Březen plný oslav

MIMI LIVE! MAX Začal březen a s ním i plno oslav, vzhledem k tomu, že se obě mé děti právě v březnu narodily. A jestli jsem se na něco těšila, tak právě na to, až jednou budu pořádat oslavy. To nemyslím ironicky, vážně mě to baví. Takže jdeme na to!

Toby se narodil 10. března, v úterý mu budou 3 roky. Max je narozen 24. března a budou to jeho první narozeniny. Společné narozeniny obou dětí pro rodinu a kmotry máme tedy naplánovanou na konec měsíce, tu první, jen pro Tobyho a jeho kamarády už máme za sebou. Odehrála se o víkendu.

V pátek je můj volný den, jsme spolu doma s Maxíkem, odpoledne společně vyzvedáváme Tobyho ze školky, nemusí do družiny. Tenhle pátek jsem byla naprosto zaměstnaná, za úkol jsem si dala upéct Tobymu dort. Maxíkovi se nechtělo ten den moc spát a tak jsem mixovala krémy a těsta i s Maxíkem v náručí. Pečení a posilovna v jednom. Dort se mi nakonec snad povedl. Po obědě jsem naložila Maxe do auta a zajeli jsme koupit balonky, které jsem si nechala nafouknout heliem. Je to už taková naše tradice. Ke každým Tobyho narozeninám nechám nafouknout zhruba dvacet velkých balonků a v den jeho narozenin (nebo oslavy) je nechám létat vzduchem všude po domě. Balónky jsem nechala nafouknout a pečlivě jsme je schovala do místnosti, kam Toby nechodí. Úkoly na pátek: dort a balónky. Splněno!

Je tady sobota, oslava začíná mezi druhou a třetí. Po snídani vysílám Michela i kluky k babičce a dědovi. Pohrají si tam, dají si společný oběd, Max si dá dopoledního šlofíka… a já, sama doma, začínám pracovat na Tobyho párty. Připravuji „dětský bar“… plním mističky popcornem, brambůrkama, krájím meloun, máčím banány do čokolády. Nakonec ještě peču slané pečivo a na stůl kladu barevné kelímky, talířky a bláznivá brčka. Následuje „dětský koutek“, malý kulatý stůl a okolo několik židliček. Na stole jsou připravené veselé čepičky a malé trumpety. Na stěnu vedle stolu nalepím fotky Tobyho – od miminka až po tříletého rošťáka. Mezi dveře věším další balónky. V herně věším lampiónky a dělám další výzdobu. Zapínám CD přehrávač s dětskými hity. Do chodby vyrovnám vše, co má kola. Dvě velká odrážedla, jedno malé, tříkolku, odrážecí auto, kolo… mohla bych založit školku! Máme toho doma opravdu požehnaně. Později se vrhám na občerstvení pro dospělé a nosím do obýváku pár křesel navíc.

Čtěte také:

Ve dvě hodiny přichází Michel společně s klukama. To nadšení v Tobyho očích. Začal lítat po domě, ani se nesvlékl! Tahal za balónky, které se vždycky vrátily zpět ke stropu. Bral malé trumpetky, skočil na tříkolku… Byl v sedmém nebi. Mise splněna. A to samé Maxík. Lezl a postupně tahal za všechny šňůrky, aby si přitáhl balónky. Když jsem mu dala do ruky sušenku, kterou jsem právě dopekla, byl v sedmém nebi i on.

Hostům se Tobyho oslava také líbila. Mně se líbilo hlavně to, že se Toby ani jednou nezasekl, že by někomu nechtěl půjčit hračky. Celkem jsme doma měli sedm dětí a bylo to tak akorát. Všechny děti mluvily jak česky, tak vlámsky a vždycky se mezi sebou nějak dorozuměly.

Večer jsem padla za vlast, ale s určitou hrdostí, že se oslava snad povedla a hlavně – děti si to užily. Tím ovšem náš měsíc oslav zdaleka nekončí. Dneska večer se pouštím do pečení cupcakes. Budu péct a zdobit. Pěkně vše naskládám do krabice a Toby to ráno vezme do školky. Alespoň nějakou mlsku pro své spolužáky. Mám rozhodnuto. Budu ta máma, která bude dorty k narozeninám svých dětí sama péct a zdobit. Možná nebudou dokonalé, možná nebudou tak dobré, možná se mi občas srazí krém a popraská marcipán, ale budou to dorty dělané s láskou.

Mějte se krásně a příště zase na napsanou!
Gábina, Max a tříletý Toby.