31. týden aneb Budeme mít Otesánka?

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Nejdříve změříme obvod hlavičky, pak obvod bříška a délku stehenní kosti nebo nožičky. Kdo se v tom černobílém zmatku má vyznat?! Na základě těchto údajů se nám údajně ukáže váha prcka. A ukázala. Jsme tak trochu přes rámec standardní váhy dítěte v mém týdnu těhotenství. No dobře no…1,8 kg. „Počítejte, že by mělo mimčo přibrat minimálně ještě jednou tolik. Takže porodní váha by pak byla někde kolem 4kg.“ sdělila mi paní doktorka.

Já s hrůzou v očích a s tím nejčernějším scénářem, jak toho 4kilového drobečka přivádím na svět, jsem se orosila na čele a chvilku po té snad až na meziprdelní rýze. Představa vskutku jak z hororového filmu. Texaský masakr motorovou pilou je proti tomu bylinkovej čajíček. „No co jste čekala? Oba dva jste vysocí, žádní drobci, tak přeci nemůžete mít tříkilové miminko. Když to šlo dovnitř, půjde to i ven!“ …..:-O)

Aha. Jednoduše záleží na tom, jak budu toho našeho“ Otesánka“ ještě ty dva měsíce krmit. Opravdu na základě této informace nemíním držet dietu, aby náhodou nepřibral ještě víc než je zdrávo. Nemíním mu nic odpírat. Budu jíst pořád stejně jako doposud. Střídmě, nic radikálního. Však za téměř 32. týdnů jsem přibrala jen 8kg a to není žádnej velkej extrém.

Po nedávném obědě s přítelovou rodinou, jsem si nechala poradit od jeho starší sestry ohledně nákupu látkových plenek – ne, opravdu nejsem zastáncem prát blátíčko na hřišti každej den – které se přeci vždycky hodí, ať už po koupání, při kojení, později na úklid a tak dále. Nechala jsem si poradit i s počtem, kolik jich tedy koupit a nakonec nám jich pořídila 30 ks plus 3 ks s obrázky prý pro svátek a 2 ks osušky za cca 1500Kč. Když jsem jí napsala, že to je docela síla, že malej ještě není ani na světě a už nás stojí tolik peněz, jen mi s lehkostí matky dvou odrostlých dětí odepsala: „Mám pro tebe dobrou zprávu: A tak už to teď bude napořád!“ A s tím člověk musí víceméně počítat.

Jinak co se týče pohyblivosti s mým batohem vepředu, začíná to být docela legrace. Teda hlavně po ránu, když chci tělo požádat o to, aby se milostivě zvedlo. Techniku zvedání z postele neustále piluji a soustředím se na to, abych i za týden udržela čas z týdne minulého. Nejdřív se překulíme na bok, shodíme nohy na zem, teda pokud zrovna jedna z nich nestávkuje a neužívá si křeče do lýtka nebo stehna a až pak se zvedáme. Už jste se někdy probudily v noci a měly žízeň? Já musím mít u postele jednoduše půllitr vody, jinak neusnu. Nejlepší ovšem na tom všem je, když se proberete s úplně mrtvou rukou, přeleženou, odkrvenou a zatím bez mravenců a snažíte se sáhnout si pro pití a napít se. Co jiného může asi následovat než příjemné probuzení v podobě hlavní výhry Velké ceny Moto GP. Ruka dá najevo, že žije za malou chvilku tím, že vaše krev se bude chovat jak mravenci pochodující od zápěstí nahoru k rameni a zpátky.

Mimo jiné nás čekají zase tropické teploty, takže doufám, že je všechny zvládneme ve zdraví, někde ve stínu s nealko drinkem v ruce a s nohama v lavoru. Hadr na hlavu si necháme až za pár let, až nás ti naši malí obříci budou atakovat nejrůznějšími otázkami a my budeme rádi, že to máme vlastně všechno ve zdraví za sebou.

Vendula právě prožila 31. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?