36. tt – Náročné čekání

KLUB TĚHULEK! LINDA Ahoj všem čtenářkám. Doufám, že všechny užíváte příjemného léta bez únavných veder. Já jako těhotná v samém finiši to velmi oceňuji a doufám, že to takto vydrží až do konce. Musím totiž říct, že jsem se dostala do fáze, kdy pro mě mé těhotenství začíná být, a promiňte mi ten výraz, poněkud únavné.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz

Znáte to, doma je vše přichystáno, připraveno, naplánováno a domluveno. Člověk už dochází každý týden na kontroly a já mám to štěstí, že zatím a stále vše probíhá tak, jak má. Tím je vám ale naopak jasné, že ten závěr ještě zdaleka nemusí být na dosah. Nastala fáze čekání. A velkého těšení samozřejmě. Akorát nedávno jsem přemýšlela, jaká je škoda, že datum porodu není předem pevně stanovené a dalo by se k němu proškrtávat kalendářem. Bohužel neoplývám zrovna trpělivostí, a tak je pro mě tento stav o to těžší.

S prvním dítětem to čekání bylo samozřejmě jednodušší. Já se snažila spát “do zásoby”, takže prakticky kdykoli, kdy to šlo, obcházela jsem kamarádky a známé, protože jsem měla pocit, že si dlouho nic neužiji, s nikým se dlouho neuvidím a s manželem jsme se snažili věnovat se hodně sobě navzájem, protože nám bylo jasné, že se nám to nějakou dobu po narození miminka asi nepoštěstí. S jakou láskou vzpomínám na ty poslední dva měsíce. Teď je to trochu složitější.

Jak jsem již psala dříve, náš syn, kterému budou brzy dva roky, z různých důvodů ještě nechodí. Vývojově to má posunuté, ale je jinak naprosto v pořádku a za chvíli všechny děti dožene. Fyzicky je už náročné ho jen zvedat nebo sem tam poponést (váží 16 kilo), ale samozřejmě není někdy zbytí. I na něm je vidět, že mu současný stav nechození už také nevyhovuje a je stále složitější ho v těchto podmínkách zabavit. A mě sotva měsíc před termínem porodu přirozeně síly ubývají – jakákoli činnost mě rychleji unaví.

Částečně mám výčitky, že se mu nemůžu maximálně a plně věnovat stejně, jako před pár měsíci nebo že už s ním nevydržím hodiny venku na různých vycházkách. Zkrátka a dobře, chudák to moje těhotenství trochu odnáší se mnou a já se nemůžu dočkat, až budu opět plně provozu schopná.

Připočtěte si ještě k tomu za poslední týden většinu probdělých nocí, protože Max ještě prožívá nějakou spací/růstovou/nevím jakou změnu, u kterých jsem ráda, když spím třeba 4 hodiny v kuse. Díky tomu je moje psychická pohoda při nejmenším trochu narušená. Je mi jasné, že se tomu nesmím oddávat a pachtit se v tom, jen se mi posledních pár dní proti všem výše uvedeným okolnostem špatně bojuje. Ano, jsem prostě už ve fázi “už aby to bylo za mnou a miminko bylo na světě”. A kupodivu ne kvůli fyzičce, která mi přijde stále ještě poměrně dobrá. No, jednou to přijít muselo.

Abych nebyla jen negativní, ráda bych se rozepsala ještě o mé přípravě na porod. Psala jsem již dřív, že po poradě s mou porodní asistentkou, nosím pár hodin denně formovače bradavek a snažím se i o masáž hráze. S kojením se nám se synem moc nevedlo, tak teď se tomu snažím pomáhat už před porodem. Za mě to bude určitě dobrá příprava před každým jednotlivým kojením, zejména když se chcete vyhnout kloboučkům. A masáže? Tam jsem strašně překvapená, jak rychlé a markantní změny tím můžete dosáhnout.

Z počátku opravdu nejde o nijak příjemnou záležitost. Já to po první zkoušce v prvním těhotenství vzdala, tak moc to bolelo. Ale teď, když člověk trochu vytrvá, je ten rozdíl veliký. Nevím samozřejmě jestli a jak moc mi to při samotném porodu pomůže, záruky na to samozřejmě nejsou, ale mám alespoň dobrý pocit, že pro hladký průběh něco dělám a to něco je i pocitově měřitelné. Takže milé maminky, pokud toto budete chtít zkusit, nevzdávejte to hned na počátku, jako jsem to udělala předtím já.

Jinak jak už jsem psala, jsem už pod pravidelným a minimálně každotýdenním lékařským dohledem. Čeká mě ještě poslední návštěva u mého pana doktora a současně jsem byla už u své porodní asistentky v porodnici.

Internety trochu strašily, jak je ta má konkrétní porodnice stará, ošklivá a nemá to či onohle, já naopak byla docela příjemně překvapená. Člověk asi nesmí čekat pětihvězdičkový hotel, ale funkční zdravotnické zařízení. Navíc tohle je jako bonus v krásné historické budově. Prostě pohoda. První kontrola u porodní asistentky byla příjemná a milá a zatím nenasvědčuje nic tomu, že bych svým rozhodnutím udělala chybu. Pozítří jdu zase, tak jsem zvědavá.

Mějte se zatím fajn a (snad) zase za týden, Linda.

Linda právě prožívá 36. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?