30. týden aneb Domeček pro miminka

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Jak měsíce plynuly, tak jsem se kamarádce pochlubila mailem vč. první fotky z ultrazvuku a odměnou mi bylo to, že za necelé dva měsíce mi oznámila, že je v tom taky. A co víc? S největší pravděpodobností se trefíme s termínem porodu do našich narozenin – já do jejích a ona možná do mých. Ještě teď si pamatuju, jak jsme si jako malé holky hrály s panenkama před panelákem, tahaly plyšáky na procházky, chodily jsme spolu na malířák a dokonce se i přihlásily i na stejnou školu. Tam se ovšem naše cesty rozdělily a teď po letech nás okolnosti zase přivedly k sobě.

Posíláme si navzájem naše zážitky, jak se cítíme, co je u nás nového a čas od času i fotku prcka nebo našich stále se zakulacujících se bříšek. Nemám teď při ruce jinou kamarádku, kterou bych mohla „otravovat“ a probírat s ní mateřská témata a proto jsem si pořídila „chytré“ časopisy a hltám z nich všechno, co se týká prcků, porodu, kojení, cestování s dětmi a podobně. A po přečtení všech těhto článků si stejně připadám, že mi někdo vzadu v hlavě otevřel dveře, vepředu okno, udělal průvan a já zase vím, že nic nevím. To se samé se týká návštěv různých babycenter, prodejen s dětskými potřebami a tak, kdy si v obchodě připadám jako ten největší blb, i když pořád říkám, že doma prostě ještě všechno pro prcka nemám, protože kolem věcí jen chodím a přemýšlím, jestli tohle budu potřebovat, jestli tohle mám doma napsaný ve svým seznamu a jestli vůbec někoho zajímá, jak se sakra cítím, když jsem v tomhle „světě“ sama?! Ztracená, jak Alenka v říši divů bloudím regály a sleduju ostatní nastávající maminy, že na tom jsou vlastně stejně, protože i když mají mužský doprovod, tak ten za nimi chodí jako pejsek a u pokladny nakonec stejně jen vyplázne ne jazyk, ale peníze.

Někdy se opravdu cítím na všechno sama. Jsem v tomhle světě poprvé a nemám vedle sebe nikoho, kdo by mě vedl za ruku a říkal, co mám dělat. Jak se mám chovat, když mi zrovna není do zpěvu a moje emocionální rovina je někde hluboko pod bodem mrazu? Co mám dělat, když si nevím s něčím rady a čekám pomoc, byť i názor někoho, kdo by mi řekl: „Ano, to je ono. To pořídíme.“ nebo „Ne. To je zbytečný!“. Hormony se zřejmě stěhují, hrají si na imigranty a dělají si s mým tělem, co chtějí. A tak navštěvuji aspoň stránku na facebooku, kde jsou stejně zmatené prvorodičky, ptají se stejně blbě jako já na některé věci a já už konečně začínám cítit, že mi moje sebevědomí trochu roste, protože studuju „chytré“ časopisy, a dokážu některým „zoufalkám“ dokonce i poradit.

Nedávno mě docela pobavilo, jak některé nastávající maminky nazývají svoje rostoucí břicha. Domečky pro miminka. Chce se mi napsat jedna americká zkratka na tři začínající dvojitým W a končící písmenem F. Copak jsme nějaký šneci? Domeček pro miminka? To už to můžu rovnou nazvat přívěsem v protisměru. Místo toho, aby to člověk tahal na zádech tak mu to překáží vepředu a ke všemu to ohrožuje provoz, protože to překáží řidiči i ve výhledu.

A to mi připomnělo jednu vtipnou historku. Předpokládám, že když nastalo léto, že mnohé z nás se snaží být krásné a začíná tak sezóna hladkých nohou. Už jste si někdy, dámy se zatím malými bříšky, holily nohy, když jste na ně neviděly? A to nemluvím o tom, že si na ně ani nedosáhnete! O výše uložených partiích ani nemluvím, protože na to už je zapotřebí minimálně vyšší technologie a odborné zdatnosti. A není to jen o holení. Ono i oblékání ponožek začíná být kaskadérským kouskem k popukání. A boty s tkaničkami? Na ty honem rychle zapomeňte, protože po několika hlubokých nádeších a úpornému potopení se až ke kotníkům, nas*aně mrsknete botama do kouta a budete chodit celý léto v ťapkách nebo v botách na suchý zip.

To, co se začíná dít večer v posteli, by mohlo leckdy připomínat vyvrženého vorvaně na pláži do kterého se brzy pustí racci, jelikož otočit se s „domečkem“ z jedné strany na druhou, aniž byste obyvatele uvnitř neprobudila, je opravdu v případě diváků k popukání.

Takže nemyslete si, že jste v tom samy, ženy. Je nás víc než dost a brzy ty nájemníky z našich domečků pro nedostatek místa vystěhujeme. Krásný den všem. : -)

Vendula právě prožila 30. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?