mého milého, na co má chuť, odpověď většinou bývá: „Miláčik já neviem, všetko od teba je výborné“. No jo, hladový muž = vděčný strávník.

Z gastronomického rozjímání jsem se přece jen dostala k výsledkům testu. V jedné ruce papírek s pozitivním výsledkem, v druhé telefon. Naťukala jsem do zprávy „Zlato já teda ještě nechci nějak plašit, ale vyšel mi slabě pozitivní test“ Odpovědí byl smajlík! SMAJLÍK!

Já byla tak všeho plná, všechno to ve mně bublalo, když bych ho měla vedle sebe, tak bych ze sebe sypala slova jak kulomet, a on mi pošle jen smajlíka! 😀

Usnesli jsme se, že počkáme na vyšetření u gynekologa, ať se neradujeme předčasně a nejsme zklamaní. Děťátko jsme plánovali a těšíme se. Pár dnů jsem si ještě dělala testy z ranní moči. Stále pozitivní výsledek nás ubezpečoval o začínajícím těhotenství. Lékař pak potvrdil na základě krevních testů rostoucí hCG a objednal mne na ultrazvuk.

Po úplně posledním vyšetření u lékaře jsem k dnešnímu dni v devátém týdnu těhotenství, termín porodu mám dle ultrazvuku 3.10.2015, dle poslední menstruace 8.10.2015.

Ony ty výpočty na stáří těhotenství a plánovaného porodu jsou zpočátku docela zmatené. Partner kupříkladu počítal týdny od početí a hádal se se mnou, že to počítám špatně. 😀 Dá se říct, že víme přesně, kdy se nám „poštěstilo“. Oba jsme si zpětně sdělili, že jsme TO cítili jinak.

Prožívám tedy své první těhotenství a v mém věku (34 let) se občas setkávám s výrazy typu: „Cožééé tobě už je tolik joo, hmm.“ Dovětek, že na svůj věk nevypadám, to už ale většinou nezachrání. 😀

No ano, je mi tolik kolik je, a myslím, že se vše děje. jak má, a já jsem za to vděčná. Všechno, co se v mém životě děje přijímám, ať už je to pozitivní nebo negativní. Pokud jsem se ještě doposud ze všeho nezbláznila, tak to má přece všechno smysl, ne? 🙂

Mám po svém boku super muže, se kterým žijeme v malém bytečku v Brně. S námi jsou tu dvě švihnuté kočky Amálka a Ňuňu, které však půjdou na kočičí dovolenou k mamce na chalupu. Partner se jmenuje David, je o čtyři roky mladší, a vždy mi byl a je velkou oporou. Oba dva jsme tvrdohlaví a pochopitelně máme vždy každý svou pravdu, tak máme občas i veselo. Já vydržím být nafučená dýl, a dělám papriky, Davča vždy dřív upustí ventil a nenápadně vysílá nabídky ke smíru. Zná mě, ví jak mi udělat radost, co mě potěší. Svého muže upřímně miluju a z naší lásky mi teď v pupíku roste malá fazulka, na kterou se moc těšíme. Od srdce přeju všem ženám tenhle pocit zažít taky. Všem, které toužíte po miminku, ať se to brzo podaří!

Příště vám napíšu veselé příhody z dopravních prostředků, čím vším je možné se nacpat na oběd, kde sehnat levné sterilizované okurky, cviky na mimiku tváře (na zadržování pláče při reklamách na aviváž) a mnoho dalšího.

Těším se na vás, těhulky budoucí i stávající 🙂

Mia

Mia je v 9. týdnu těhotenství. chcete vědět, co se děje s jejím tělem?