32. týden aneb Óda na déšť

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Ale to, co nás potkalo v minulých několika dnech, bylo pro těhotné vskutku oříškem. Jak řešit přehrátí, jak se nejsnadněji zchladit nebo co do sebe nalít studeného, aby po tom nepálila žáha -bublinky nebo radši bez, sladké nebo bez příchuti? Takové otázky mi lítaly hlavou celé ty horké dny.

Tiše jsem záviděla všem, které mají na zahradě svůj vlastní bazén a tak se v něm můžou rochnit celé dny a pak se jen tiše odvalí s pupíkama do stínu a padnou spokojeně na deku. Já jsem to vyřešila útěkem k našim, jelikož můj drahý muž jel s kamarádama na motorkách jejich tradiční každoroční spanilou jízdu po horách v Rakousku a Itálii. A dobře jsem udělala. Máme krásný mezonetový byt se dvěma terasami. Je prostorný, vzdušný, velký, světlý, ale v horkých letních dnech bez klimatizace, kterou nemáme, zcela nepoužitelný. Když jsem se včera po týdnu vrátila od našich, čekala mě tropická zahrada, jen ta vlhkost jaksi chyběla. Dole v obýváku bylo neskutečných 30 a nahoře v ložnici dokonce o dva stupně víc.

K tomu jsem celý den strávila v rozpálené Praze vyřizováním formalit ohledně odchodu na mateřskou, vrácením služebních věcí a chvílema jsem si připadala, jako bych končila pracovní poměr. Odpoledne nás ještě čekala schůzka s klientkou ohledně pojištění, ale to se nakonec posunulo o celé dvě hodiny, jelikož klientce vezli novou kuchyňskou linku a vzhledem k tomu, že byla objednávka psaná na ni, tak ji musela i ona převzít, jelikož jejímu partnerovi ji dodavatel prostě doma nesloží. Takže se chudák vracela přes celou Prahu a my na ní musely ještě čekat. Po celém dni v rozpáleném velkoměstě jsem měla nohy jako konve.

Jelikož bylo doma jak v horoucí peci, tak se v noci nedalo dělat nic jiného než zapnout větrák, ale zkuste usnout, když na vás někdo fouká fénem, břicho se vám vlní vedrem ze strany na stranu, žáha si žádá trochu vaší pozornosti a vy se pomalu poddáváte osudu ztraceného jedince někde v poušti hledajícího oázu? Jediné řešení včerejší noci bylo utéct o patro níž, kde byla příjemná letní teplota kolem 30-ti stupňů, roztáhnout gauč, otevřít všechna okna, udělat horký průvan a čekat s hadrem na hlavě až to přejde nebo se začít modlit, aby už konečně zapršelo.

Do toho všeho jsem se musela odkutálet do koupelny, kde jsem si namočila utěrku a omotala si ji kolem krku, namočila jsem si i ponožky a s úsměvem spokojeného idiota a s hlubokým vydechnutím a záporným válčením s levou a poté s pravou nohou zalomenou do pravého úhlu jsem se natáhla na gauč. Žáha se nenechala dlouho přemlouvat k návštěvě a řekla si, že se půjde podívat nahoru, co se děje. Takže jsem se milostivě zvedla a šla si do kuchyně pro Renie, kde jsem málem nevybrala zatáčku a v mokrých ponožkách sebou sekla na dlažbu. Zachránila mě lednice, o kterou jsem se zachytila a když už jsem jí poctila svojí návštěvou, tak jsem z ní v jednu ráno vytáhla chlazené mlíko a dopřála si velkou sklenici chladivého moku.

Čas utíkal pomalu, vlekl se a já kontrolovala meteoradar každou půlhodinu a přivolávala déšť. Očima jsem hypnotizovala jakoukoliv pozitivní změnu a po jedné hodině jsem se konečně dočkala té rajské hudby, kdy začaly kapky konečně klapat o střešní okna. Přihnala se bouřka, déšť sílil a tak jsem se nechala spokojeně unášet tóny letní bouřky a když bylo po všem zase jsem otevřela všechny okna i dveře a udělala příjemný průvan, ale to už byly tři hodiny ráno.

Doufám, že jste vedra všechny přežily ve zdraví jako my a že tohle léto by takové teploty už přinést nemuselo. A kdyby? Budu zase za nás všechny v noci sedět u meteoradaru, pít studené mlíko, mít hadr kolem krku a mokré ponožky na nohou a přivolávat nám déšť.

Vendula právě prožila 32. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?