Dva v tom

Jak to tehdy začalo. V létě se naskytla nabídka, že se naše firma může zúčastnit Letních sportovních her. Domluvili jsme se tedy s pár přáteli v práci a bylo jasno, jedu jako anti-sportovec na celý víkend hájit čest firmy :-). Pár dní před odjezdem jsem, ale onemocněla. Nemohla jsem si to nechat ujít a tak jsem zašla do lékárny, ať mi dají lék, co mi zabere ihned a já budu moci ze sebe vydat maximum. Musela jsem podepsat formulář, že nejsem závislá na drogách a v příbalovém letáku se psalo, že to nesmí užívat těhotné. Potom co jsem to oznámila doma manželovi, tak mi řekl, ať si raději udělám těhotenský test. Řekla jsem si, co bych pro nás neudělala a co kdybych náhodou opravdu byla těhotná … jak jsem ale předpokládala, test byl NEGATIVNÍ.

Čekal mě tedy skvělý víkend plný sportu a zábavy s přáteli do ranních hodin. Prášky mi zabraly, já si víkend užila naplno a vyhrála jsem i nějakou tu medaili :-). To jsem, ale ještě netušila, že tohle byl můj poslední víkend 1v1. Ono mi totiž po pár dnech po mém návratu došlo, že mám už asi přes týden zpoždění s měsíčky. Hned druhý den ráno jsem si test udělala znovu … a byl POZITIVNÍ! Vyjekla jsem ze záchodu na manžela „JSME V TOM!“ Byl to šok pro oba, ale radost a strach zároveň.

Otázka zněla: „Sakra, jak to, že před týdnem byl test negativní a nyní je pozitivní!?“ a „bude to miminko vůbec zdravé?“. Jako pro budoucí těhulku a maminku to nebyl dobrý začátek. Okamžitě jsem to volala na gynekologii a tam mě milá sestřička uklidnila, že pokud jsem nepotratila hned, tak je miminko v pořádku. Vysvětlila mi, že první test byl dělán moc brzy po oplodnění. Pozvala si mě tedy na první prohlídku za 14dní, abychom něco viděli na UTZ. Vyšetření dopadlo dobře, byla jsem už v 9tt. Miminko se správně vyvíjelo, já netrpěla žádnými zažívacími problémy a všechno klapalo, jak mělo. Jsme opravdu „V TOM!“. Šťastní a s vědomím, že mám v sobě malou bojovnici!

Teď nás čekalo období „tajnůstkaření“ až do té doby, než bude vhodný čas to všem říci. Měli jsme z toho, ale takovou radost, že jsme s tím dlouho neotáleli. Ve 12 tt jsme to postupně začali oznamovat našim rodinám a nejbližším přátelům. Mojí rodině jsme to prozradili na chatě při příjemném večeru u ohně a manželovu rodinu jsme nenápadně sezvali na večeři do skvělé restaurace v centru Prahy. Dojímali mě až k slzám, jakou z toho měli radost. Jen moje sestra to stále ještě netušila a trvalo asi dalších 14 dn, než jsme jí to v klidu mohli oznámit. Štěstím plakala, jak moc byla dojatá, že z ní bude teta. Mile nás překvapili i reakce našich přátel, někteří snad měli ještě větší radost než my s manželem :D.

Od těchto chvil jsme věděli, že máme skvělou rodinu a přátelé, na které se budeme moci v tom to pro nás „neznámém období“ obrátit a že nám kdykoliv pomohou. Víme, že „V TOM“ nejsme sami.

Tak se i stalo, ale o tom až příště …

Kristýna

Kristýna právě prožila 28. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?