Čekáme špunta, vol. 2
KLUB TĚHULEK! LINDA Zdravím všechny čtenářky. Jmenuji se Linda, jsem těhotná 14. týden a hlásím se se svým prvním příspěvkem. Jsem již maminka 17ti měsíčního chlapečka a vždycky jsme chtěli více než jedno dítě. S manželem jsme tedy byli zajedno, že časem si pořídíme dalšího špunta.
Jasně, časem… Příroda byla každopádně rychlejší pomalu než-li my a trochu nečekaně nás překvapila pozitivním těhotenským testem. Já v legraci říkám, že jsme našli s manželem konečně něco, v čem jsme oba opravdu dobří. Zpráva nečekaná, ale o to radostnější.
Nemusím zdůrazňovat, jak moc jsem se od začátku těšila. Navíc, už nejsem úplný začátečník. Budu určitě více v klidu, přece vím, co čekat. Nemůže mě nic překvapit. Možná si toho druhého těhotenství ani nevšimnu. Cha! Jak bláhové! Moje první těhotenství bylo zcela bezproblémové, až na tu koncovku (ale tu nemá vyloženě příjemnou asi nikdo). Do mateřské jsem v klidu pracovala na manažerské pozici v bance, která mě dostatečně zaměstnávala. Pohodička. Ani nevolnosti nebyly nic moc. Jen opravdu ráno něco málo a pak to samo přešlo. No řekněme, že ne nadarmo se říká, že každé těhotenství je jiné.
Navíc se vlastně u nás změnilo dost věcí – od prvního těhotenství jsem docela výrazně zhubla, starám se doma už o jednoho špunta (který je tedy díky bohu zatím velmi hodný, ale vsadím se, že do porodu to stihne „napravit”), dále se snažím pomáhat rodinnému rozpočtu prací pro jednu realitní-marketingovou společnost, starost o domácnost ani nezmiňuji.
Takže nevolnosti? Ty se ohlásily hned, sotva jsem odložila pozitivní test. Že jsou obvykle jen ráno? Odkdy? Mám za sebou čtyři týdny neustálé žaludeční nevolnosti a nechutenství. O nějaké zdravosti či vyváženosti stravy nemůže být řeč. Prostě paráda. K tomu se náš prvorozený rozhodne, že spánek je vlastně pro sraby a že úplně největší sranda by byla mámu budit co půl hodinu a pro jistotu ji definitivně vyhnat z postele tak o půl čtvrté. Jistě proč ne. Představy se od reality dost často velmi liší.
Na druhou stranu to nevadí, druhé a další těhotenství má oproti tomu prvnímu určitě mnoho nesporných výhod (abych mu nekřivdila). Opravdu nejste informativně nepolíbené, máte většinu potřebného vybavení, můžete některé věci zkusit dělat jinak a lépe atd. Ve finále určitě ze všeho nejdůležitější je, neklesat na mysli, těšit se a jak říká můj pan doktor (a to bych někdy tesala do kamene), chovat se pokud možno normálně. A to, i když už nemůžete ty pomeranče, co baštíte po kilech ani vidět.
Mějte se krásně a brzy se zase ozvu, Linda.
-352x198.jpg)
