Deníček čerstvé těhulky

O víkendu jsme byli s mamkou jejím manželem a mým přítelem ve Znojmě na vinobraní. Znáte to… začala burčáková sezóna a já se poprvé v životě účastnila takovéhle akce. Počasí nic moc. Poměrně chladno, občasný déšť…ale ani to nám nemohlo pokazit náladu jelikož na každém kroku byl stánek s burčákem. V pátek jsem vypila asi 1,5l burčáku, snědla co se dalo – sýr, mandle v čokoládě, grilované vepřové, pak zase nějakou sladkost. Asi nějaké chutě, říkala jsem si…
Tento víkend jsem očekávala menstruaci. Byla jsem moc ráda, že se „opozdila“, jelikož jsem si chtěla užít víkend ve Znojmě. V sobotu jsem vypila také něco kolem litru burčáku, ale už mi to tolik nechutnalo.
Po návratu domů jsem cítila divné tlaky v břiše. Na to, že normálně trpím zácpou, mě ten burčák pěkně prohnal 🙂 Z pravidelné stolice jsem měla fakt radost. (Zní to asi směšně, ale kdo měl zácpu i týden chápe tento druh radosti 🙂
V pondělí se stále menstruace nedostavila a tak jsem nakoupila těhotenské testy. Na obalu psali, že je možné testovat kdykoliv během dne. Chtěla jsem to nechat až na ráno, ale zvědavost prostě zvítězila… Vždycky jsem si představovala jaké to bude, až se na testu objeví dvě čárky. Jde si tento okamžik naplánovat?? Rozhodně ne. Počůrala jsem proužek a čekala. Jedna čárka se objevila téměř okamžitě. Aaaaa tak přeci…jenom se to opozdilo. Jenže jsem se po několika minutách na test podívala znovu a velmi, velmi ale velmi slabě se tam rýsovala druhá čárka. Nesla jsem to ukázat partnerovi. Hele, nezdá se ti, že tam trochu prosvítá i ta druhá čárka?? Hmmm asi jo. Začala jsem štrachat v koši v koupelně (cca před týdnem jsem si dělala test, protože se mi zdálo že jsem těhotná – byl to tak živý sen, že jsem si musela udělat test).Dala jsem testy k sobě – ten co jsem si dělala v úterý byl čistý – prostě jen jedna čárka, na tomhle to opravdu trošku prosvítalo. No tak vydržíme do rána. Ráno další test – zase jen velmi slaboulilinká čárečka…. „Tak já nevim.“ Zlato, jsi těhotná řekl mi přítel. „Aaaaale, ty tomu tak rozumíš“ 😀 Tak uvidíme. Co vám budu povídat – dělala jsem si test každý den nejprve ráno i večer pak už jen ráno. Takhle jsem počůrala asi tak osm testíků. Někdy byla druhá čárka silnější, někdy zase slabší… Hmmm – kde je ta nostalgie z dvou čárek? Tak je to tam nebo není? No asi je, když se tam objevuje ta čárka ne? Odpověď přišla záhy – CITLIVÁ PRSA. Prsa jsem měla už od třetí třídy a brala jsem to spíše jako hendikep než jako mojí přednost. Co vám budu povídat – velikost košíčků E!!! před otěhotněním. Prsa mě začala hrozně bolet a začala být extrémně citlivá. Otázky typu – jak něco, co nemá ještě ani milimetr může způsobit „TOHLE?“ Moje éčka začala být plnější a tak nějak se zvedla 🙂 bez podprsenky nedám ani ránu, když ji večer sundavám – gravitace to je mrcha, to je bolest. Prsa se zvětšila o dva centimetry za pár dní.
Počůrala jsem další test (asi po týdnu od toho prvního „pozitivního“) tentokrát si čárka nedala na čas. Byla tam hned a po chvíli i velmi výrazná. Nahodila jsem úsměv a ten mi zůstal po celý den. V práci se momentálně řeší nějaké přesuny, změny – né že by mě to nenervovalo, jsem strašně emotivní a hodně to prožívám, ale tak nějak se nad to konečně (poprvé v životě) dokážu povznést. Mých pár milimetrů, které si nosím všude s sebou ve mě zřejmě vyplavuje tolik endorfínů, že mě nemůže nic rozhodit. A když už se tak stane, rychle to přejde a stejně se na mé tváři objeví úsměv. V práci se musím hlídat, abych se neprozradila… i když některé kolegyně jistě již mají podezření. Objednávala jsem se k lékaři – při informaci, že to až zas tak nespěchá zaujala jednu kolegyni („proč se objednává k doktorovi když to nespěchá?“ viselo jí v očích – ale nahlas neřekla nic.) Z euforie jsem šla o polední pauze do obchodu s levnými knihami. Prohlížela jsem všechno možné až mi do oka padla i kniha o těhotenství. Začala jsem v ní listovat – byly tam úkoly pro každý týden těhotenství a tak jsem koukala, že tam mám – že bych se pomalu měla objednat na první prohlídku u doktora. Co se nestalo!!!Najednou se za mnou ozvalo BAF. Následoval náhled přes rameno a otázka – tak pátý týden jo?? Ne ee , ne to ne – jen chvíli zpoždění. Myslím, že kolegyni z práce tato odpověď nezmátla, ale otočila se a odešla.Já po zbytek polední pauzy přemýšlela jak budu reagovat až se mě na to v práci někdo zeptá na rovinu… Nechtěla jsem se svěřovat minimálně do 10tt. No tak uvidíme jak to všechno zvládnu a jak to dopadne 🙂
Zítra mi začíná 4tt – prsa přestala tolik bolet, jsou citlivá, ale není to tak úmorná bolest. Dneska mě pro změnu začalo hrozně bolet břicho, asi si prcek dělá místo 🙂 Endorfíny se vyplavují stále. Jsem neskutečně šťastná. Ale neskutečně. I když se partnerovi nepodařilo vyštukovat tu zeď tak jak bych chtěla, i když se v práci rýsují přesuny, i když poslední dny stále prší… Já se stále usmívám a jsem šťastná.
Musím se vám ještě k něčemu přiznat… Asi pořád nemůžu uvětit tomu, že jsem těhotná…občas si udělám test, abych se přesvědčila, že ten prcek tam pořád je – že prostě nikam neodešel 😀 Pak se směju sama sobě, že jsem blázen. Běhám po bytě a říkám – je tam, je tam… nikam nešel. Řeknu mu, že je šikulka a aby tam hezky zůstal.
Příští týden mě čeká první návštěva u doktora – snad to bude dostatečný důkaz pro to, abych už nečůrala na testy. A taky jsem objednaná ke kartářce 🙂 Jaká bude asi naše budoucnost??