38. týden aneb Nekráčela jsi v mých botách – nesuď mě

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Čtení článků ohledně plánovaného císaře mi na sebevědomí nastávající matky taky moc nepřidalo, ale ve většině případů jsou pod články také komentáře, které mě uklidnily, protože hlásaly to, že autor co psal hororový scénář nejspíše k Texaskému masakru motorovou pilou si spletl stránky a vložil článek na chybnou stránku, že je s největší pravděpodobností mužskej nebo ženská, která má pramalou zkušenost s císařským řezem.

Ráda bych vzkázala všem, které byli naprosto uchvácené z klasického porodu, i těm, které by snad rodily pořád, ať nesoudí rozhodnutí těch, kterým byl císař doporučen ze zdravotních důvodů lékařem. Nechodily jste v jejich botách, neznáte celý jejich příběh a co hůř, nejedná se o Vaše tělo ani dítě, takže moudrosti typu, že: Inkontinence je daní za to, že máte dítě….si nechte pro sebe nebo pro někoho, koho to bude zajímat. V tomhle ohledu bych čekala podporu a ne výsměch, ale jako štír se držím svého oblíbeného rčení: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp!

Stále mi to nějak nedochází, že budu máma. Doma vše přichystané, připravené, všude jsou vidět věci pro prcka. Kufr do porodnice zabalený, jen do něj naházet osobní hygienu a může se jet. Ten termín se jednoduše blíží a s ním i čas na přemýšlení, jak se mi asi změní život a nejen mě. Nějak to ten můj software nepobírá a nedokáže uložit fakt, že už za pár dní se zbavím bolestí, které mě budí ze spaní, když se snažím tu hroudu v posteli otočit na druhej bok. Noci jsou teď díky ochlazení mnohem lepší, ale s neustále se zvětšujícím břichem, které mě omezuje v jakémkoliv pohybu, je to čím dál tím nesnesitelnější a člověk se už opravdu těší na to, až bude všemu konec a bude moci zase tak trochu normálně fungovat. Každopádně odpadnou noční výlety již zmíněné dé jedničce ve směru na záchod, kdy už cestu mám nacvičenou po slepu, máchnu rukou po světle a doplazím se zpátky ve spánkovém delíriu do postele a pokusím se najít polohu s pohyby mrskajícího se 100kg kapra na souši, která bude vyhovovat hlavně malýmu.

Na to, že ještě není na Světe už ví moc dobře co na mě platí a jak mě přinutí otočit se tak, aby měl mladej pán, co největší pohodlíčko. Těším se také na to, že si budu moct zavázat tkaničky a navlíknout ponožky bez akrobatických kousků a lámání nohou v koleni, na zvednutí ze země nebudu potřebovat služby autojeřábníka a po ránu si nebudu připadat, že jsem chodila celou noc pro plné kýble vody někam ke studni, protože mě přestanou bolet klouby na rukách a kolena se hodí díky shození pár kil taky do pohody.

Každopádně na poslední kontrole jsem vlezla na váhu a musím s lítostí konstatovat, že mi byl odepřen titul docenta (vysv. do cent = do 100 kg). Takže s blížícím se koncem mě moje tělo připravilo o titul, kterého jsem chtěla udržet stůj co stůj. Každopádně musím říct, že se nebojím shazování nabraných kil v těhotenství, spousty jich mám samozřejmě v plánu nechat v porodnici, přece se s nima nebudu tahat sem a tam. Rozhodně nebudu tou matkou, která bude svoje kila svádět na to, že byla před několika lety těhotná a tak i nadále po několika letech připomíná přetékající krabici plnouj kytu. Ne, rozhodla jsem se být pro svého nového mužského v mém životě krásnou maminkou. Tou maminkou se kterou bude sranda, tou, která se mu bude naplno věnovat, dávat mu tu největší porci lásky ( samozřejmě s ohledem na tatínka) a být pro něj vzorem.Budu pro své dítě vším – mámou, kamarádkou, vrbou, vzorem a především rodičem.

Přeju si jen jediné, aby všichni ti, kteří budou mít v úmyslu mi vštěpovat a podsouvat jejich názory ať už na výchovu nebo na cokoliv ohledně mé práce nováčka v tomhle oboru, brali ohled na to, že dítě, kterého se to bude týkat je přeci jen „moje“ a na jejich rady není opravdu nikdo zvědavý. Až budu chtít nějakou radu, věřím, že se na někoho určitě obrátím, na někoho komu věřím, v koho mám absolutní důvěru a koho miluju za to, že mě vychoval takovou jakou jsem právě teď.

Hodně štěstí všem narozeným lvíčatům, budoucím pannám/pánnům a vlastně všem, kteří se chystáte na tenhle Svět. Vám můžu popřát jen to, aby Vaše mámy byly silné a vše to s Vámi zvládly bravurně a na jedničku s hvězdičkou.

Vendula právě prožila 38. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?