Bar ve 35. tt – Odlet do České Republiky

Ale nakonec jsem v sobě našla sílu a zvládla sbalit pro nás všechny a doma uklidit. Anička mi to tedy moc neulehčovala. Zachvátila ji cestovní horečka, začala z nás a celého shonu být nervózní a celý proces balení i úklidu prokňourala. Když jsme nakládali našich pět zavazadel do taxíku a vyráželi směr letiště, nesmírně jsme si oddechli. Na letiště jsme dorazili dokonce i s dostatečným předstihem, což se nám snad nikdy nestalo. Pokaždé když jsme letěli, museli jsme se po letišti pohybovat poklusem, jinak by nám letadlo uletělo. Tentokrát jsme si ale zvládli i skočit na kafčo a obejít pár duty free obchodů. Bohužel jsme absolutně nevychytali Ančin spánek. Prospala se v kočárku během courání po letišti a v letadle pak nezabrala ani trochu. Celé čtyři hodiny předváděla vlastní verzi pekla, ve kterém jsme se smažili nejen my, ale bohužel i cestující, kteří seděli v naší blízkosti.

Je mi jasné, že nás většina z nich upřímně nenáviděla a viděla, jak naprosto ukázkově selháváme v roli rodičů, kteří mají třímat výchovu dítěte pevně v rukou. První dvě hodiny jsme zvládali držet ji jakž takž na uzdě, pak nás však začala zmáhat únava i beznaděj. Několik minut jsme vedli nevyrovnaný boj o klid v kabině, který jsme definitivně prohráli a poslední hodinu rezignovaně seděli a nepřítomně zírali před sebe, zatímco naše satáně střídavě hystericky brečelo a střídavě se snažilo sahat na okolní cestující, brát jim věci, případně po nich rajtovat.

Let poslední možný den

Pro tento let jsme vybírali aerolinky poctivě. Potřebovali jsme letět co možná nejpozději kvůli partnerově práci. Chtěla jsem letět bez přestupu, neb kdybych začala v letadle třeba rodit, chtěla jsem mít jistotu, že bych neporodila dřív než v Praze. Měli jsme tak na výběr buď Smartwings a nebo ElAl. Smarwings pustí těhotnou na palubu letadla do konce 34. Týdne, zatimco ElAl až do posledního dne 35. týdne těhotenství. Volba tak padla na ElAl.

K letu jsme s sebou měli mít doporučení od doktora, které říkalo, že těhotenství není kontraindikací k letu. Toto doporučení nesmělo být starší 48 hodin. S sebou jsme jej měli, ale nakonec se mě vůbec nikdo na nic neptal. Ale tentokrát nám ani se sedadly v letadle nevyšli vstříc a mačkali jsme se všichni tři na dvou sedadlech blíže k okénku. Anča tak měla perfektní možnost si z mého břicha dělat trampolínu a já během letu trpěla nejen v pozici skrčence s minimální možností se trochu protáhnout a projít, ale čas od času mi bylo i připomenuto, že stále může být hůř a třeba mi na ten pupek může šlápnout i desetikilový trpaslík.

Při takovém letu nás pak napadaly filozofické úvahy o tom, jak je vlastně možné, že naše téměř rok a půl staré dítě nemá nárok nejen na vlastní sedadlo, ale ani na jídlo a přitom jsme za jeho letenku byli nuceni zaplatit sto dolarů, což je cena normální letenky v případě neobsazeného letu, nebo méně “populárních” míst k sezení (kde ale ani já a ani dítě z bezpečnostních důvodů sedět nemůžeme).

Let jsem naštěstí opět přežila v pořádku. Odnášela jsem si pouze šrámy na duši způsobené chováním našeho drobečka a také jsem si nějak divně přeseděla nohu, neb mne od té doby pekelně bolí kyčel a dělá mi problém na tu nohu plně přenést váhu. Opět jsem se ale potýkala s pocitem, že během letu prasknu, což bylo zřejmě způsobeno změnami tlaku v kabině.

Vzhůru vstříc prožití devátého měsíce těhotenství v českých luzích a hájích a čekání na Godota číslo dva!

Zdraví Bar

Bára má za sebou 35. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Zdroj: Profimedia.cz