Jak je zvykem, na dušičky si většinou uděláme procházku a zajdeme zavzpomínat na ty, kteří už nejsou s námi. Ani tento rok to nebylo jinak. Mám hrozně ráda atmosféru dušiček a všude samé světýlka od svíček, tento rok jsme ale nestihli vydlabat žádnou dýni, tak to budeme muset za rok napravit.
Nicméně co čert nechtěl, naše dušičkování nás stálo auto. Když je prostě kanec odolnější jak renault, jde to hodně znát. A tak (díky bohu, že jsem zrovna odmítla řídit) jsme čelili srážce snad 130 kg praseti, kdy prase nakonec stejně zvedlo kotvy a odběhlo si. Takže jsme byli bez guláše a ještě s rozbitým autem. Aby toho nebylo málo, všechny auta, které jsme měli na prodej, se zrovna v týdnu stihly prodat a tak nezbývalo, než se spokojit s jedním.
Díky tomu, že už nejezdím pravidelně do práce, je tady možnost střídání a pokud auto potřebuju, dělám taxikáře i mému muži a vozím ho pravidelně do práce. Naštěstí je tak šikovný, že jsme auto během týdne přeskládali a dali ho nějakým způsobem do pořádku, abychom v pátek mohli jet do Prahy na focení. A tak jsem si udělala den pro sebe a zašla si po půl roce ke kadeřnici, kde ze mě udělali uplně jiného člověka. Nemůžu říct, že nejsem spokojená, ale když na to člověk není zvyklý, cítí se divně. I já se ten první den tak cítila, ale už jsem si zvykla.
Skočili jsme si i na předpremiéru nového Bonda, abychom využili volného večera před focením. Film popravdě nic moc, ale já od toho ani moc neočekávala, spíš přítel byl hodně zklamaný. Nicméně Craig je pro mě tak charismatický chlap, že jsem vydržela až do konce. No a v pátek jsme navštívili Prahu.
Focení probíhalo opět ve fotoateliéru fotopromě, kde jsou všichni moc milí a focení proběhlo opět na profesionální úrovni. Tentokrát jsme se fotili všichni a musím říct, že jsem z toho byla nadšená. I přítel mi po cestě domů vykládal, jak se na fotky těší. Ze začátku byl sice trošku na vážkách, jestli má nebo nemá se fotit, ale nakonec to zvládl na jedničku. Už se moc těšíme na výsledné fotky, dokonce jsme se shodli, že si necháme i zvětšit na plátno, abychom měli památku.
O víkendu jsem oslavila své 23 narozeniny a opět se strašně přecpala. Neměla bych tak jíst, nebo to malé bude jednou strašně rozmlsané. Dostala jsem od známé DVD fit i v těhotenství, je možná trošku už pozdě, ale určitě ho ještě zkusím vyzkoušet, dokud se vůbec dokážu pohnout.
Příští týden nás čeká další návštěva u pana doktora, tak jsem zvědavá na toho našeho mrňouska.
P.S. Prej abych se dom nenudila, dostala jsem i puzzle, no myslím, že do týdne nebudu mít co dělat.
Vendy je v 31. týdnu těhotenství. Chcete vědět, co se děje s jejím tělem?