> Blogy > Wendyskova > 33. týden aneb Což takhle svatba princi?
33. týden aneb Což takhle svatba princi?
KLUB TĚHULEK! VENDULA 33. týden. To už snad ani není možný, jak to letí. Od té doby, co jsem na mateřské, mi připadají všechny dny stejné. Slévají se mi do jednoho dne a pomalu nevím, co bylo včera za den a to jsem doma teprve týden. Snažím se zabavit uklízením, žehlením, přípravou věcí pro prcka a doobjednávání všeho možného, co mi ještě chybí. Ale co si budeme nalhávat s tím melounem vepředu, kterej se den ode dne zvětšuje a nabírá rozměry i váhu medicimbálu, to jaksi moc dobře nejde.
Foto z ateliéru Fotopromě.cz
Zvednout něco ze země, zavázat si klasickým způsobem tkaničky nebo se ze země zvednout, začíná být docela groteskní situací. U jakékoliv činnosti se zadýchám, musím si odpočinout a najednou zjistím, že nemám ponětí o čase a z odpočinku se stane hodinka nebo dvě, kdy zavřu oči a jednoduše, pomalu na lusknutí prstů, usnu jak Šípková Růža. Se spaním vůbec problém nemám. Kde jsou ale ty časy, kdy jsem vydržela spát do devíti hodin. Posledních pár týdnů se budím pravidelně kolem sedmé až půl osmé a když to někdy natáhnu do osmi, jsem za to ráda, protože večer aspoň neusínám u Večerníčku.
Prcek je kolegiální a drží se mnou basu. Když spím, spí taky. Někdy se ovšem stane, že ho napadne si ve čtyři hodiny ráno hrát s mým močovým měchýřem a patičkou zkoumat žebra, podžebří a dutinu břišní ze všech stran. Taky otáčecí manévry mu jdou na jedničku. Ten až bude mít někdy řidičák, tak bude umět bravurně couvat a otáčet se. To si tak ležíte na zádech a najednou se vám ztratí půlka břicha a ta druhá se dvojnásobně zvedne. Říkám tomu odborně vlnobití, někdy to ovšem připomíná až mexickou vlnu. Vlní se mi při tom břicho a prcek bije všemi možnými a dostupnými prostředky do mýho břicha. Aspoň vím, že ho mám. Často se mu stává, že dostane škytavku a to už lepší cítit jeho normální pohyby, než ťukání na stejném místě ve stejném intervalu. Chudák holčička na Rallye Bohemia z toho měla málem šok.
O víkendu jsme totiž byli přímými účastníky Rallye. Vašík si holt musí zvykat i na zvuky, které zatím nezná, přeci jen to bude kluk, takže ho auta, budou samozřejmě zajímat – jelikož tatínek už má dávno rozhodnuto o tom, že když on je fanoušek mnoha koňských sil, tak přeci je nad slunce jasný, že syn bude mít tyhle geny po něm. Rallye baví i mě a tak jsme se sešli – celá moje rodina a my tři s přítelem – na chalupě a celou sobotu jsme strávili sledováním rychlých aut, dovedností, ale i občasné nešikovnosti jejich řidičů. Vzhledem k tomu, že kluci měli dobrej nápad a zabrali místa k sezení hned před páskou čtyřmi židlemi, měli jsme dokonalý výhled. Za námi už všichni jen stáli a stála tam právě i ta výše zmiňovaná holčička a to přímo za mojí židlí a nemohla spustit oči z mého neustále se vlnícího břicha. Chvílema mi připadala jako zhypnotizovaná a že jí každou chvilkou vypadne ta její dětská sanička.
Víkend završila dobrou zprávou moje kamarádka, o které jsem už psala v některém z mých minulých blogů (jen pro shrnutí: je o 2 měsíce míň těhotná než já), že jí ten její, se kterým bude v srnu tohoto roku přesně rok, požádal o ruku. A tím mi začal kolotoč myšlenek. Tohle mi jen potvrdilo, že ne všichni chlapi jsou stejní. Takže já jsem jí předběhla s mým těhotenstvím, ale ona mě teď předběhne se svatbou? Ona přivede dítě dle jejích slov do úplné rodiny. Nenazývala bych to až takhle staroškolsky, jen se budou jednoduše jmenovat všichni stejně. To jste měly vidět, milé dámy, reakci mého drahého, když jsem mu řekla, že pokud si neoběhá příslušné úřady, tak se může stát, že se kluk bude jmenovat po mně. Jelikož jsem si po rozvodu nevrátila svoje příjmení zpátky, tak by se jmenovalo naše dítě po mém exmanželovi. To byl panečku oheň na střeše.
Někdy mi přijde, že chlapi trpí nedostatkem emapatie. A jak se asi budu cítit já, ty chytrej, když se můj syn bude jmenovat jako ty a jediná já budu tou šedou eminencí v pozadí a s jiným příjmením? Mám víc času na přemýšlení a tak se myšlenky bezmyšlenkovitě točí kolem toho, jak je možný, že si chlap vezme ženskou po krátké době vztahu, aniž by se pořádně znali a věděli, co od sebe mohou očekávat. A naopak, když jsou spolu tolik let a ví, co od sebe mohou očekávat, přijde do „tuhýho“a on se najednou chová jakože nic?! Asi na tom opravdu něco bude, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.
Takže pokud to tak některá z vás máte podobně jako já, moc se v tom nepitvejte, ono se tím stejně nic nevyřeší a pokud to toho vašeho netrkne samo od sebe, tak budeme muset holt vzít osud do našich rukou a otočit si pro jednou role a tu žádost učinit samy. (Upřímně: líp se to píše, než činí – a vůbec je spousty „aktivit“, kterých by se měl v prvé řadě zhostit právě chlap)… a tak toho svýho podporujte, ať doma máte lva a ne polštářového kocoura.
Krásný a konečně po dlouhé době chladný den. Vaše Vendula
Vendula právě prožila 33. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?