4D ultrazvuk? Možná příště…

V pondělí mi znenadání zavolala kamarádka, že má jeden lístek navíc na divadelní, no spíše cirkusové, představení. A protože kultury není nikdy dost, s radostí jsem její pozvání přijala. Mimo jiné i proto, že divadlo, ve kterém se představení odehrávalo, mám hned za barákem v Pražské tržnici. Musím říci, že představení bylo skutečně zajímavé, vtipné a bylo v něm opravdu pár zajímavých čísel. Celkový dojem na výbornou. 🙂

V poslední době také stále brouzdám po internetu a hledám užitečné informace. Stále mám totiž velký problém s tím, co mám našemu miminku pořídit do výbavičky. 🙂 No, jediné, co mohu opravdu říci je, že v tom trošku plavu. Už sice vím, že jsou věci, které mohu pořídit až ve chvíli, kdy je budu skutečně potřebovat, jako třeba odsávačku, lahvičky vč. sterilizátoru. Ale u věcí, které bychom měli pořídit, si vážně nejsem jistá. Ten výběr je tak velký a rozmanitý. No ještě, že v dnešní době se dá všechno koupit během chvilky, takže když něco koupím špatně, nebo nekoupím vůbec, tak se to dá snadno napravit. 🙂

V pátek jsme byli objednáni na 4D ultrazvuk. Moc jsem se na něj těšila, až uvidíme našeho drobečka. A jak to tak bývá, čím víc se těším, tím je jasnější, že to asi nedopadne úplně dobře. A bylo to tak. Prcek se nám schovával, před obličejem měl ručičky, stále si hrál s nožičkama, které přitahoval též k obličeji a chytal si je ručičkama. Zkrátím to, ultrazvuk jsme jednou přerušili v domnění, že procházka po schodech pomůže a prcek se nám ukáže, ale chyba lávky. Výsledkem byly celé dvě fotografie, jedna, kde se na nás náš poklad pěkně mračí, a vypadá dost naštvaně (asi se mu ta návštěva nelíbila), a pak naštěstí i jedna normální, krásná fotečka. 🙂 Jediné pozitivum bylo, že jsme ušetřili pár stovek za video, ale upřímně, raději bych to video s naším prckem. 🙂 Nicméně na další 4D se již nechystáme, myslím, že nám náš poklad dal jasně najevo, co si o takovém nabourání soukromí myslí. 🙂

Ultrazvuk měl ale ještě jedno pozitivum. Ujistil mě totiž, že je prcek v pořádku. V posledních dnech mi totiž přišlo, že jeho pohyby necítím tak intenzivně a tak často jako cca ještě před týdnem. Nakonec jsme se s paní doktorkou shodly, že byl asi jen jinak natočený. Nyní ho totiž opět cítím dostatečně, někdy až dost. 🙂 Dělám si z muže srandu, že to bude malý fotbalista (on totiž fotbal nemá rád), podle něj to však bude spíš malý karatista. 🙂

Večer jsme se doma domluvili, že další den věnujeme našemu staršímu pokladu a začneme s velebením jeho pokoje. Nábytek, který tam měl, byl již opravdu silně za zenitem a celkově potřebujeme trošku upravit náš byt pro malého prcka. Kuba si již dříve vybral postel a psací stůl, manžel udělal plánek skříní včetně těch pro syna, který s rozložením souhlasil a jen si zvolil barvy a materiál provedení. V sobotu jsme tedy vyrazili na Zličín, do předem vybraného obchodu s nábytkem. Plán byl jasný, koupíme velkou postel vč. matrací, když už je to naše dítko dospělé, a psací stůl. Skříň necháme na příště, cca za 14 dní, kdy nejdříve musíme prodat gauč, který má syn v pokoji a do nového provedení pokoje úplně nezapadá. Koupě nám nakonec zabrala víc času, než jsme počítali, výběr matrace se přeci jen nedá odbýt a tak jak jsme postupovali obchodem, nás občas napadlo, že budou potřeba i další věci, jako třeba další polštář a deka pro synovu přítelkyni, povlečení na postel, která má ale menší rozměry než například naše manželská. Opět to zkrátím, domů jsme vyrazili něco po čtvrté, aby mne pánové vyhodili s již zakoupenými věcmi doma a mohli s prázdným autem vyrazit do výdejního skladu v Hostivicích pro velké díly, tedy postel a matrace.

Když přijeli domů, dostala jsem pochvalu. Prý ještě, že mě napadlo vyložit již pořízený nákup, protože jinak by se do auta zakoupené zboží nevešlo. Původně jsme totiž zamýšleli, že v rámci úspory času mne pánové vysadí na tramvaji a pojedou do Hostivic rovnou, ale nakonec se usnesli, že na mé myšlence něco bude. Joo, můj muž má prostě chytrou ženu. 🙂 Nicméně to znamenalo, že nábytek se u nás sestavoval až do pozdních nočních hodin, protože syn chtěl další noc již trávit v nové posteli. 🙂

V tomto případě je opravdu velká výhoda sušička, protože jak jsme přijeli, dali jsme vyprat nové povlečení, následně ho manžel hodil do sušičky a Kuba mohl v noci poklidně ulehnout do krásně voňavého povlečení. 🙂 Jediné, co ho rozčilovalo při vyklízení pokoje a stavbě nového nábytku byl můj pedantský přístup k očistě jeho pokoje a nového nábytku. Je prostě vidět, že je to kluk a některé věci úplně nevidí a nedochází mu, ale s tím se většina mužů asi rodí, no ne? 🙂

V neděli po obědě nás ještě čekala návštěva a další menší oslava synových 20. narozenin u jeho dědy. Domů jsme dorazili v sedm večer, pánové odnosili do kontejneru krabice a plasty z nového nábytku a já ještě vyluxovala, protože to vypadalo, že se nám bytem prohnalo stádo divé zvěře. 🙂 Pak jsem se už jen svalila k telce a zbytek večera odpočívala.

V příštím týdnu mne čeká test na cukrovku a poradna, tak mi prosím držte palce, ať test zvládnu a vše je v pořádku. 🙂

Děkuji a mějte se krásně, Ivča

Ivča právě prožívá 24. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?