Bar – první týden na světě

KLUB TĚHULEK BAR Tak minulý týden, přesně ve vypočítaný dem termínu se nám narodila další dcera Maya. S přítelem jsme se snažili opět zvolit jméno, které se bude dobře vyslovovat jak Izraelcům, tak Čechům a ačkoliv česky by se tohle jméno mělo psát spíš jako “Mája”, zvolili jsme exotičtější verzi s Y kvůli přepisu do hebrejštiny, kterému je tato verze nejpodobnější.

15655883341E0E3A25-8E91-458E-8C28-547795FC884C-1100x618.jpeg

Také vám dlužím vysvětlení, proč jsem se v průběhu celého blogu nezmínila o jméně, které jsme pro dítě vybrali. V judaismu se věří, že pokud se vysloví jméno dítěte před narozením, může to ještě nenarozený plod a i čerstvého novorozence zahubit. Z tohoto důvodu židé pojmenovávají své děti až osmý den po narození. Jelikož já jsem pověrčivá osoba, tak jsem nechtěla pokoušet zdraví našeho nenarozeného dítěte tím, že budu všude roztrubovat, jaké jsme vybrali jméno a jakkoliv se to zdá hloupé, radši jsme zůstali u toho ať se každý nechá překvapit.

Zmatená Anča

pro naší starší dceru je příchod nového člena rodiny velkým šokem, a také je z toho zmatená. Ačkoliv Anička toho ještě moc nenamluví, tak “Mája” se naučila říkat téměř hned. Miminko hladí, pusinkuje, ale také ve svém nerozumu po mladší sestře různě skáče, válí se po ní a vůbec to nebohé novorozeně neustále před starším sourozencem zachraňuji. Anička také hodně vyjadřuje svou nelibost nad tím, když Mayu držím, nebo jí nedejbože kojím. To je pak řevu jak na pouti, protože žárlí. Přítel má celých pět týdnů dovolenou, takže se v péči o obě děti střídáme a snažíme se, aby ani jedna nepřišla zkrátka, ale ani tak nedokážeme předejít všem žárlivým scénám, vztekání se a lítostivému pláči.

Čtěte také:

I Maya má “tvrdou výchovu”

Bohužel, to že je Maya druhé dítě se podepisuje i na času, který s ní strávíme. Kolem Aničky jsme poskakovali mnohem víc, trávili s ní čas v posteli a mazlili se s ní, snažili se s ní hrát a rozvíjet jí. Mayu obstaráváme z hlediska toho nejnutnějšího; nakrmit, přebalit, konejšit když bolí bříško. Jinak tráví svůj den v postýlce, či naší posteli a spí nebo kouká. Velké mazlení se nekoná, protože tento čas věnujeme Anče, případně chodu domácnosti.

Klidné šestineděli? Ani náhodou!

Život s novorozencem a batoletem obnáší bohužel i velmi okleštěné šestinedělí. Při čtení článků o tom, že v šestinedělí mám odpočívat se musím smát (či brečet). Neustále někde lítáme, takže klidu si neužiji ani já, ani miminko. Já se snažím dospávat kde to jde, ono to ale bohužel zatím moc nejde. Uvidíme ale jestli si to trochu “sedne” a já pro nás ukradnu víc odpočinku. Ráda bych věřila tomu, že ano.

Povede se mi odpočívat? Uvidíme co nového přinese další týden.

Vaše Bar